Praha – Jen jedinou z námitek, které přednesl ve svém projevu prezident Zeman, by bylo podle politologů a ústavního právníka možné považovat za relevantní; jde o chybějící bezpečnostní prověrku a s tím související bezpečnostní riziko, shodli se v komentářích ve studiu ČT24. V této souvislosti média hovoří o Janu Mládkovi (ČSSD), který se má stát šéfem resortu průmyslu a obchodu. Prezident dnes také oznámil, že jmenuje Bohuslava Sobotku premiérem v pátek 17. ledna, zároveň ale vyjádřil svoje výhrady ke kandidátům, které se budoucí předseda vlády rozhodl přivést s sebou do Strakovy akademie.
Politologové: Za relevantní lze brát námitku o bezpečnostním riziku
Prezident Zeman již několikrát vyjádřil přesvědčení, že kandidáta na člena vlády, kterého mu navrhne premiér, nemusí nutně jmenovat. Ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty UK to označil za pokus „rozšiřovat ústavní prostor prezidenta“. „Tam jsou skutečně dva kroky. Prezident nejprve jmenuje předsedu vlády a poté na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Otázkou je, jestli může odmítnout jmenovat člena vlády navrženého premiérem. V odborné obci převládá názor, že nemůže,“ vysvětlil Wintr. (Více o okolnostech kolem jmenování vlády)
"To slovo na návrh je skutečně důležité, ale myslím, že to znamená něco jiného, než se snaží vyvodit Miloš Zeman. On si může sám uvážit, koho jmenuje premiérem – tam není ničím omezován. V druhém kroku jmenuje členy vlády a tam pouze na návrh premiéra," dodal politolog Milan Znoj z Filosofické fakulty UK.
Lubomír Zaorálek, Bohuslav Sobotka a Milan Chovanec (ČSSD)
Odmítnout premiérovy kandidáty může hlava státu podle Milana Znoje pouze v rámci zákonných či ústavních důvodů. To je podle Wintra i většinový názor akademické obce. Absence bezpečnostní prověrky, kterou Zeman zmínil jako jednu z výhrad vůči koaličnímu týmu, by přitom takovým důvodem být mohla, myslí si politolog. Ostatní prezidentovy výtky však podle něj vůči textu ústavy neobstojí.
V souvislosti s neudělením bezpečnostní prověrky se nejčastěji hovoří o kandidátovi na post ministra průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD). Byl to totiž právě Mládek, komu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odmítl v roce 2001 udělit prověrku na stupeň tajné. Sám Zeman však v projevu nikoho konkrétně nejmenoval, pouze uvedl, že takový ministr by mohl představovat bezpečnostní riziko.
Přesto Wintr a Znoj zdůraznili, že samotné neudělení bezpečnostní prověrky ještě nemusí znamenat, že daná osoba představuje pro stát bezpečnostní riziko.
Sociální demokrat Jan Mládek o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné neúspěšně žádal v roce 2001, když působil jako náměstek ministra financí Pavla Mertlíka v Zemanově vládě. Nejvyšší bezpečnostní úřad mu ji ovšem odmítl udělit. Podle dřívějších zjištění Mladé fronty DNES za tím stály Mládkovy kontakty na ruské podnikatele, které BIS podezřívala z napojení na ruské zpravodajské služby. Mládkovi se podařilo získat pouze nejnižší stupeň prověření v režimu „vyhrazené“.
Mládek ovšem informace Mladé fronty odmítá. „To byly historky pana Kmenty. Já teď už nevím, co bylo v roce 2001,“ uvádí nyní pro Lidovky.cz s tím, že prověrku je beztak potřeba ověřovat, o což se pokusil v roce 2007.
„V mém případě to není tak, že bych nedostal prověrku, ale že byla přerušena. Žádal jsem v roce 2005. V roce 2007 se mě NBÚ dotázal, jestli mám stále ještě důvody pro to, aby byla prověrka prováděna, a protože jsem v roce 2006 opustil veřejnou správu, zastavili ji. Byl jsem schopen si sehnat v archivu pouze informace k roku 2005, co se týče roku 2001, musel bych se podívat,“ řekl v rozhovoru pro ČT24.
Černý puntík mají i Chovanec nebo Dienstbier
Že může Zeman posuzovat jen zákonná kritéria, a nikoliv klást vlastní podmínky, se domnívá i Daniel Kroupa, vedoucí katedry politologie a filozofie na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústní nad Labem. V prezidentových výhradách vůči možným členům kabinetu tak vidí snahu udržet si politický vliv. „Miloš Zeman samozřejmě ví, že jakmile jmenuje Bohuslava Sobotku premiérem, tak od toho okamžiku tahá za kratší konec provazu,“ poznamenal Kroupa.
Svou kritiku hlava státu směřovala třeba ke kandidátovi na ministra vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který během devíti měsíců získal titul na plzeňské právnické fakultě. Tou, jak poznamenal Zeman, v minulosti otřásl skandál s „rychlostudenty“. Proti tomu se Chovanec ohradil – tvrdí, že studium zakončil v souladu s předpisy.
„Tady platí demokratický argument, že občané jsou si rovni, a nelze tedy říct, že ministrem se může stát pouze ten, kdo má vysokou školu,“ řekl k tomu právník Wintr.
GALERIE
videogallery_407212
Pravděpodobný budoucí ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) nepokládá Zemanovy výhrady vůči Mládkovi a Chovancovi za tak závažné, aby to bránilo jejich jmenování do ministerských funkcí.
U jiných možných členů budoucí vlády se Zemanovi nelíbí nedostatek praxe v činnosti jejich resortů. Jmenovitě pochválil jen Antonína Prachaře, který má vést resort dopravy, a Helenu Válkovou, jež nejspíš zamíří na spravedlnost (oba za ANO).
Kandidáta na ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) zase Zeman pokládá za popletu. O možném budoucím ministru bez portfeje Jiřím Dienstbierovi (ČSSD) pak pochybuje proto, že se o něm uvažoval jako o volebním lídrovi strany ve volbách do europarlamentu, které se uskuteční letos v květnu.
I přesto ale Zeman uznává, že kritériem pro jmenování ministrů nemůže být osobní sympatie nebo antipatie. Wintr prezidentova slova chápe tak, že hodlá formulovat svoje námitky vůči kandidátům, ale v okamžiku jmenování ustoupí a vyjde vstříc návrhům premiéra. Odpovědnost za složení vlády má podle ústavního právníka Wintra předseda vlády, pokud by prezident odmítl jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády bez nějakého právního důvodu, tak si předseda vlády vynutí jmenování kompetenční žalobou.
Vláda může být podle Zemana jmenována do konce ledna, pokud ve sněmovně projde prvním čtením zákon o státní službě. Prezident věří, že se tak stane. V době mezi jmenováním premiéra a jmenováním celé vlády nicméně ještě chce vést diskusi o alternativách v obsazení ministerstev. To koaliční strany odmítají.