Opencard pod drobnohledem: Sněmovna zřídila vyšetřovací komisi

Praha - Poslanci ustavili vyšetřovací komisi, která má prověřit okolnosti kauzy Opencard. Pro bylo 121 členů dolní komory. Komise by měla fungovat do konce letošního roku. Má zjistit, jestli při řešení případu nechybovala policie nebo státní zástupci. V kauze soud zatím nepravomocně odsoudil pět bývalých úředníků magistrátu. Uzavřeli podle něj nevýhodné smlouvy na provoz dopravního systému v Praze. Autoři projektu v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) zatím vystupovali v roli svědků.

Strany by měy do pondělních dvanácti hodin předložit návrhy konkrétních poslanců, kteří by v této komisi měli zasednout. V úterý by se pak mělo odhlasovat její definitivní složení a o den později by se celá komise již měla sejít. Členů by v komisi mělo být devět, každou stranu tak bude reprezentovat jeden poslanec a strany vládní koalice budou mít členy dva.

Iniciativu ke zřízení vyšetřovací komise k Opencard podnítil příběh bývalého úředníka magistrátu Jiřího Chytila, který na celý případ pochybných okolností kolem kauzy Opencard upozornil. Měl být údajně utajeným svědkem, jeho jméno se ale dostalo na veřejnost a on sám byl v této kauze nepravomocně odsouzen. „Nejde o to rozhodnout, kdo je vinen, ale zda policie a státní zástupci pracují správně, zda jsou schopni vyhodnotit důkazy,“ zdůvodnil vznik komise předkladatel návrhu Stanislav Huml (ČSSD).

  • Stanislav Huml: „Komise má velkou šanci odhalit, zda nejsou nějaké díry v policii či v činnosti státního zastupitelství, jestli tam není špatně nastavená kontrola, protože ty poznatky jsou alarmující. Myslím, že důvod ke vzniku komise opravdu je.“

Členové komise by neměli být z Prahy, navrhuje Stanjura

Zbyněk Stanjura z ODS navíc přišel s prosbou, zda by jednotlivé strany mohly do komise nominovat takové lidi, kteří působí a žijí mimo Prahu. Zřízení parlamentní komise podpořila v diskusi také ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). „Už vím velmi dobře, jak těžce se kontroluje činnost orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla Válková. I právnímu laikovi je podle ní jasné, že skuteční viníci stíháni nejsou.

  • Daniel Korte (TOP 09): „V celé té kauze je mnoho podivností a absurdit. V prvním případě jsou obviněni úředníci, zatímco tehdejší vedení města v čele s Pavlem Bémem chodí pouze k soudu a směje se. V druhém případě jsou obviněni političtí činitelé města, kteří to nezvinili, kteří to zdědili.“

Naopak se vznikem komise nesouhlasí bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), podle nějž se stane z komise politický orgán. Blažek varoval před selektivní spravedlností, když se má prověřovat postup státního zastupitelství jen v jednom trestním řízení, a ne ve všech. Skeptický byl předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Obává se mimo jiné toho, že komise by ve výsledku mohla zamezit možnosti potrestání skutečných viníků.

Sněmovní vyšetřovací komise může podle zákona vyžadovat podklady, vyslýchat svědky nebo například vyžadovat nezbytná vysvětlení. Aby mohla komise k Opencard pracovat, sněmovna ji musí obsadit členy, kteří musejí zvolit předsedu. Komise bude devítičlenná, mohla být naplněna příští týden. Pracovat by měla do konce roku.

Projekt městské karty začal za exprimátora za ODS Pavla Béma. Stíhána je kvůli němu většina členů pozdější městské rady včetně Bémových nástupců, nynějšího poslance Bohuslava Svobody (ODS) a současného primátora Tomáše Hudečka (TOP 09).

První rozsudky v kauze Opencard padly u Městského soudu v Praze letos v únoru. Soud uznal vinu všech pěti bývalých úředníků magistrátu hlavního města. Uložil jim podmíněné tresty od jednoho roku do tří let. Podle soudu uzavřeli s firmou Haguess nevýhodné smlouvy, a městu tak způsobili škodu 67 milionů korun. Bývalí úředníci podle státní zástupkyně porušili závazná pravidla hospodářského styku a povinnost při správě cizího majetku. Všech pět mužů vinu odmítá.