Praha – Půl roku čekalo vedení ČSSD na to, čemu dá poslední trojice hejtmanů pendlujících mezi krajským úřadem a sněmovnou přednost. Šéf kraje Vysočina Jiří Běhounek dnes dopoledne oznámil, že si ponechá obě funkce - hejtmana i poslance. Vedení strany je tak ve sporu se svými funkcionáři, kteří nerespektují usnesení ÚVV ČSSD. Problematika souběhu funkcí má k řešení zřejmě daleko. Zda jde ze strany ČSSD o skutečně vnímaný problém, nebo jen účelový nástroj, hodlá většina hejtmanů sledovat z hájemství svých krajů. A prozíravě předložený návrh na tzv. klouzavý mandát jim může nabídnout více než dobrý rozhled.
Poslední tečka za vlivnými sběrateli funkcí? Řešení notně zastřené
Bývalý statutární místopředseda strany, ambiciózní Michal Hašek už ve středu přání ústředního výboru vyhověl a obětoval poslanecké křeslo ve prospěch vlivných krajských funkcí. Jen několik týdnů předtím přitom naznačoval, že stranické „doporučení“ není vymahatelný zákon, a tak mu v kumulaci postů nic nebrání. Nakonec se podřídil, vzápětí nicméně vzkázal, že hodlá znovu kandidovat na předsedu Asociace krajů a očekává podporu kolegů. Při případném obhájení mu tak zůstane stále vlivnější funkce, než by byl post „řadového“ poslance.
Prozatím nicméně úlohu nejodvážnějšího lídra krajů převzal šéf toho nejmenšího: karlovarský Josef Novotný. Definitivní rozhodnutí mezi postem poslance a hejtmana odmítl s tím, že vedení ČSSD nastavuje dvojí metr a lídry krajů oproti jiným kolegům v parlamentu diskriminuje.
Poslední otazník vyřešil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Ani on se křesel nevzdal a rozhodl se zůstat v obou funkcích. Jako nestraník zvolený na kandidátce ČSSD se navíc nemusel verdiktem širšího vedení strany cítit příliš svázán.
Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek
Vedení stran prakticky nemá žádné možnosti, jak zpupné hejtmany-poslance k opuštění jednoho z postů přimět. Poslanecký mandát vzešlý z voleb zrušit nemůže a odvolat hejtmana lze pouze hlasováním krajských zastupitelstev, které vesměs za lídry krajů stojí. Záviselo tak prakticky jen na vlastním rozhodnutí hejtmanů, jak se k loňské výzvě ústředního výboru postaví. I v případě zamítnutí mají Novotný a Běhounek stále teoretickou lhůtou do soboty, kdy doběhne přesně půlrok od výsledků parlamentních voleb – a také večerní lánské schůzky Haška a jeho blízkých spolustraníků s prezidentem. Druhý den po utajovaném setkání odhlasovaly dvě třetiny předsednictva ČSSD odchod Sobotky z vyjednávacího týmu a také výzvu k odstoupení z funkce lídra. Sobotka to ale odmítl a následně svou pozici ve vedení ČSSD udržel.
- Alexandr Mitrofanov, komentátor: „Situace v sociální demokracii už delší dobu není stabilizovaná. To nebude ani po odchodu Michala Haška. Ovšem Michal Hašek je natolik chytrý politik, že toto nebude dávat vůbec najevo. Nyní na to bude mít víc času, bude mít mocenskou základnu v regionu. Bude za sebou mít hejtmany… Je jediným člověkem, který v současnosti může politicky otřást Bohuslavem Sobotkou.“
GALERIE
autor: Michal Krumphanzl, zdroj: ČTK
Právě dlouhodobá rivalita Haška a Sobotky podle mnohých skutečně stojí za korigováním „pilných“ hejtmanů. Zmíněné prezidentské schůzky se ostatně kromě jihomoravského hejtmana zúčastnili i další kritizovaní hejtmani: jihočeský Jiří Zimola a plzeňský Milan Chovanec. Oba dvojjakost svých funkcí už v minulých měsících odmítli. A zatímco nechtěli své rozhodnutí příliš komentovat, Hašek neváhal naznačit, že pravým důvodem výzvy ČSSD je oslabení jeho role. „Myslím, že tady šlo primárně o mě jako Michala Haška, a ten tlak v případě dalších kolegů bude mnohem a mnohem menší,“ řekl ve vysílání ČT s tím, že celostátní vedení bude bedlivě sledovat.
Předmětem jeho pozornosti bude hlavně to, jak si vedení ČSSD poradí s návrhem zavést klouzavý mandát, který má souběh veřejných funkcí legislativně řešit. Hašek a spol. stihli dokument vypracovat a předložit k vnitrostranické diskuzi už v březnu. Strana se k tomu zatím nevyjádřila. „Já chci vidět, jestli šlo o princip kumulace funkcí, nebo jestli to vadilo pouze a jenom u hejtmanů, kteří před několika měsíci pomohli ve svých krajích a získali významné procento preferenčních hlasů,“ komentoval Hašek s odstupem.
Podle navrženého zákona by byl poslanecký mandát neslučitelný nejen s funkcí hejtmana, ale i starosty nebo primátora. V takovém případě by dotyčný dočasně přišel o post poslance a na jeho místo ve sněmovně zasedl náhradník. Po uplynutí či odchodu z regionální funkce by se politik do sněmovny vrátil. Návrh se přitom týká i členů vlády. Ti jsou totiž podle hejtmanů odpovědni sněmovně, a proto ministři v rolích poslanců prakticky hodnotí a kontrolují sebe sama.
Poslanecká sněmovna
Pro prosazení návrhu by tak do sněmovny putovalo při současném složení 17členné vlády celkem 12 poslaneckých náhradníků. V kabinetu působí také dva senátoři – Marcel Chládek a Jiří Dienstbier (oba ČSSD), kterých by se ale nařízení netýkalo.
Jak se souběhem funkcí nakládají ostatní poslanci? Hned několik kromě sněmovního postu dál působí jako starostové či primátoři. Týká se to například Jana Birkeho (ČSSD) z Náchoda, Ivana Adamce (ODS) z Trutnova nebo ivančického Vojtěcha Adama (KSČM). V kumulaci vlastních funkcí nevidí problém ani Jana Černochová (ODS) působící na Praze 2. Jen pro zajímavost: nástupce Haška ve sněmovně bude Vlastimil Gabrhel, současný starosta Znojma. Komunální funkci si chce ponechat, byť plat pošle na dobročinnost.
Klouzavý mandát má podle čtveřice politiků také tu výhodu, že pokud některá strana odejde z koalice, umožní jejím čelným politikům, kteří byli ve vládě, aby se vrátili do dolní komory. Senátorů se klouzavý mandát týkat nemá – právě proto, že vláda je odpovědná vůči sněmovně. „Navíc senátoři nemají náhradníky, takže by bylo komplikované zajistit náhradní výkon mandátu za člena vlády,“ stojí také ve zdůvodnění. Podle samotného Haška je navíc výhodou, pokud je senátor zároveň aktivním komunálním politikem. „Horní komora by měla být komora regionů. Já vítám, že senátoři jsou starostové, lidé s regionální zkušeností. Tam nemám žádný problém s touto věcí,“ tvrdí jihomoravský hejtman.
Evropské státy s klouzavým mandátem členů parlamentu:
- Slovensko
- Rakousko
- Portugalsko
- Země Beneluxu
- Švédsko
- Estonsko
- Bulharsko
Klouzavý mandát byl do sněmovny prvně předložen už v roce 1997. Tehdy se primárně týkal souběhu funkce poslance a ministra. Vláda s ním ale nakonec nesouhlasila. Znovu neúspěšně přišel na řadu po parlamentních volbách v roce 2010. Tehdy si klouzavý mandát koalice dokonce vetkla do své smlouvy i programového prohlášení. Návrh se týkal spojení poslanec-člen vlády či senátor-člen vlády.
Vedle úpravy ústavy a jednacího řádu sněmovny chtějí hejtmani zrušit také dvojí platy pro poslance a senátory, kteří jsou zároveň uvolněnými členy zastupitelstev krajů a obcí. „Návrh nezavádí přísnou neslučitelnost těchto funkcí, ale zásadu, že se poskytuje jen jeden, a to vyšší plat. Tato zásada již platí pro kumulaci funkcí představitelů státu,“ píší navrhovatelé.
Řada hejtmanů či starostů vystupujících zároveň v roli členů parlamentu se poslaneckého platu vzdala nebo dobrovolně přispívala na dobročinné účely a charitu. Mimo zmiňovaného Gabrhela se například i hejtmani Zimola s Haškem netajili pravidleným příspíváním do prezidentského fondu na umořování státního dluhu.