Praha – Mozková mrtvice dokáže během několika málo chvil obrátit život vzhůru nohama. Ročně postihne téměř 35 tisíc Čechů, častěji ženy. Třetina lidí na ni umírá, ti, co přežijí, se většinou potýkají s trvalými následky. I zde platí, že čím dříve přijde odborná pomoc, tím lépe. Následná péče je v Česku stále dostupnější a přibylo i specializovaných pomůcek.
Život po mrtvici – čím dříve začne léčba, tím lépe
Život po mrtvici (zdroj: ČT24)
Pokud jsou pacienti ochrnutí na jednu polovinu těla, učí se znovu jíst nebo psát. Vrátit se k původní profesi se po mrtvici mnohým lidem nepodaří vůbec, ostatním to trvá měsíce, častěji ale roky. Pomáhá disciplína, rehabilitace a hlavně trpělivost.
Autor bestsellerů Michal Viewegh boj o život po podobné cévní příhodě vyhrál. K psaní se vrátil právě deníkem o týdnech a měsících po operaci. Od chvíle, kdy mu praskla aorta a sám si v noci volal záchranku, uplynul rok. „Zapomínám věci a tak. Nemůžu ale nevidět některé věci k lepšímu, třeba už jezdím autem,“ uvedl Viewegh.
Během mrtvice ucpe cévu v mozku krevní sraženina, která brání přívodu krve, a mozek postupně odumírá. K typickým příznakům patří náhlá slabost nebo pokles ruky či nohy na jedné polovině těla, pokles ústního koutku, potíže s mluvením a porozuměním řeči, náhlá porucha zraku, rovnováhy či koordinace a prudká a velmi silná bolest hlavy bez zjevné příčiny.
Při cévní mozkové příhodě odumírají každou minutu nenávratně až dva miliony mozkových buněk, léčba musí začít nejpozději do čtyř a půl hodiny. Riziko mrtvice je vyšší u lidí s vysokým tlakem a cholesterolem, poruchami srdečního rytmu, u diabetiků a také u kuřáků.