Dienstbier po ukončení schůzky konstatoval, že v mnoha věcech dnes vyjednavači dosáhli kompromisu. Shodli se například na podobě výběrové komise k obsazování pozic státních tajemníků na ministerstvech a ředitelů jednotlivých sekcí. ČSSD zase ustoupila z požadavku, aby dva lidé do této komise byli jmenováni po „služební linii“ a jen jeden ministrem, kompromis spočívá v tom, že by byli dva jmenováni tak a dva tak. „Základ toho návrhu zůstal nedotčen,“ řekl Dienstbier s tím, že v mnohém se koaliční partneři shodli, například na úřednické zkoušce se ale shodnout nedokážou.
Generální ředitel bude vybírán vládou na základě otevřeného výběrového řízení, které bude podle ministryně pro místní rozvoj a 1. místopředsedkyně hnutí ANO Věry Jourové mít velmi přísná kritéria. Jeho funkční období bude 7 let, bude tedy působit ve svém úřadě déle než například vláda. Pod generálním ředitelem budou působit státní tajemníci, které bude jmenovat komise složená ze dvou zástupců jmenovaných generálním ředitelem a dvou jmenovaných příslušným ministrem. „Na začátku bude řada věcí jinak,“ upřesnil Dienstbier s tím, že do budoucna budou pravidla přísnější.
Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček ještě před dnešním jednáním uvedl, že poslanci ANO nesouhlasí s paragrafovaným zněním zákona, jak ho připravil právě Dienstbier. Neodpovídá prý předchozím dohodám a koalice tím ztrácí několik měsíců práce. ČSSD prý chce příliš „koncentrovat moc“ v rukách generálního ředitele státní správy, „superúředníka“, který má stát na vrcholu pyramidy odborných ministerských náměstků a dalších vedoucích pracovníků ve státních službách.
Vondráček, který se vyjednávání o služebním zákonu účastní, dále kritizoval i navržený systém čekatelství a výběrových řízení. Podle něj zákon navrhuje, aby zájemce o post ve státní správě, který uspěl ve výběrovém řízení, skládal ještě odbornou zkoušku. Po celou dobu by pak byl v čekatelské lhůtě, která je spojena s nižším platem. „To nám přijde nadbytečné, nároky jsou poměrně vysoké. To celé by mohlo odradit mladé nadějné lidi, kteří chtějí pracovat ve státní správě,“ podotkl. V tomto bodě podle Dienstbiera spor trvá a jde o jednu z věcí, kterou bude řešit až koaliční rada.
Námitky vůči Dienstbierem předložené podobě zákona vznesli i lidovci. Podle místopředsedy Jana Bartoška je paragrafové znění „zcela špatně“ a šéf Legislativní rady vlády prý prakticky nezapracoval žádnou ze vznesených připomínek. „Z té stovky, co jsme poslali, tak asi jenom dvě připomínky tam akceptovali,“ uvedl; koalice se tak podle něj dnes bude muset znovu bavit o celkové koncepci. „Protože tak, jak je paragrafové znění, si skutečně nedokážu představit, že by to fungovalo,“ poznamenal Bartošek.
Dienstbierův původní návrh počítal s tím, že by státní tajemníci pro jednotlivá ministerstva byli vybíráni na sedmileté období komisí, jejíž dva členy by jmenoval generální ředitel a jen jednoho příslušný ministr. Podle novější verze, o níž dnes koalice jedná, by trojici členů výběrové komise jmenovala a odvolávala vláda na návrh generálního ředitele. Toho má jmenovat kabinet na návrh premiéra. Babišovci a lidovci podle Dienstbiera vedou spor právě o tuto komisi.
Opozice: Hádají se jako psi
Podle parlamentní opozice současný spor nasvědčuje tomu, že vzniklý zákon nemusí být kvalitní. „Státní správa je destabilizovaná hromadnými výměnami až po úrovně řadových pracovníků a teď ještě vidíme, jak se celý problém přijímání zákona výrazně politizuje. V tuto chvíli koaliční strany ani neví, co chtějí předložit,“ prohlásil poslanec za TOP 09 Jan Farský a obdobně hovořil i místopředseda ODS Martin Novotný. „Uvidíme, co koalice upeče. Nyní se kvůli zákonu hádají jako psi.“
ČSSD ale stále doufá, že konečný text normy bude hotov ještě v dubnu. V květnu by se pak zákonem, který má vést k odpolitizování státní správy, měly zabývat sněmovní výbory a v červnu plénum dolní komory.
