Praha – Bývalý ministr Petr Fiala oznámil, že bude kandidovat na předsedu Občanské demokratické strany. Politolog, který působil jako ministr školství Nečasovy vlády a sedm let byl rektorem Masarykovy univerzity, oznámil kandidaturu při přednášce na pražském CEVRO institutu. Fialu navrhla jeho domovská brněnská organizace, členem strany se přitom stal až po volbách. ODS se tak pokouší dostat do vedení novou tvář na celostátní úrovni, podobně jako pražská ODS v době pošramocené pověsti po Pavlu Bémovi vsadila na Bohuslava Svobodu.
Fiala vyslyšel výzvy a chce vzkřísit paralyzovanou ODS
Petr Fiala v listopadu vstoupil do ODS a přesně po měsíci oznámil, že bude kandidovat na předsedu strany. Ta se podle historika a politologa, který do praktické politiky vstoupil před dvěma lety, nachází ve velmi kritické situaci. Funkce strany v politickém systému je ohrožena, míní Fiala. Je tomu tak proto, že ODS přestala fungovat jako politická strana. Předseda ODS musí být podle Fialy schopen mimo jiné stranu sjednotit a napomoci jejímu oživení. Zároveň ale dodal, že musí získat plný mandát, aby mohl tyto změny uskutečnit.
Fiala o ODS
„ODS je v tuto chvíli paralyzovanou stranou. Aby jí nebyla, musí zastavit svůj pád. A aby to dokázala a mohla se vydat zpátky nahoru, musí začít dělat kroky, které povedou ke kvalitativní změně uvnitř strany.“
„V posledních dnech jsem nabyl dojmu, že členové ODS mají novou motivaci, mají důvěru v mou osobu, mají pocit, že s ODS můžeme něco udělat, rozhodl jsem se ty výzvy vyslyšet a kandidovat na předsedu ODS.“
Úřadující předseda strany Martin Kuba je přesvědčený, že Fiala je postavou, která je pro ODS dobrou cestou do budoucna. V současnosti nevidí žádného relevantního protikandidáta. „Mám pocit, že tu stranu dostatečně znám, abych mohl říct, že Fiala je silným kandidátem a velmi složitě by byl někdo schopen se mu postavit,“ reagoval Kuba na záměr Fialy kandidovat do čela strany. Podobně mluví i poslanec za ODS Zbyněk Stanjura.
Devětačtyřicetiletý Fiala, jenž ODS považuje za jasně vyhraněnou pravicovou politickou stranu, se k občanským demokratům definitivně přihlásil až letos po předčasných volbách. Kampaň na jihu Moravy, kde figuroval jako lídr krajské kandidátky, vedl ještě jako nestraník. Členem místní organizace ODS Brno-střed, se stal na začátku listopadu, poté co byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Nedostatek zkušeností s praktickou stranickou politikou podle svých kolegů-politologů může Petr Fiala rychle dohnat. „Fiala by asi byl lepší volbou, protože může překvapit pozitivně,“ poznamenal před pár týdny pro ČTK Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd UK.
Odstupující předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a její nástupce Jan Hamáček
Kandidátů může být více, mluví se o Němcové
Kandidaturu na předsedkyni ODS už dříve oznámila současná místopředsedkyně Miroslava Němcová, která partaj vedla do říjnových sněmovních voleb. Ta se ale podle pátečních Hospodářských novin nejspíš o funkci ucházet nebude - více čtěte zde. Naopak server E15 tvrdí, že boj nevzdá. Němcová se dnes ke své možné kandidatuře nevyjádřila: „Až budu chtít cokoliv k tomu říct, tak o tom momentu rozhodnu já a vydám své sdělení,“ řekla Němcová. Nominaci od libereckého oblastního sdružení ODS potom získal europoslanec Edvard Kožušník.
Fiala kandiduje do čela ODS (zdroj: ČT24)
Kdo bude předsedou ODS, se rozhodne na kongresu 18. a 19. ledna. Bývalá vládní strana je bez předsedy od poloviny června, kdy rezignoval Petr Nečas. Zbytek stranického vedení se po neúspěchu ve volbách, kdy se ODS propadla na 7,7 procenta hlasů, rozhodl, že rezignuje ke dni konání volebního kongresu.
Fiala - Nečasův člověk
Profesora politologie, který se v rámci své vědecké práce specializuje na srovnávací politologii, do vysoké politiky přivedl expremiér Nečas. Nejprve si v září 2011 tehdejšího rektora pro akademické záležitosti Masarykovy univerzity (MU) vzal na Úřad vlády jako svého hlavního poradce pro vědu, o dva měsíce později ho vláda jmenovala do Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zkušený akademický funkcionář se premiérovi hodil, když po odchodu Josefa Dobeše (tehdy VV) potřeboval obsadit post ministra školství. Fialův blízký vztah k Nečasovi zdůraznil i sám premiér, když nestraníka loni na začátku května uváděl do úřadu: „Je osobním nominantem předsedy vlády a má samozřejmě mou plnou podporu v krocích, které bude v resortu konat.“
Koaliční partneři i odborná veřejnost jeho příchod na resort vítali s povděkem a Fiala očekáváním dostál zejména, když se mu podařilo odblokovat spor s rektory tuzemských univerzit. Akademici se tehdy s ministerstvem mimo jiné domluvili na novém systému akreditací nebo jmenování profesorů a docentů. Někdejší šéf České konference rektorů Fiala tak připravil cestu k přijetí roky odkládané reformy vysokého školství. K tomu ovšem kvůli pádu Nečasovy vlády nedošlo. Svému nástupci z Rusnokova kabinetu Daliboru Štysovi dále musel přenechat rozpracovaný kariérní řád učitelů či novelu školského zákona, která upravuje například domácí vzdělávání.
Klaus jmenoval Fialu ministrem školství
- Fiala se narodil 1. září 1964 v Brně. Absolvoval studium historie a bohemistiky na tamější univerzitě, na které po roce 1989 spoluzakládal katedru politologie. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem politologie v Českérepublice. V roce 2004 působil ve funkci děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a v letech 1996-2004 stál v čele brněnského Mezinárodního politologického ústavu.