Přesune se opatrovnictví z malých obcí do vzdálených měst?

Praha - Ministerstvo spravedlnosti plánuje změnu opatrovnictví. Chce, aby napříště veřejnými opatrovníky nesvéprávných osob byly jen obce s rozšířenou působností, tedy obce velké. Svaz měst a obcí si myslí, že to je špatná cesta, protože úředník ze vzdáleného města sice vyřeší nutné oficiální úkony, ztratí ale osobní kontakt. „Nic nenahradí ten kontakt malé obce, která je schopná poskytnout ubytování nebo postarat se o toho člověka daleko lépe než úředník ze vzdáleného města,“ myslí si předseda Svazu měst a obcí a primátor Kladna Dan Jiránek.

Malé obce proto chtějí mít i nadále zákonnou možnost být veřejným opatrovníkem. „Zdaleka se neřeší jen úřední záležitosti, jsou to tisíce drobných věcí, které pochopitelně úředník dojíždějící 30 kilometrů řešit nemůže, protože nezná tu místní problematiku,“ poukázal Jiránek na to, že opatrovník se stará například o ubytování, sousedské vztahy, případně i zaměstnávání opatrované osoby. Zároveň jsou v některých malých obcích ústavy, kde žije mnoho lidí, které místní úředníci znají, a ti z obce s rozšířenou působností by za nimi naopak museli dojíždět.

Chystaný zákon přinese i další změny, obce by měly na výkon opatrovnictví dostávat účelovou dotaci. Opatrovník také každé tři roky bude muset chodit k soudu. Svaz měst a obcí s ním nicméně nesouhlasí hlavně kvůli převodu pravomocí na větší obce a je připraven se proti návrhu zákona postavit při meziresortním řízení a své připomínky předloží i vládě, poslanecké sněmovně a Senátu.