Praha – Tři procenta lidí se až v posledních dnech a hodinách rozhodla, že půjdou k volbám. Politolog Tomáš Lebeda to pokládá za fenomén, který v předchozích volbách chyběl. „Ukazuje se, že volby zvláště na pravici byly ve znamení velkého váhání,“ uvedl Lebeda. Pro hnutí ANO se např. podle sociologa TNS Aisa Bronislava Kvasničky rozhodlo 21 procent voličů až ve volebních dnech.
Politolog Lebeda: Tolik nerozhodnutých voličů je fenomén
„Rozhodně je to fenomén, se kterým jsme se nesetkávali ve volbách 2006 a dozadu. Tam byli nerozhodnutí voliči v mnohem menším zastoupení, a když, tak jsme o nich hovořili jako o voličích, kteří se rozhodovali v posledních měsících, nikoli v posledních dnech nebo hodinách,“ řekl Lebeda.
Konečný vliv na nerozhodnuté voliče měla nejvíce (15 procent) minulost kandidátů, hned v závěsu ale svou roli hrálo i vystoupení jednotlivých lídrů v na konci kampaně (11 procent) a vyjádření stran k možným koalicím (10 procent).
„Kampaň neměla hlavní téma proto, protože to nebyl duel mezi levicí a pravicí. Dříve to byl souboj dvou alternativ a najednou tu máme nějaká alternativní řešení, která ale nejsou ideologicky vyprofilovaná. Je to netransparentní cesta, ale voličům to, zdá se, nevadí,“ uvedl Lebeda.
Politologové ve volebním studiu
Podle politologa z Univerzity Palackého v Olomouci nesvazuje nové strany žádný program. „Nemají o co opřít hlasování ve sněmovně. Což by standardní politické strany měly plnit lépe, ale ztratily důvěru. Jsou to uzavřené kluby, nepustí tam lidi zvenku, nefunguje tam příliš dobře vnitrostranická demokracie, v některých stranách některé stranické buňky dokonce připomínají lokální polomafie. Teď za to sklízí ovoce,“ řekl Lebeda.
„Jedním z hlavních vzkazů je, že to jsou volby protestní. Hlavní kontury stranického systému, které jsme tu měli dvě dekády, se otřásají v základech,“ doplnil politolog Michal Klíma.
GALERIE
videogallery_384540