Běh třídou Politických vězňů, Veselá bezpečnost či modrá velryba

Praha – Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás! To bylo heslo běhů třídou Politických vězňů za osvobození politických vězňů. První před pětadvaceti lety, 1. května 1989, zorganizovala Společnost za veselejší současnost. "Prostě jsme si řekli, že si stoupneme na roh k Petschkovu paláci pod desku s Fučíkovým citátem Lidé, bděte! a proběhneme dolů k poště v Jindřišské ulici. A okamžitě jsme to zrealizovali," vzpomíná zakladatelka společnosti Bára Štěpánová. Ale to byl jenom začátek; pamětníci si vzpomenou na Veselou bezpečnost, modrou velrybu nebo disidentské pískoviště.

  • „No tak jsme vystartovali a běželi a doběhli jsme až k poště. Běželi jsme tři lidi a krásné na tom bylo to, že jsme si mysleli, že něco děláme pro tu budoucnost,“ vzpomíná na pohnutou dobu herečka Štěpánová. 

Díky Svobodné Evropě se ze Společnosti pro veselejší současnost během krátké doby stala jedna z nejpopulárnějších občanských iniciativ a na její happeningy chodily stovky lidí. „A běhat se bude do té doby, dokud režim nepropustí všechny politické vězně. Během několika dnů se přidaly desítky lidí,“ zní z archivních záznamů. 

Štěpánová vzpomíná na běhy třídou Politických vězňů

Okolnosti prvního běhu: „Svobodná Evropa odvysílala náš vzkaz, že běhat se bude vždy v 17 hodin a připojit se může kdokoliv. Druhý den jsme tam šli s pocitem, že tvoříme dějiny. Měli jsme pro jistotu kartáčky na zuby, kdyby nás sebrali.“

„Samozřejmě, že nás policajti hlídali – ale jak můžete někomu říct: Vy běžíte protestní akci?! Když odpověď pak může znít: To já vůbec. Já běžím na tramvaj.“

Jaké byly další akce? Devatenáctého května 1989 na maďarském velvyslanectví předali dopis maďarské vládě, ve kterém jí nabídli pomoc při odstraňování drátěných zátarasů na hranicích s Rakouskem s heslem: Dnes budeme stříhat my u vás, zítra budete stříhat vy u nás! A hned se ptali, kdy mohou přijet a jaké si mají s sebou vzít nářadí. 

Veselá bezpečnost Na Příkopech a modrá velryba ve Vltavě 

Čtyři měsíce od zahájení běhu, zasáhla v srpnu 1989 proti korzujícím občanům v ulici Na Příkopech  Veselá bezpečnost. „Měli jsme přilby z vydlabaných melounů s nápisem VB, obušky ze salámů a okurek, umělohmotné policejní psy na provázku. Začali jsme rozhánět lidi, křičeli jsme: Rozejděte se, toto shromáždění nebylo povoleno! a Republiku si rozvracet nedáme! Kolem chodili esenbáci a vůbec to nechápali…,“ vysvětluje Štěpánová. Skutečná policie dorazila vzápětí: „Byli z toho zmatení a říkali, že to mají říkat oni – tak já jim povídám: Tak to říkejte taky,“ dodává.

Když na pražských Příkopech zasahovala Veselá policie, v sousedním Polsku měli podobnou akci dva roky za sebou. V Praze to byli policisté s vydlabanými melouny, v polské Vratislavi 10 tisíc studentů s čepičkami trpaslíků. Na Den dětí vyšli do ulic, rozhazovali bonbony a volali, že trpaslíci existují. Líbali policisty a i po zatčení si zpívali. Pomerančová alternativa podobných akcí zorganizovala na desítky. „Pokud státní bezpečnost zatýká stovku lidí a na výsleších se jich ptá: Je pravda, že jste se zúčastnil nelegálního shromáždění trpaslíků?, tak takovou moc už nemůžete brát vážně,“ tvrdí politolog z Polského institutu Maciej Ruczaj. 

Těsně před jednadvacátým srpnem 1989 plavala ve Vltavě modrá velryba. Již předem na akci upozorňovaly letáčky, na nichž stálo, že podle zpráv astrologů 20. srpna večer dopluje do Prahy modrá velryba. „Příslušníci za všeobecného veselí okolostojících přihlížejících si do vysílaček říkali, kde právě ta velryba je. A to pěkně ukazovalo ten úpadek režimu,“ vzpomíná historik Petr Blažek. 

„Může jít s námi Vašek na písek?“

Možnou rivalitu mezi disidentskými iniciativami vyřešili po svém. Zástupce pozvali na pískoviště, kde si každý uplácal svou bábovičku. Společnost za veselejší současnost je pak všechny pomocí bagru zasypala a tím se pasovala do té nejdůležitější. Ne všichni na pískoviště dorazili, ale nechyběli například Jiří Gruntorád, Petr Placák, Hanka Marvanová a také Václav Havel. „Vzpomínám si, jak jsme k němu přijeli domů, on měl u sebe zrovna nějaké zahraniční novináře, tehdy u něj pořád někdo byl, a my jsme se ptali: Olgo, prosím vás, mohl by jít Václav s námi na písek? Olga se přísně podívala na hodinky a řekla: Dobře, ale za hodinu ať je zpátky,“ popisuje akci herečka. 

Vzpomínky Báry Štěpánové čtěte na stránkách Dějiny a současnost

K výročí založení Společnosti pro veselejší současnost pořádá příští týden ve čtvrtek 24. dubna od 17 hodin Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vědecký seminář. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Naschvál, řekl k zákonu o pravomocích prezidenta Pospíšil. Libor Vondráček: Ne, vyjasnění

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.
11:31Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoChybí kliničtí psychologové. Ministerstvo navrhuje zkrátit jejich vzdělávání

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 9 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 10 hhodinami

VideoVýjezdů horských záchranářů přibylo, nejčastěji se zraňovali cyklisté

Oproti minulým rokům měli v letošní letní sezoně horští záchranáři o patnáct procent zásahů víc. Za tímto nárůstem je dle nich vyšší návštěvnost hor. Nejčastější jsou úrazy cyklistů, následují pěší turisté, méně často jde o pracovníky chat a hotelů. „Letos skoro 50 procent úrazů bylo z řad cyklistů, obliba trail parku roste,“ popsal člen krušnohorské horské služby Lukáš Jelínek. Vůbec nejvíc práce měli o prázdninách záchranáři v Jeseníkách, kde pomáhali čtyřem stovkám pacientů. Dohromady se o bezpečí lidí na horách stará ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému zhruba 120 profesionálních a asi 350 dobrovolných horských záchranářů.
před 11 hhodinami

Koalice řeší zpřísnění vyhošťování trestaných cizinců. Shodu ale zatím nenašla

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.
před 12 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.