Běh třídou Politických vězňů, Veselá bezpečnost či modrá velryba

Praha – Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás! To bylo heslo běhů třídou Politických vězňů za osvobození politických vězňů. První před pětadvaceti lety, 1. května 1989, zorganizovala Společnost za veselejší současnost. "Prostě jsme si řekli, že si stoupneme na roh k Petschkovu paláci pod desku s Fučíkovým citátem Lidé, bděte! a proběhneme dolů k poště v Jindřišské ulici. A okamžitě jsme to zrealizovali," vzpomíná zakladatelka společnosti Bára Štěpánová. Ale to byl jenom začátek; pamětníci si vzpomenou na Veselou bezpečnost, modrou velrybu nebo disidentské pískoviště.

  • „No tak jsme vystartovali a běželi a doběhli jsme až k poště. Běželi jsme tři lidi a krásné na tom bylo to, že jsme si mysleli, že něco děláme pro tu budoucnost,“ vzpomíná na pohnutou dobu herečka Štěpánová. 

Díky Svobodné Evropě se ze Společnosti pro veselejší současnost během krátké doby stala jedna z nejpopulárnějších občanských iniciativ a na její happeningy chodily stovky lidí. „A běhat se bude do té doby, dokud režim nepropustí všechny politické vězně. Během několika dnů se přidaly desítky lidí,“ zní z archivních záznamů. 

Štěpánová vzpomíná na běhy třídou Politických vězňů

Okolnosti prvního běhu: „Svobodná Evropa odvysílala náš vzkaz, že běhat se bude vždy v 17 hodin a připojit se může kdokoliv. Druhý den jsme tam šli s pocitem, že tvoříme dějiny. Měli jsme pro jistotu kartáčky na zuby, kdyby nás sebrali.“

„Samozřejmě, že nás policajti hlídali – ale jak můžete někomu říct: Vy běžíte protestní akci?! Když odpověď pak může znít: To já vůbec. Já běžím na tramvaj.“

Jaké byly další akce? Devatenáctého května 1989 na maďarském velvyslanectví předali dopis maďarské vládě, ve kterém jí nabídli pomoc při odstraňování drátěných zátarasů na hranicích s Rakouskem s heslem: Dnes budeme stříhat my u vás, zítra budete stříhat vy u nás! A hned se ptali, kdy mohou přijet a jaké si mají s sebou vzít nářadí. 

Veselá bezpečnost Na Příkopech a modrá velryba ve Vltavě 

Čtyři měsíce od zahájení běhu, zasáhla v srpnu 1989 proti korzujícím občanům v ulici Na Příkopech  Veselá bezpečnost. „Měli jsme přilby z vydlabaných melounů s nápisem VB, obušky ze salámů a okurek, umělohmotné policejní psy na provázku. Začali jsme rozhánět lidi, křičeli jsme: Rozejděte se, toto shromáždění nebylo povoleno! a Republiku si rozvracet nedáme! Kolem chodili esenbáci a vůbec to nechápali…,“ vysvětluje Štěpánová. Skutečná policie dorazila vzápětí: „Byli z toho zmatení a říkali, že to mají říkat oni – tak já jim povídám: Tak to říkejte taky,“ dodává.

Když na pražských Příkopech zasahovala Veselá policie, v sousedním Polsku měli podobnou akci dva roky za sebou. V Praze to byli policisté s vydlabanými melouny, v polské Vratislavi 10 tisíc studentů s čepičkami trpaslíků. Na Den dětí vyšli do ulic, rozhazovali bonbony a volali, že trpaslíci existují. Líbali policisty a i po zatčení si zpívali. Pomerančová alternativa podobných akcí zorganizovala na desítky. „Pokud státní bezpečnost zatýká stovku lidí a na výsleších se jich ptá: Je pravda, že jste se zúčastnil nelegálního shromáždění trpaslíků?, tak takovou moc už nemůžete brát vážně,“ tvrdí politolog z Polského institutu Maciej Ruczaj. 

Těsně před jednadvacátým srpnem 1989 plavala ve Vltavě modrá velryba. Již předem na akci upozorňovaly letáčky, na nichž stálo, že podle zpráv astrologů 20. srpna večer dopluje do Prahy modrá velryba. „Příslušníci za všeobecného veselí okolostojících přihlížejících si do vysílaček říkali, kde právě ta velryba je. A to pěkně ukazovalo ten úpadek režimu,“ vzpomíná historik Petr Blažek. 

„Může jít s námi Vašek na písek?“

Možnou rivalitu mezi disidentskými iniciativami vyřešili po svém. Zástupce pozvali na pískoviště, kde si každý uplácal svou bábovičku. Společnost za veselejší současnost je pak všechny pomocí bagru zasypala a tím se pasovala do té nejdůležitější. Ne všichni na pískoviště dorazili, ale nechyběli například Jiří Gruntorád, Petr Placák, Hanka Marvanová a také Václav Havel. „Vzpomínám si, jak jsme k němu přijeli domů, on měl u sebe zrovna nějaké zahraniční novináře, tehdy u něj pořád někdo byl, a my jsme se ptali: Olgo, prosím vás, mohl by jít Václav s námi na písek? Olga se přísně podívala na hodinky a řekla: Dobře, ale za hodinu ať je zpátky,“ popisuje akci herečka. 

Vzpomínky Báry Štěpánové čtěte na stránkách Dějiny a současnost

K výročí založení Společnosti pro veselejší současnost pořádá příští týden ve čtvrtek 24. dubna od 17 hodin Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vědecký seminář. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 1 hhodinou

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 2 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 10 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 11 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 12 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 18 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.