Praha/Petrohrad - Ať žije výročí říjnové revoluce! Ať žije odkaz Velkého října! Věrni odkazu Velkého října za nová vítězství socialismu! Tato hesla kolem 7. listopadu okupovala komunistické noviny za minulého režimu. Za Pochodu padlých revolucionářů lidé pokládali věnce k různým pomníkům sovětských hrdinů a pietní akty zakončovala Internacionála. Děti v rámci výchovy k mezinárodnímu přátelství soutěžily například ve vědomostní soutěži „O zemi, kde zítra již znamená včera“. Takto „výročí největší události novodobých dějin slavil náš lid spolu s národy Sovětského svazu,“ psalo komunistické Rudé právo na konci 80. let.
Měsíc „zostřeného přátelství“. Jak se v Československu slavil Velký říjen
VŘSR zvítězila. „Ruský proletariát vedený Leninovou stranou bolševiků mohutným úderem rozbil panství fabrikantů a statkářů a vzal veškerou moc do vlastních rukou. Na jedné šestině světa praskl řetěz nelítostného vykořisťování a sociálního i národnostního útlaku, svírající donedávna celou planetou, řetěz kapitalismu. V revolučním Petrohradě tak začala nová historická epocha – epocha revoluční obnovy světa, epocha přechodu k socialismu a komunismu.“ Tak Rudé právo vzpomínalo na Velký říjen v roce 1987. „Všechno humánní a spravedlivé, co zdokonalilo tvář planety, všechno co zlepšilo a obohatilo život pracujících v uplynulém období, má svůj zdroj ve Velkém říjnu,“ hřímali novináři komunistického plátku ještě začátkem listopadu 1989.
„Tavba přátelství“
„Šest tun kovového šrotu, který učňové z ČKD sami nasbírali, vložili do obloukové elektrické pece a pod dozorem taviče Richarda Skopce z něj odlili surovinu pro skříň turbokompresoru, určenou pro Sovětský svaz.“
Oslavy Velkého října doplňoval od roku 1949 Měsíc československo-sovětského přátelství, který začínal vždy 7. listopadu, v den VŘSR a Státního svátku Sovětského svazu. Právě tento měsíc byl Sovětský svaz v Československu oslavován v ještě větším rozsahu než po zbytek roku. Režim demonstroval ještě hlubší a vřelejší oddanost Sovětskému svazu: lidově se mu proto říkalo „Měsíc zostřeného přátelství“.
Přehlídky sovětských filmů v místních kinech, literární a recitační večery, koncerty symfonických orchestrů s ruským a sovětským repertoárem, to vše bylo k vidění po celé republice. Nechyběly ani besedy s účastníky zájezdů do SSSR, jiskry skládaly slavnostní sliby a žáci a studenti soutěžili v uměleckých soutěžích orientovaných na sovětské bratry: mezi nejznámějšími patří „O zemi, kde zítra již znamená včera“, „Písně přátelství“, „Puškinův památník“ či „Sovětská píseň - Přerov“.
Rozhovor s Jindřichem Markem (zdroj: ČT24)
V rámci oslav všude vlály sovětské a československé státní vlajky, země byla „okrášlena“ transparenty s oslavnými hesly či obrazy Lenina, Marxe, Engelse. Ve školách děti vyráběly mávátka nebo rudé hvězdy a třídní nástěnky se musely vyzdobit pod heslem „se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“.
Od lidí se očekávala aktivní účast na oslavách, nicméně vše se dalo obejít: školákům díky akcím odpadala výuka a stejně jako pracující se snažili na manifestacích ukázat a pak po anglicku zmizet.
GALERIE
Oslavy VŘSR v roce 1952 v Praze zdroj: ČTK
A co se vlastně 7. listopadu, resp. 25. října stalo?
Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) na dlouhá desetiletí ovlivnila dění nejen v Rusku, ale měla dopad na životy milionů lidí po celém světě. Tak velké byly důsledky akce, které si lidé v Rusku i v Petrohradě samotném ani nevšimli. Mimo jiné o bolševicích se toho v Rusku až do jara 1917 mnoho nevědělo a ještě počátkem roku 1917 byli s asi 20 tisíci stoupenci jen nepříliš významnou silou. U moci vydrželi více než 70 let.
Již den před revolucí začali vojáci obsazovat významné body v Petrohradu. Převzetí moci bylo dokončeno 7. listopadu 1917, podle starého ruského kalendáře to bylo 25. října. Útok na Zimní palác, kde sídlila prozatimní vláda, zahájil v 21:40 výstřel z křižníku Aurora. Podle historika Vladimíra Nálevky Aurora vystřelila slepým nábojem. Rudé gardy po výstřelu zaútočily na Zimní palác, ten se nijak nebránil, odpor kladla jen ženská jednotka. Nicméně Rudé gardy podle Nálevky dopadly špatně, neboť objevily obrovské zásoby lihovin a ráno byly naprosto nepoužitelné pro další akce.
Jindřich Marek, historik z Vojenského historického ústavu
„Je zajímavé, že totalitní skupiny, které se zmocnily vlády nad demokracií – roku 1917 bolševici, roku 1933 nacisti v Německu a v únoru 1948 komunisti u nás – krátce předtím neměly většinu. K moci se dostaly svou drzostí a agresivitou; a nejednotností a chybami demokratů. Pak si tu většinu po dobrém či po zlém získaly.“
Při nenápadném puči zahynulo jen šest lidí na straně útočníků, ve městě normálně jezdily tramvaje, obchody a restaurace byly otevřeny, v divadlech se hrálo.
Oslavy VŘSR v roce 1952 v Praze
Většina ministrů byla zatčena a na paralelně probíhajícím II. všeruském sjezdu sovětů byl převrat schválen. Vlády se ujal nový orgán, složený jen z bolševiků, do čela se postavil Lenin. A nová epocha dějin Ruska mohla začít: znárodnili půdu a velké podniky, v bankách omezili soukromé aktivity a pomocí „rudého teroru“ se začali vypořádávat s opozicí. Svoji moc stvrdili vítězstvím v občanské válce v listopadu 1920 a o dva roky později vznikl Sovětský svaz.