Jak se zbavit šéfa ČSSD? Okopat mu kotníky

Praha - Nepřehledná situace v sociální demokracii oslabuje její vyjednávací pozici. Strana by měla jednat o nové vládě, přitom „páchá sebevraždu v přímém přenosu“, tvrdí komentátor Martin Fendrych (Aktuálně.cz). Místopředseda ČSSD Michal Hašek se odvolává na situaci po minulých volbách, kdy Jiří Paroubek přesto, že sociální demokraté vyhráli, z vedení odešel. Tohle přirovnání ale není přesné: tehdy neměl Paroubek šanci vládu sestavit, naopak Bohuslav Sobotka, ještě stále předseda sociální demokracie, tu šanci má.

Komentátoři se shodují na tom, že scénář se nepíše v Lidovém domě, ale na Hradě. Lidé kolem Haška si nejspíš k prezidentovi došli pro instrukce. Podle mínění komentátora Práva Alexandra Mitrofanova do plánu, jehož podmínkou je konec Sobotky, zahrnuli také šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Otázkou ale je, zda se ho na jeho názor vůbec zeptali. „Pokud by to totiž pan Babiš odmítl, může skončit i Michal Hašek,“ řekl Mitrofanov pro Speciál ČT24. 

Nicméně v podivném zbavování se svých lídrů má sociální demokracie „tradici“. Zemanovi se jeho bývalý straníci „odvděčili“, když mu při prezidentské volbě před deseti lety nepomohli na Pražský hrad; mimochodem svůj hlas mu tehdy údajně nedal ani Bohuslav Sobotka. Vladimír Špidla, kterého sám Miloš Zeman doporučil do čela strany, přežil jeho neúspěšný comeback jen o rok. Vztahy obou politiků byly na bodu mrazu a vaz Špidlovi nakonec zlomila porážka v eurovolbách v roce 2004. Špidla byl terčem kritiky za údajnou nerozhodnost a slabost, zvláště v porovnání se Zemanem. Jeho manželka Viktorie se ale tehdy v rozhovoru pro Právo nechala slyšet, že měl „vedle sebe řadu lidí, kteří mu pilně zezadu okopávají kotníky“. 

A v podobné situaci se nejspíš nyní nachází i Bohuslav Sobotka. „Hradní“ plán s ním totiž pravděpodobně nepočítá. To ho ale nemělo překvapit, musel vědět, že něco takového přijde, tvrdí šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Jisté neopomenutelné náznaky tu byly už při jednání o podpoře či nepodpoře vlády Jiřího Rusnoka. Komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych tvrdí, že podle informací z ČSSD a Hradu prezident slíbil Haškovi premiérské křeslo, pokud přesvědčí sociálnědemokratické poslance, aby dali Rusnokově kabinetu důvěru – a to se také stalo. Spor mezi Sobotkou a Haškem nakonec uzavřel sám Sobotka, který přišel s návrhem, aby strana Rusnokovu vládu podpořila, ač sám byl původně proti. 

Přes všechny spory, které mezi sebou oba politici mají, odvolávat předsedu ve chvíli, kdy strana - sice ne závratně, ale přesto zvítězila a má šanci sestavit vládu, není podle Taberyho zrovna standardní chování: nelze jej označit jinak než puč. „Z funkce se odstupuje v situaci, kdy lídr nemá šanci přivést svoji stranu do vlády,“ komentoval situaci pro ČT24 Tabery a připomněl podobný vývoj ve Velké Británii, kde David Cameron také nevyhrál zrovna přesvědčivě, ale zůstal a dokonce vede koaliční vládu. Argumentace Haškova křídla se zdá Taberymu skoro směšná a může se obrátit i proti samotným iniciátorům „puče“. „I kdyby se jim to nakonec podařilo a sestavili vládu, jednou by mohli dopadnout jako ODS,“ upozorňuje Tabery. 

Ve štábu hnutí ANO po volbách
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Komu pomáhá štěpení sociální demokracie? Podle politologa Lukáše Jelínka se nakonec může ukázat, že jediný silný lídr je tu Andrej Babiš. „Skoro cítím potřebu se Andreji Babišovi omluvit za to, jak jsme ho v posledních týdnech zpochybňovali jako člověka, který dokáže řídit politickou stranu a přivést ji do vlády. Ono se teď ukazuje, že hlavně on může být tím stabilizujícím faktorem české politiky,“ komentoval v rámci Speciálu ČT24 povolební vývoj Lukáš Jelínek. 

Situace se rozkolem v táboru nejsilnější strany komplikuje. Není jasné nejen, jak dlouho může vyjednávání trvat, ale ani to, kdo za ČSSD vyjednávání povede. Zatím nejkratší čas politici potřebovali v roce 2010: koaliční strany se dohodly po 13 dnech. Naopak Topolánkova vláda získala důvěru až po 230 dnech od voleb v roce 2006.

168 hodin (zdroj: ČT24)