Praha - Zástupci církví kritizují návrh vyjednavačů ČSSD a hnutí ANO na snížení restitučních náhrad o 13 miliard korun; dokument ovšem oficiálně neodmítli. Je v něm ale podle České biskupské konference řada chyb. Sociální demokracie dál na svých požadavcích trvá a obě strany hledají datum dalšího jednání. Církve ale možná ve sporech se státem získají silného spojence - Petra Šťovíčka. Ten byl včera odvolán z pozice šéf Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a podle svých slov by rád nyní zastupoval církev v restitučních sporech, píše Právo.
Holub: Návrh koalice jsme neodmítli, ale připomínek máme spoustu
GALERIE
videogallery_422168
Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub upozornil, že k žádnému oficiálnímu odmítnutí koaličního návrhu zatím nedošlo. „My jsme se dohodli, že nejprve zpracujeme připomínky, které předložíme politickým stranám,“ podotkl. Výhrady k dokumentu církve sice mají, chtějí je ale nejdřív zkonzultovat s politickými stranami.
K dalším rozhovorům je přístupná i koalice. „Říkat částku 13 miliard je zkratka, je to jen jedno z čísel,“ podotkl poslanec a člen komise pro církevní restituce Radek Vondráček. Připustil ale, že existují důvody pro další diskuzi s církvemi. „Způsobů ocenění byla celá řada. Bylo vybráno jedno, ale určitě to nebylo jediné dokonalé řešení a je legitimní, abychom se o tom pobavili se zástupci církví,“ konstatoval.
- Radek Vondráček: „Církevní restituce opravdu rozdělují společnost. Tady nejde o to, jestli mají nárok na tolik nebo tolik. Já to nezpochybňuji, tady opravdu došlo k velkým křivdám. Ale ty restituce jsou o zmírnění některých majetkových křivd.“
Holub již včera upozornil, že se dají bod po bodu v dokumentu ukázat chyby. „Oni vycházejí z axiomatu, že církev je zvýhodněna, a tam se bod po bodu dá ukazovat, že buď ta interpretace u nich je chybná, anebo to z toho nevyplývá,“ dodal Holub. „My jsme od začátku říkali, že nevidíme důvod, proč by mělo dojít k úpravě,“ podotkl. Podrobnosti o dokumentu ale sdělit nechtěl s tím, že oba materiály budou zveřejněny až po vzájemné konzultaci.
Ilustrační foto
- Tomáš Holub: „Je pro nás důležité to, s čím jsme šli do jednání, aby vůbec se diskutovalo o postavení církví a náboženských společností jako součásti společnosti po přijetí nového zákona.“
Zatím našly církve a politici shodu jen na tom, že ministerstvo kultury bude nově zveřejňovat zprávy o hospodaření církví, v nichž budou obsaženy i údaje, kolik církve daly nebo dají na veřejně prospěšné účely. Výroční zprávy by měly být podrobnější především v oblastech týkajících se poskytování financí ve prospěch celé společnosti a aktivit sociálních, kulturních a charitativních.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Holub také zopakoval, že církve již v otázce restitucí ustoupily. Kdyby požadovaly navrácení veškerého majetku, který jim byl komunistickým režimem zcizen, musely podle něj být finanční náhrady výrazně vyšší. „Je to věc, která by určitě šla v desítkách procent nahoru,“ uvedl.
Církvím chce s restitucemi radit sesazený Šťovíček
Církvím by ale s dalším postupem ohledně církevních restitucí mohl napříště radit Petr Šťovíček. „Budu se věnovat církevním restitucím a restituentům a rád vytěžím v soukromé sféře zkušenosti ze státního sektoru. Nemám konkurenční doložku a mohu zastupovat jak stát, tak klienty z řad restituentů či církví,“ řekl Šťovíček Právu. Šťovíček byl sesazen ze svého postu kvůli údajným vazbám na obviněného lobbistu Ivo Rittiga (více čtěte zde).
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Loni církevní restituce posvětil Ústavní soud.