Žalobci ke stíhání Nečase: Jde o smysl poslaneckého mandátu

Olomouc – Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zveřejnilo na svých stránkách stručné zdůvodnění toho, proč se žalobci rozhodli stíhat bývalého předsedu vlády Petra Nečase (ODS) z úplatkářství. Jde podle nich o zodpovězení zásadní celospolečenské otázky, zda mají poslanci vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. V reakcích politiků na Nečasovo stíhání se vesměs mísí pochybnosti.

K trestnímu stíhání vedlo žalobce důvodné podezření, že „stíhaná osoba byla v době od října 2012 do ledna 2013 účastna na nabídnutí a následně poskytnutí neoprávněné osobní výhody konkrétním osobám v postavení úředních osob“. A to v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu daňových zákonů, který vláda 6. září 2012 předložila sněmovně. Výměnou za osobní výhodu pak mělo dojít ke schválení tohoto zákona.

Ivo Ištvan pro ČT: „Jde o zodpovězení otázky, zda je přípustné, legální a legitimní, aby byl legislativní proces ovlivňován nějakými osobními výhodami, a nebo se mají poslanci řídit svým ústavním slibem a rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí v zájmu všeho lidu.“

„V této trestní věci jde o zodpovězení zásadní otázky celospolečenského významu, zda v procesu projednávání a schvalování zákonů, které ovlivňují život všech občanů, se mají poslanci ve smyslu svého ústavního slibu řídit svým nejlepším vědomím a svědomím a mandát vykonávat v zájmu všeho lidu, nebo zda a nakolik je přípustné, aby jejich rozhodování mohlo být ovlivňováno slibem nebo poskytnutím osobních výhod,“ uvedlo olomoucké vrchní státní zastupitelství.

Ivo Ištvan připomněl, že stíhání Nečase nepřímo posvětil Nejvyšší soud, byť ve zkoumaném období zastával vedle funkce premiéra i poslanecký mandát. „Součástí naší žádosti Nejvyššímu soudu stran indemnity v případě pana Nečase byl popis skutku, z kterého je dotyčný pán podezřelý, a Nejvyšší soud se vyslovil, že není vyňat z působnosti orgánů činných v trestním řízení…,“ poznamenal Ištvan. Sám se podle svých slov nehodlá ohlížet na výroky některých pravicových politiků, podle nichž by v případě neúspěchu kauzy před soudem měl odstoupit z funkce. Státní zástupce má podle něj „konat, i když je mu vyhrožováno a spíláno“.

Ivo Ištvan: Jde o výklad poslaneckého mandátu (zdroj: ČT24)

Nečasův advokát: Politickou funkci provází řada ujednání a dohod

Podle Nečasova právního zástupce Josefa Lžičaře dochází v rámci politické činnosti k různým dohodám, ujednáním už od roku 1990. Je nyní odpovědností vyšetřovatelů a žalobců, aby dokázali, že expremiér Nečas nabízel zisk nějakých funkcí. „Nechci předbíhat, ale státní zástupce dobře ví, že na něm leží důkazní břemeno, aby beze zbytku prokázal to, pro co je Petr Nečas stíhán,“ zdůraznil Lžičař pro ČT. „Politika je něco jiného, nežli běžný život. V politice, ať chceme nebo nechceme, dochází k obchodům, docházelo v dřívější době, podle mě dochází v politice k takovým těm úlitbám i v současný době,“ dodal.

Nad Nečasovým stíháním politici vrtí hlavou, Sobotka chce výbor pro výběr lidí do statutárních orgánů státních firem

„Je to velmi tenká linie. Rozhodně bych si netroufal tvrdit, že Petr Nečas bude odsouzen za toto jednání,“ reagoval na obvinění expremiéra v Událostech, komentářích poslanec ČSSD Jeroným Tejc. Považuje za logické, že pokud vyšetřovatelé a žalobci nechtějí přiznat chybu za dosavadní průběh kauzy, musejí ve věci pokračovat. Tejc ale váhá v otázce, že by z hlediska trestního práva věc dosahovala takové intenzity, aby se jednalo o korupční jednání.

I premiér Bohuslav Sobotka považuje kauzu za především politickou. Zda jde i o trestně-právní kauzu, musí podle něj rozhodnout nezávislý soud. Připomenutí kauzy trafikantů mu prý dává za pravdu v jeho úmyslu, aby personální nominace vlády do orgánů státních a polostátních firem neřešil pouze ministr sám, ale celý vládní personální výbor. „Myslím, že to bude dobrá prevence proti tomu, aby se kauza trafikantů mohla v budoucnu opakovat,“ plánuje Sobotka.

Že by se v Nečasově vytýkaném jednání dalo hledat úplatkářství, pochybuje i místopředseda ODS Jan Zahradil: „Přidělení nějakých funkcí v orgánech státní správy nebo společnostech se státní či polostátní účastí není možné hodnotit jako korupci.“ Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová vyšetřování celé věci pouze označila za „ne úplně standardní“. Se svými kolegy očekává, jak se bude celá věc vyvíjet.

Poslanec Marek Benda: „Mám pocit, že je to poslední zoufalý pokus pana Ištvana dokázat, že jeho zásah loni v létě v Praze měl nějaké opodstatnění. Až se ukáže, že i toto obvinění je naprosto nesmyslné, a soud ho shodí, bude třeba, aby vůči panu Ištvanovi byla vyvozena odpovědnost… Pokládám to za naprosto skandální obvinění, které nemá nic společného s trestním právem.“

Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek: „Pokud někdo naznačuje, že orgány činné v trestním řízení jsou nástrojem pro politický boj, zpochybňuje právní řád a nezávislost těchto orgánů. To je velmi silný výrok…“

Jestli Petr Nečas jednal korupčně, se neshodnou ani právní experti. Ústavní právník Marek Antoš nepovažuje obvinění bývalého ministerského předsedy za překvapení: „Pokud budeme tvrdit, že je slíbení funkce za vzdání mandátu úplatkem, tak v takovém případě je Nečas ve stejné pozici jako kdokoliv jiný, kdo by takové jednání spáchal, tím pádem ho žádná imunita nekryje.“ Advokát Jaroslav Ortman ale mluví v souvislosti s obviněním o bezprecedentním činu, který sráží věrohodnost ČR na kolena. Podle něj má poslanecká funkce nejvyšší význam, a „pokud někomu místo toho nabízím funkci v dozorčí radě, tak o úplatek prostě nejde“.

Bohuslav Sobotka k obvinění Nečase (zdroj: ČT24)
  • Kauza trojice exposlanců Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra je jednou z větví aféry kolem Jany Nečasové, dříve Nagyové, která vedla k pádu Nečasovy vlády a jeho konci v čele ODS. Policie trojici takzvaných rebelů vinila z přijetí úplatku v podobě lukrativních postů ve státních firmách.
  • V této větvi případu jsou vedle Nečase obviněni bývalá šéfka vládního kabinetu Jana Nečasová a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nečasová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.
  • Podle červencového rozhodnutí Nejvyššího soudu ale jednání tria exposlanců kryje poslanecká imunita. A protože proti rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat, nejvyšší státní zastupitelství stíhání všech tří rebelů zrušilo a exposlanci opustili vězení. Fuksa a Šnajdr se dokonce načas vrátili zpět do vedení státních podniků. V lednu pak zmínění oznámili, že za stíhání se hodlají domáhat odškodnění 12 milionů.