Brno – Bývalý šéf brněnských strážníků Jaroslav Přikryl dnes u soudu popřel, že by zahlazoval přestupky. Řadu lidí, kterých se zpětné řešení přestupku domluvou týkalo, prý vůbec nezná. Mezi „přestupkáři“ jsou brněnští politici i podnikatelé. Podle Přikryla udělala chybu jeho podřízená, která si chtěla zjednodušit práci a do systému zadala pod jeho jménem vyřešení domluvou. Soudní líčení bude pokračovat v květnu.
Jaroslavu Přikrylovi hrozí za zneužití pravomoci veřejného činitele až rok vězení. Podle
obžaloby nestandardně řešil 31 dopravních přestupků, především parkování, stání v protisměru, na chodníku či v zákazu stání. Mohly za ně padnout pokuty, byly ale řešeny domluvou.
Mezi „přestupkáři“ se objevují známí a vlivní lidé, například městští zastupitelé Michal Chládek (ODS) a Pavel Sázavský (ČSSD) nebo členové vedení různých firem. Přikryl uvedl, že vznikla nepravdivá fáma, že zahlazováním přestupků pomáhal známým, mnohé z těchto lidí prý vůbec nezná.
ČT zkusila oslovit několik lidí, kterým měl podle obžaloby Přikryl zamazávat pokuty.
Roman Nekula, správní ředitel Brněnských komunikací
„Nevím, co bylo u soudu a nebudu se k tomu vyjadřovat. Na nic takového si nevzpomínám.“
Pavel Sázavský (ČSSD), brněnský zastupitel, místostarosta MČ Brno-střed
„Nic takového se nestalo. Faktem je, že pan ředitel mi několikrát domluvil za mé přestupky a tím došlo ke správnímu trestání, protože i domluva může být takto hodnocena. O jaké konkrétní přestupky šlo, si nevzpomínám, je to tak strašně vzdálené, že na to teď skutečně neumím reagovat.“
Michal Chládek (ODS), brněnský zastupitel
„Já už jsem byl vyzván policií, abych podal nějaké vysvětlení. Jediná věc, na kterou si pamatuji, tak na stání v Novobranské u Dopravního podniku. Jsem členem dozorčí rady DPMB a v rámci jednání jsme stáli na místech k tomu určených. Jestli tam došlo k nějakému nedorozumění, to si nedovedu vysvětlit. Ale určitě jsem pana Přikryla nežádal o žádné vymažme, zahlaďme. To můžu skutečně vyloučit.“
„Lidé se na mne obraceli s tím, že na místech, kde se v rámci zvykového práva parkuje, strážníci umisťují za okna pokuty. Považovali to za šikanu, nevěděli, kdy se tam může parkovat, nebo ne. Nebylo záměrem policie takto plošně pokutovat,“ řekl Přikryl, který požaduje předvolat všechny přestupkáře jako svědky. „Nepožadoval jsem, aby to někdo řešil domluvou. Chtěl jsem, aby podřízení vyřešili přestupky, kde si lidé stěžovali na postup strážníků,“ hájil se Přikryl. Podle něj za chybou stojí jeho spolupracovnice, která si chtěla ušetřit práci a do systému zadala řešení domluvou.
Přikryl k soudu v minulých týdnech kvůli dlouhodobé nemoci nedorazil a soud byl proto dvakrát odložen. Přikrylovo stonání nejprve zpochybnila sama soudkyně Dita Řepková, později novináři zachytili oficiálně stonajícího Přikryla na hokejovém zápase. „Vedení Městské policie Brno poté, co se dozvědělo o návštěvě pana Přikryla na hokeji, okamžitě poslalo podnět České správě sociálního zabezpečení k prošetření,“ potvrdil mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Přikrylovi skončila nemocenská 3. dubna, o den později skončil i jako zaměstnanec městské policie.
Z jednoho soudu dva
Vše začalo v září 2012, kdy bývalý náměstek ředitele brněnské městské policie Milan Šimon dostal za zahlazení dopravního přestupku své známé pokutu třicet tisíc korun. S verdiktem nesouhlasil a uvedl, že šlo o komplot, za kterým stojí Jaroslav Přikryl. Ve svých výpovědích Šimon zmínil skutečnosti, které později vedly k prověřování toho, zda brněnští strážníci nezahlazují svým blízkým pokuty za přestupky vydané městskou policií.
Ve zmíněném sporu Přikryl předložil spisy ke 119 přestupkům. Tato Přikrylova obhajoba pak vyústila v další soudní spor. Podle státního zástupce Přikryl získal osobní údaje neoprávněnou lustrací a v rozporu se směrnicemi. Přikryl zase tvrdil, že informace z databáze zneužít nemohl, když pouze kontroloval, jak pracují jeho zaměstnanci.
V září 2013 dal soud za pravdu žalobci. Přikryl byl za neoprávněnou manipulaci s osobními údaji odsouzen k podmíněnému trestu 15 měsíců s odkladem na tři roky a tříletému zákazu činnosti u městské policie. V únoru letošního roku rozsudek potvrdil krajský soud, když zamítl Přikrylovo odvolání. Původní rozsudek se tak stal pravomocným a brněnští zastupitelé Přikryla odvolali z funkce. Na ředitelském postu jej nahradil Bohumil Šimek.
Kauzy kolem Jaroslava Přikryla
Není to poprvé, co se kolem Jaroslava Přikryla objevily pochybnosti.
2003 Přikryl odvolán z funkce brněnského policejního ředitele, nedokázal zabránit falšování policejních statistik objasněnosti.
2004 Přikryl byl stíhán kvůli nejasnostem v hospodaření brněnského policejního ředitelství. Případ ale státní zástupci odložili.
2008 Primátor Roman Onderka (ČSSD) Přikryla jmenoval náměstkem ředitele městské policie.
březen 2011 Opozice v brněnském zastupitelstvu si stěžovala, že volba nového šéfa strážníků nebyla transparentní.
duben 2011 Čerstvě zvolený šéf brněnských strážníků si nanečisto vyzkoušel test strážníka – a neprošel.
prosinec 2012 Přikryla stíhá policie, podle vyšetřovatelů nezákonně zasahoval do vyřizování dopravních přestupků
leden 2013 Přikryl v rozhovoru pro Českou televizi označil své trestní stíhání za absurdní. Je přesvědčený o svojí nevině.
červenec 2013 Za neoprávněné nakládání s informacemi a osobními údaji lidí z databáze městské policie potrestal Městský soud v Brně Přikryla ročním odnětím svobody s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Trest souvisí s kauzou zahlazování přestupků. Přikryl dostal tzv. trestní příkaz, proti kterému ale podal odpor. Tím byl trestní příkaz zrušen a věc postoupena soudu.
září 2013 Brněnský městský soud řešil obvinění z neoprávněné manipulace s osobními údaji. Přikrylovi udělil trest 15 měsíců vězení s tříletým podmínečným odkladem a zákaz činnosti u městské policie na tři roky.
únor 2014 Krajský soud v Brně nevyhověl Přikrylovu odvolání, a potvrdil tak verdikt městského soudu. Primátor ho několik hodin po verdiktu zbavil pověření k vykonávání funkce a navrhl zastupitelům jeho odvolání.
