Brno - Krajský soud dnes seznal, že nic jako tzv. Toflův gang neexistovalo. Ve skutečnosti šlo o samostatná pochybení jednotlivých osob, nikoliv o propojený a organizovaný gang. Skupina jedenácti mužů podle žalobce vydírala brněnské a jihomoravské podnikatele, čímž si měla přijít na miliony korun. Obžalovaní obětem hrozili fyzickou likvidací nebo únosem dětí. Nejvyšší trest si dnes odnesl od soudu expolicista Miloš Almásy, který za mřížemi stráví 9 let. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Na dnešní jednání nedorazila čtveřice z původních třinácti obžalovaných. Jedenáct mužů si nakonec od soudu odneslo tresty za vydírání a ovlivňování trestního řízení od tří do devíti let. Podle obžaloby stojí za většinou případů expolicista Miloš Almásy. Jednomu z podnikatelů například nabídl, že v jeho prospěch zvrátí vyšetřování, za služby vyinkasoval peníze, ale případ nakonec neovlivnil.
Bývalého policistu seznal soud vinným za vydírání, loupež, přijímání úplatků, podvod, zneužívání pravomoci veřejného činitele nebo organizátorství. Do vězení poputuje na 9 let, což je nejvyšší trest, který dnes před soudem zazněl. Přestože většině obžalovaných navrhoval státní zástupce desetileté a víceleté tresty, žádný nepadl.
Kdo byl kdo v rozsáhlé kauze vydírání:
Miloš Almásy - bývalý policista svou vinu částečně přiznává, podílel se na 14 útocích v letech 1998 až 2010 a měl vůdčí postavení ve skupině - státní zástupce mu navrhl 14 let nepodmíněně. Nakonec jde do vězení se zvýšenou ostrahou na 9 let. Zaplatit musí také peněžitý trest milion a 200 tisíc korun, jinak zůstane ve vězení ještě o rok déle. Vinný je za přijímání úplatků, vydírání, loupež, zneužívání pravomoci veřejného činitele, podvod a pokus o podvod, organizátorství zneužívání pravomoci veřejného činitele, organizátorství přijímání úplatků a pokus o vydírání. Nižší trest získal, protože se k činům částečně doznal a v minulosti nebyl trestaný.
Stanislav Dobrovolný - bývalý policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů. Žalobce pro něj chtěl 10letý trest. Za podplácení nakonec skončí ve vězení na 3 roky.
Petr Křipský - bývalý policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů. Dále spáchal pět osobních útoků v letech 2003 až 2010 - návrh počítal s 13 lety nepodmíněně. Podle soudce má jít ale do vězení na 4 a půl roku a zaplatit peněžitý trest 200 tisíc korun, bez jeho úhrady se vězeňský pobyt protáhne o 5 měsíců. Trest má za zneužívání pravomoci veřejného činitele a vydírání.
Lubomír Mokrý - bývalý šéf brněnské policejní inspekce. Podle obžaloby to byl on, kdo pochybení spoluobžalovaných policistů zametal „pod koberec“. V letech 2002 až 2004 poskytoval gangu informace, za což mu původně hrozilo až 10 let za mřížemi. Za nimi nakonec stráví 6 roků ve věznici se zvýšenou ostrahou, zaplatit musí také 120 tisíc korun, jinak se trest o čtvrt roku prodlouží.
Zdeněk Olah - oslovil jednu z vytipovaných obětí. Za tento jeden útok z roku 2011 mu hrozil až 8letý trest. Soudce dnes seznal, že za vydírání půjde za mříže na 3 roky.
Radoslav Petr - bývalý podnikatel, který oslovoval vytipované oběti. Státní zástupce pro něj chtěl 8 let ve vězení. Dnes jej soudce potrestal 7 lety vězení ve vězení se zvýšenou ostrahou. V minulosti byl už odsouzen za poškozování cizí věci a krádeže. Tyto tresty soud zrušil a nařídil 7letý trest kvůli vydírání, loupeži, zneužívání pravomoci veřejného činitele, přijímání úplatku, návodu k pokusu o ublížení na zdraví.
Eduard Polák - Podle původní obžaloby údajně zastrašoval vytipované oběti. Návrh nejprve počítal s 5letým trestem, podle soudce se ale přímo na vydírání nepodílel. Soudce jej dnes zprostil viny pro nedostatek důkazů.
Roman Procházka - policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů. Od soudu kvůli tomu mohl odejít s 10letým nepodmíněným trestem. Soudce jej ale potrestal 5letým trestem a pokutou 100 tisíc korun. Pokud ji neuhradí, bude muset zůstat ve vězení o čtvrt roku déle. Trest si vyslechl za přijetí úplatku.
Rudolf Setvák - bývalý šéf brněnské policejní inspekce, později pracoval ve vedení policie Brno-venkov. Podle obžaloby to byl on, kdo pochybení spoluobžalovaných policistů zametal „pod koberec“ (stejně jako Lubomír Mokrý). U něj, jako u jediného z 13 obžalovaných, byl státní zástupce Martin Brzobohatý ochoten zprostit ho viny. S tím souhlasil i soudce. Rudolf Setvák tak odchází z případu jako nevinný.
Eduard Slanina - bývalý policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů, navíc oslovoval vytipované oběti. Spáchal čtyři útoky v letech 1999 až 2008 - původní návrh byl 12 let a 6 měsíců nepodmíněně. Nakonec dostal 8letý trest ve věznici se zvýšenou ostrahou a peněžitý trest 600 tisíc korun. Pokud jej nezaplatí, dostane ještě rok vězení navíc. Trest je za podvod, vydírání a zneužívání pravomoci veřejného činitele.
Jaromír Šálek - pravděpodobně oslovil jednu z vytipovaných obětí, za což mu hrozil 4letý trest. Ten také nakonec dostal a k tomu finanční trest milion a 200 tisíc korun. V případě, že by peněžitý trest nezaplatil, prodlouží se mu pobyt za mřížemi o jeden a půl roku. Trest padl za vydírání.
Roman Velecký - bývalý policista, čelil obvinění, že skupině pomáhal. Státní zástupce mu navrhoval 11 let nepodmíněně. Soudce mu vyměřil 6letý trest a peněžní sankce 250 tisíc korun. Bez zaplacení zůstane za mřížemi ještě o půl roku déle. Trest si vyslechl za zneužívání pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatků.
Milan Vítek - bývalý policista, údajně oslovoval vytipované oběti. Podle obžaloby má na svědomí celkem pět útoků. Od soudu mohl odejít až s 9letým trestem. Nakonec dostal 5 a půl roku ve vězení a peněžitý trest 300 tisíc korun, jinak se jeho pobyt ve vězení o půl roku prodlouží. Vinný je za pokus o podvod, pokus o vydírání, pomoc k přijetí úplatků.
Například Eduard Slanina podle soudce zase požadoval desetimilionový podíl od podnikatele, kterému slíbil, že jej nebude stíhat za obchod v řádu sto milionů korun. Tento desetiprocentní úplatek ale podnikatel odmítl. Celá řada skutků tak skončila pouze ve fázi příprav.
Žalobce tvrdil, že se skupina podílela na 24 případech vydírání či úplatkářství. Sám Almásy svou vinu v minulosti částečně přiznal, podle svých slov ale poskytoval „právní poradenství“ a nepoužíval násilí či výhrůžky.
Kolik si policisté a vyděrači účtovali?
Podle výpovědi jednoho ze svědků padaly při vydírání následující částky:
- za zmlácení člověka 100 tisíc korun
- za odložení případu na úrovni města 250 tisíc korun
- za odložení případu na úrovni kraje půl milionu
- za nájemnou vraždu rovný milion korun
Jednotliví obžalovaní od začátku tvrdili, že se navzájem neznají, a jakoukoliv organizovanou trestnou činnost popírali. Svědci ale u soudu vypovídali opak. „Odposlechy ukazují reálné kontury organizované skupiny,“ tvrdil do poslední chvíle Brzobohatý.
Soudce ale nenašel dostatečné důkazy, že by něco jako Toflův gang skutečně existovalo. Podle něj skupina mužů nebyla vnitřně strukturovaná, organizovaná a trestnou činnost nepáchala soustavně.
„Nejsou důkazy o existenci Toflova gangu, to neznamená, že Tofl trestnou činnost nepáchal. Pokud by stanul před soudem, tak by byl s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti uznán vinným ve 12 bodech obžaloby. Z našeho pohledu to byla osoba nejvýznamnější,“ uvedl soudce Miloš Žďárský.
Soudní spor se v kauze táhl už od konce roku 2012. Dnešní verdikt ještě není pravomocný a většina obhájců se proti němu na místě odvolala k Vrchnímu soudu v Olomouci. „Řízení trvalo velmi dlouhou dobu. Můj klient, který byl slušným policistou, se ze dne na den stal člověkem, který je obviněn a propuštěn od policie,“ upozornila právní zástupkyně zproštěného Rudolfa Setváka Běla Sedláčková.
Nepřímá svědectví
Během procesu vypovídalo celkem 178 svědků. Většina z nich ale před soudem zmínila jen zprostředkované informace. Na vlastní oči uplácení policistů nikdo z podnikatelů neviděl, pouze o něm slyšeli.
Velká část předvolaných svědků z řad podnikatelů byla v minulosti navíc trestně stíhána, proto obžalovaní policisté tvrdili, že se jedná o pomstu za to, že je předtím z trestné činnosti usvědčili.
Kriminalisté skupinu odhalili poté, co začali vyšetřovat smrt Michala Tofla. Podle žalobce postupovali policisté při vydírání tak, že nejprve vymysleli nepodložená obvinění a od podnikatelů chtěli peníze, aby zastavili stíhání. Platby se pohybovaly v rozmezí od 10 tisíc korun až do milionů, podle závažnosti smyšleného obvinění. Takto si jednotliví aktéři přivydělávali v letech 1998 až 2010.
Údajný boss už nežije
Bývalý policista jihomoravské hospodářské kriminálky Michal Tofl byl zavražděn v červnu roku 2010, když před jeho domem rozstříleli samopalem jeho vůz. Tofl byl s prostřelenou hlavou na místě mrtvý. Auto pak ještě narazilo do sloupu.
Po dvou letech vyšetřování Toflovy vraždy policie obvinila celkem tři podezřelé: brněnského podnikatele Petra Bezděkovského, jenž si měl vraždu údajně objednat, jeho řidiče a vyhazovače Tomáše Trkana a Radka Sobotku, který byl tehdy ve vězení. Zadržený podnikatel Bezděkovský se v olomoucké vazební věznici oběsil. Krajský soud pak potrestal Tomáše Trkana i Radka Sobotku devatenáctiletým trestem ve vězení. Oba se proti verdiktu odvolali. Případem se tak bude muset zabývat Vrchní soud v Olomouci.
Na základě vyšetřování vraždy Michala Tofla policisté rozkryli rozsáhlou síť vyděračů z řad policie. Skupina se proto začala označovat coby Toflův gang. Podle dnešního verdiktu ale žádná organizovaná činnost nebyla mezi jednotlivými obžalovanými prokázána.
Soudní proces provázely i různé komplikace. Například ztráta směnky na milion korun, kterou policie zabavila při domovní prohlídce u Petra Křipského. Sice patřila jeho manželce, vyšetřovatelé ji ale zajistili coby důkaz. Přestože měla být uložena v trezoru, státní zástupce ji pouze založil do spisu. Ani po měsících pátrání se směnku nepodařilo najít.
Chybějící cenný dokument popsal při své výpovědi svědek z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Sám Křipský v minulosti uvedl, že je odhodlaný náhradu škody vymáhat po státu. Zpovídat se ze ztráty bude muset i státní zástupce Martin Brzobohatý.
