Brno – Nový občanský zákoník se dotýká i nemocnic a lékařské péče. Obecně si díky nové normě pacienti polepší ve svých právech – budou vědět víc o průběhu léčby a zákrok mohou odmítnout i mladiství, což ale může zkomplikovat například potraty. Nemocnice se připravují na právní bitvy, podle ředitele FN Brno ale za první měsíc platnosti zákoníku žádné problémy nezaznamenali.
Nový občanský zákoník posiluje práva pacientů
Nový občanský zákoník má víc chránit práva pacientů, klade důraz na informovanost a v mnoha případech i jasný souhlas nemocného. Například u zákroků, které mají trvalé následky, bude vyžadován písemný souhlas pacienta, třeba i při nastřelení piercingu. Lékař také bude muset pacientovi před každým zákrokem vysvětlit, co bude dělat. „Lékař má z principu povinnost pravdivě a úplně informovat o možnostech léčby a komplikacích. Lékaři si musí dávat větší pozor, aby pacientovi neřekli něco, co by mohlo vést k odmítnutí léčby. Informace musí být ucelené, nic nesmí být zamlčeno,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Nemocný následně zákrok buď odsouhlasí, nebo nikoliv. „Už před novým zákoníkem pacienti podepisovali souhlas. U každého zákroku jsou probrána rizika. Nový občanský zákoník ale nepovede k omezení rozsáhlých operací, nejsou to žádné experimenty,“ ujistil Kraus.
Pacienti se dočkají odškodnění za špatnou diagnózu nebo radu
Pro pacienty by také mělo být snazší získat odškodnění za chybnou diagnózu. Pokud chybou lékaře dojde ke zbytečnému stresu pacienta, jeho strachu o zdraví nebo o někoho z blízkých, může poškozený vymáhat po nemocnici náhradu nemajetkové újmy. „Pacient by měl znát i pravděpodobnost účinnosti jednotlivých léčebných metod. Nemyslím si, že by někdo mohl lékaře napadat za to, že si pacient vybere léčbu s horší prognózou. Pokud lékař dá špatné či neúplné doporučení, mohou však nemocnici hrozit žaloby,“ připustil Kraus. Změní se i výše odškodnění. To se dřív určovalo podle tabulek, teď je soud projedná individuálně u každého případu.
Občanský zákoník může zkomplikovat provádění potratů (zdroj: ČT24)
V brněnské Fakultní nemocnici zatím problémy kvůli novému občanskému zákoníku nemají. Lékaři se ale zřejmě v budoucnu budou s novými paragrafy potýkat. „Například kdo vystupuje jako odborník, nahradí škodu, kterou způsobí neúplnou informací nebo škodlivou radou. Tady může dojít k novým sporům, ale zatím jsme se s tím nesetkali,“ varoval Kraus. V nemocnici přibylo pouze informovaných souhlasů. Kvůli novému občanskému zákoníku ale brněnská Fakultní nemocnice už loni zvedla svou pojistku na odškodňování pacientů – z osmi milionů na čtrnáct.
Mladiství pacienti můžou nesouhlasit
Podle nového občanského zákoníku mohou také mladiství pacienti ve věku od 14 do 18 let vyslovit nesouhlas se zákrokem. Nová povinnost se ale netýká urgentních zákroků, které mají zachránit pacientův život. „U běžných zákroků dosud stačil souhlas od zákonných zástupců, teď se musíme ptát i nezletilých. Je zapotřebí respektovat rozhodnutí rodičů i mladistvého. Pokud se neshodnou, musí nemocnice požádat soud o rozhodnutí,“ vysvětlil Kraus.
To ale může zkomplikovat například situaci, kdy těhotná šestnáctiletá dívka má na potrat jiný názor než její rodiče. Spor by pak měl urychleně vyřešit soud. „Jsem zvědav, jak to bude fungovat v praxi. Možnost přerušení těhotenství je časově omezená. Ale zatím jsme se s takovou situací nesetkali,“ dodal ředitel.
První nejasností jsou pitvy
Jedna z prvních nejasností, která se ve výkladu nového občanského zákoníku objevila, jsou pitvy. Pitvat mrtvého lze mimo výjimek jen s jeho souhlasem. Lékařům zase nepřipadá etické žádat souhlas s pitvou od všech pacientů, které do nemocnice přijímají. Dělají proto jen pitvy dané zákonem, kde souhlas není nutný: pokud pacient zemřel náhle nebo za nevysvětlitelných okolností. Pokud by se v jiném než zákonem daném případě chtěli lékaři nebo příbuzní pitvy domoci, nemají bez souhlasu mrtvého šanci.
Takto alespoň nový zákoník vykládají právníci velkých fakultních nemocnic, podle nichž není jasně rozlišeno mezi pitvou, která má potvrdit příčinu smrti, a pitvou pro vědecké účely nebo výuku mladých mediků. Podle ministerstva je nutné zákon vykládat tak, že souhlas pacienta je nutný právě pro použití těla pro účely vědy a výuky, běžné pitvy by tedy neměl ovlivnit. Naopak nemocnice berou výklad jako nejednoznačný a chtějí, aby normu vyjasnila právní úprava nebo soud.
Kvůli nejasnému výkladu už se objevují první problémy: očním lékařům chybí rohovky od mrtvých dárců, které by mohli transplantovat lidem s poškozeným zrakem. Kvůli novému zákoníku se nemocnicím zvyšuje administrativní zátěž. „Dopadá na sestry a nelékařský zdravotnický personál. Mohla by se zvýšit finanční náročnost. Bude potřeba posílit personál a kvůli případným stížnostem možná i právní odbor,“ připustil ředitel Kraus.