Komkov, který je mimo jiné předsedou Ruského fondu pro vzdělávání, podle agentury norskému výboru pro udělování Nobelových cen Zemana navrhl na udělení ceny v roce 2015. Prohlásil, že tato nominace je spojena s „rozumnou a vyváženou politikou“ českého prezidenta ve vztahu k událostem na Ukrajině.
„Zpočátku stejně jako mnozí jiní evropští politici vyzýval k aktivnímu postupu evropských zemí na území Ukrajiny. Až do vyslání sil NATO. Poté, co se pečlivě zabýval situací, která tam vznikla, ale výrazně změnil svůj postoj k těmto událostem,“ cituje agentura akademikovo odůvodnění. Komkovovi se především líbí, že Miloš Zeman podle něj podpořil pozici Ruska v otázce Krymu, když „prohlásil, že jedině Ruská federace je s to zajistit skutečná občanská práva obyvatelstva Krymského poloostrova“.
Oceňuje také, že český prezident prý řekl, že Krym byl vždy nedílnou součástí Ruska a Ukrajině ho nesmyslně daroval Nikita Chruščov. Zemanovo vyjádření pro server iDNES.cz, o které se Komkov opírá, ovšem zároveň s odkazem na srpen 1968 varovalo před příkopy, které vojenská intervence může vykopat (viz níže). Slova o možnosti vyslat síly NATO na Ukrajinu navíc český prezident pronesl až měsíc poté, co z jeho úst zazněl Komkovem oceňovaný výrok o Nikitu Chruščovovi.
Zemanův výrok: „I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat.“
