Praha - S tvrdými drogami začínají v Česku už děti kolem jedenácti let. Nejčastěji si píchají pervitin. Léčba malých narkomanů mívá ale jen částečný úspěch. Detoxikační centrum pro děti je v Česku pouze jedno a stále bojuje o přežití. Většina mladých závislých se tak nemá kde léčit. Pro malé narkomany neexistují ani preventivní programy a dotace. Stát proto nemá ani odhady o tom, kolik dětí závislých na tvrdých drogách u nás vlastně žije.
Na tvrdých drogách končí stále více dětí, pomoci se jim nedostává
V dětském věku vzniká závislost na drogách rychleji a rychleji chátrá i organismus. Na tvrdých drogách přitom končí stále mladší ročníky. Loni přijali na detoxikační oddělení prvňáka. O pár měsíců později zemřel. Heroin dostával od svých starších sourozenců. Odborníky tak nízký věk šokuje. Podle závislých dětí ale sehnat drogu není vůbec těžké. „Pokud si dítě umane, že chce sehnat drogu, tak ji sežene v řádu minut a je jedno, jestli je to marihuana, alkohol nebo pervitin,“ upozorňuje primář Dětského a dorostového detoxikačního centra Marian Koranda.
„Jeden chlap mi nabídl, jestli bych to nechtěla zkusit, tak jsem řekla, že jo. S nejlepší kamarádkou jsme šly na záchod a daly si čáru pervitinu,“ popisuje svou první zkušenost s drogou třináctiletá Markéta. Od deseti kouří marihuanu, pervitin si píchá od dvanácti. „Máma s tátou se furt hádali a já jsem se ani moc nechtěla vracet domů. Hledala jsem prostě zálibu v kamarádech a potom už to spadlo i do drog,“ dodává.
Na detoxu končí děti multimilionářů i nepřizpůsobivých
Markéta fetovala i před vyučováním a základní školu přestala zvládat. Kradla, utíkala z domu a nakonec skončila v diagnostickém ústavu. V detoxikačním centru se seznámila se čtrnáctiletou Petrou, která je také závislá na pervitinu. V 11 letech si našla partu kamarádů, se kterými začala kouřit a opíjet se: „Ve 12 jsem začala hulit trávu a ve 13 jsem měla poprvé perník. Moje máma nebyla doma, tak jsem byla venku a byla to taková výplň času.“ I ona přestala stavy na drogách zvládat. Ve třinácti skočila z šestého patra a přišla o nohu.
Dětství na fetu (zdroj: ČT24)
Ročně projde detoxem zhruba 250 dětí a mladistvých. „Jsou tady děti miliardářů, multimilionářů, jsou tady děti ze středně socioekonomicky postavených rodin a jsou tady i děti nepřizpůsobivých,“ dodává Koranda. Léčba malých feťáků ale mívá jen částečný úspěch. Pojišťovna je ochotna ji hradit maximálně 12 dní. Za tu dobu se dětský organismus stihne maximálně tak od drogy vyčistit. Mnozí tak venku začnou opět drogy brát a na detox se opakovaně vrací. Markéta je na detoxu už podruhé. Vrátila se proto, že venku jí se závislostí neměl dál kdo pomoci. „Je to těžký. I když už jsem na detoxu nějaký desátý den, pořád mám nejistotu, že kdyby mi někdo řekl: 'Pojď, jdeme si dát,' já bych prostě šla,“ bojí se.
Stát mladé narkomany zatím nijak neřeší
Oddělení dětského detoxu v Praze pod Petřínem je jediné v Česku. Ostatní zařízení se zaměřují až na teenagery od 15 let. „Pro děti nemáme vůbec žádný program, vůbec žádné zařízení, který by se jimi zabývalo,“ upozorňuje Radka Kobližková z Kontaktního centra DRUG-OUT Klub v Ústí nad Labem. Pro malé narkomany neexistují ani preventivní programy a místa v léčebnách. „Nemáme typ lůžek, které by byly pro tuto věkovou strukturu,“ potvrzuje Koranda.
Důkladná léčba malých feťáků je přitom naprosto klíčová. Své o tom ví i dcera známého fotografa Jana Saudka. Marie začala s drogami také ve 13. Dnes je jí 35 let, je čistá, má tři děti, maluje a vyměňuje jehly ve středisku pro toxikomany. Své zkušenosti předává i dětem na základních školách: „Já bych jim řekla, aby si vážili sami sebe. Pokud zjistí, že mají vlastní cenu, tak se nebudou ničit drogou a alkoholem.“