Praha - Sociální demokraté chystají vnitrostranické referendum, v němž by do června tohoto roku měli všichni členové strany rozhodnout o reformování ČSSD. Předseda a premiér Bohuslav Sobotka by rád změnil systém tvorby kandidátních listin, prosazuje třeba zavedení primárek. Sestavování kandidátek by tak nebylo pouze v rukou předsednictev stranických organizací. Změna se má ale dotknout i vnitrostranické komunikace a schopnosti pojmenovat problémy obyčejných lidí. Sobotka vyzdvihl při diskusi pět měsíců po volbách účast velké části mladých lidí. Strana ve volbách očekávala silnější výsledek, už od listopadu ji navíc v průzkumech poráží hnutí ANO.
Třiadvacet tisíc členů ČSSD čeká referendum. Rozhodnou o primárkách
„Dnes se tady sešli nejen funkcionáři, ale dali jsme možnost i řadovým členům, aby se zaregistrovali do čtyř diskusních skupin, kde jsme vedli debatu o budoucnosti a změnách v ČSSD,“ prohlásil předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka k nekonvenčnímu formátu jednání. Nakonec se prý sešly zhruba tři stovky účastníků.
Sobotka avizoval třeba změnu systému, jakým se v rámci sociální demokracie vybírají kandidáti pro volby. Měli by o jeho podobě ve stranickém referendu rozhodnout všichni členové strany. „Zda bychom měli přistoupit k otevřeným primárkám, kdy kandidátky nebude sestavovat někde pětičlenné předsednictvo krajské organizace, ale bude o té kandidátce ve skutečnosti hlasovat 2 tisíce členů sociální demokracie, které v daném kraji máme,“ podotkl. Změna by omezila vliv místních stranických bossů, Sobotka se netají snahou sebrat jim moc. Mají totiž na dění v sociální demokracii stále větší vliv. Byť sám předseda tvrdí, že v ČSSD žádní kmotři nejsou.
GALERIE
videogallery_427396
Rád by také viděl rozšíření členské základny a snazší pojmenování problémů obyčejných lidí. Po dnešní debatě, které se zúčastnila i řada mladých lidí a někteří poprvé, Sobotka neskrýval optimismus do budoucna. Předseda chce podle svých slov více zapojit řadové členy i do dalších změn. „Vedení strany připraví pro uskutečnění vnitrostranického referenda otázky, u nichž bychom chtěli požádat o odpověď všech 23 tisíc členů. Na základě referenda pak začneme chystat změny pro sjezd na jaře příštího roku,“ prohlásil. Přeje si rovněž více odborníků v ČSSD, „aby byla atraktivní pro specialisty z celé řady oblastí, kterým sociální demokracie může nabídnout profesní možnost ovlivňovat správu státu, správu krajů a správu obcí“.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD: „Čelíme stále ostřejší konkurenci. Devadesátá léta, kdy tady byly dvě politické strany a voliči se rozhodovali buď pro ČSSD, nebo pro ODS, jsou dávno pryč… Velkou výzvou je třeba schopnost nových hnutí oslovovat nezávislé osobnosti a integrovat je. To je věc, která se standardním politickým stranám vůbec nedaří.“
Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva: „Bojím se toho, že v současné době neznáme o moc lepší mechanismy, než měla ODS, akorát jsme zatím v lepším stavu. Musíme předejít tomu, abychom v budoucnu nezdegenerovali do takového stavu jako ODS.“
zdroj: MF DNES
Volební vítězství s příchutí zklamání
Sociální demokraté pod vedením Sobotky na podzim vyhráli volby. Od voličů dostali 20,45 procenta hlasů, tedy zhruba jen o dvě procenta víc, než získalo druhé ANO. ČSSD nakonec sestavila vládu s lidovci a právě s hnutím ANO, kterému ale musela přepustit některé klíčové resorty, především ministerstvo financí.
Od říjnových voleb pak ale straně začaly klesat preference. Hnutí ANO předběhlo v průzkumech sociální demokraty už v listopadu, tedy necelý měsíc po volbách. Podle posledního únorového průzkumu by nad ČSSD zvítězilo o 2,5 procenta hlasů. Více než polovina voličů ČSSD také byla s povolebním chováním sociálních demokratů nespokojená. Pověst straně pokazil především spor Bohuslava Sobotky s Michalem Haškem.
Únorový volební model TNS Aisa
Spouštěčem rozkolu se stalo utajené setkání stranického vedení s prezidentem Milošem Zemanem. Schůzky se kromě tehdejšího prvního místopředsedy Michala Haška zúčastnili i místopředseda Milan Chovanec, tehdejší místopředseda Zdeněk Škromach, bývalý šéf poslanců Jeroným Tejc a hejtman Jiří Zimola. Tajemstvím zahalené setkání, po němž následovala výzva předsednictva k Sobotkově rezignaci, ale k posílení Haškova křídla v ČSSD nevedlo. Sobotka odstoupit odmítl a i díky lánské schůzce prezentoval jednání předsednictva jako pokus o puč.
O Haškovi se přitom dříve spekulovalo, že ho možná Zeman jmenuje premiérem. Po skandálu se schůzkou ale stejně jako další „pučisté“ ustoupil do pozadí a spory byly utlumeny. Stále ale platí, že v ČSSD existuje vnitrostranický proud, který sympatiemi k Sobotkovi a jeho spojencům neoplývá, a netají se naopak svými sympatiemi k Zemanovi, s nímž má současný premiér chladný vztah. Krajští lídři napojení na místní podnikatele navíc mají ve straně stále větší moc.
A právě od takzvaného lánského puče hovoří Sobotka o nutnosti reformy a větší vnitřní demokratizaci strany. Požaduje například výrazné zvýšení počtu delegátů na stranických sjezdech nebo častější použití vnitrostranických referend. Debaty o reformě strany by navíc měly probíhat častěji.
Volební sjezd čeká ČSSD až v březnu
Samotná konference ale nemůže rozhodnout o změně stanov či jiných zásadních záležitostech. Předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák proto předpokládá, že z debaty vzejdou návrhy, kterými se pak strana bude dál zabývat. Stanovy by mohl změnit sjezd, který se ale uskuteční až v březnu příštího roku.