Praha - Ať je prezidentem ten či onen, do činnosti vlády by zasahovat měl jen omezeně. Vyplývá to z dlouhodobých průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Otázku, jak moc má být hlava státu aktivní, rozvířil první přímo zvolený prezident Miloš Zeman: ať už šlo o jmenování kabinetu Jiřího Rusnoka bez politické podpory, nebo otálení se jmenováním vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Z dat sociologů: Příznivců prezidentského systému je minimum
Zeman rok poté - průzkumy (zdroj: ČT24)
„Lidé si myslí, že prezident nemá příliš zasahovat do činnosti vlády, respektive jen v omezené míře. Tento názor se nezměnil ani po přímé volbě prezidenta,“ konstatuje ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký. Sociologové mají k dispozici data od roku 2002, kdy byl ještě prezidentem Václav Havel. „Příznivců prezidentského systému je minimum,“ dodává Kostelecký. Z čísel je podle něj vidět, že lidé preferují vyváženost pravomocí. „Když měli pocit, že je vláda silná, tak chtěli, aby prezident měl více pravomocí a pak zas naopak,“ dodává.
Jeho slova de facto potvrdil i nedávný průzkum, který si nechala zpracovat Česká televize agenturou Median - podle něj se 52 procent lidí domnívá, že by měl Zeman jmenovat Sobotkův kabinet bez kladení podmínek (Čtěte víc).
image_540636
Z dalších dat CVVM vyplývá, že by hlava státu měla jmenovat ministry, které mu navrhne předseda vlády. „Tato představa je dominantní,“ upřesnil Kostelecký. Na druhou stranu existují i další dvě skupiny lidí, i když početně daleko slabší: jedni preferují silného prezidenta, který má jmenovat ministry na základě vlastního uvážení, naopak druzí zastávají názor, že by prezident do tohoto procesu neměl vůbec mluvit, dodává Kostelecký.
image_540638
Sociologové dlouhodobě sledují i důvěru v hlavu státu. Oba Zemanovi předchůdci, Václav Havel i Václav Klaus, se při svém nástupu do úřadu těšili poměrně velké důvěře veřejnosti, po jisté době však přišel pokles. „U Havla po vrcholu v polovině devadesátých let došlo k postupnému poklesu důvěry, až se pohybovala kolem 50 procent,“ uvádí Kostelecký. Rovněž důvěra v Klause se pohybovala kolem 50 procent, po vyhlášení amnestie ale klesla na historické minimum.
image_540637
Podle Kosteleckého je Zemanův rok ve funkci zatím příliš krátká doba na to, aby se ze statistik jeho důvěry daly vyčíst dlouhodobější trendy. Pád Nečasovy vlády a jmenování Rusnokova kabinetu se na Zemanově důvěře zásadně neprojevilo, pokles nastal až v listopadu a prosinci loňského roku - nejspíše se Zemanovou povolební aktivitou. „Zeman možná narazil na hranici toho, co si jeho příznivci myslí o jeho roli vzhledem k vládě a politickým stranám a řadě z nich se to evidentně nelíbilo,“ uzavírá šéf sociologů Akademie věd.
- Zemanův kancléř Vratislav Mynář: „Zkusím použít tuto repliku - věřím jen těm průzkumům, které si sám zfalšuji (…). Nicméně udělám vše pro to, aby byl mediální obraz pana prezidenta pro občany ČR lepší.“
image_540639
Tomáš Kostelecký byl hostem speciálního dvouhodinového vysílání, které ČT24 v neděli 26. ledna věnovala ročnímu výročí působení Miloše Zemana na Pražském hradě.