Praha - Německý prezident Joachim Gauck se během návštěvy Česka vrátil i k historickým vztahům s Německem. Nacistickou okupaci Československa a poválečný odsun Němců označil za smutný vrchol soužití obou národů. Zároveň ocenil, že tato zkušenost „neudusila“ česko-německé vztahy. Prahu a Univerzitu Karlovu označil v projevu na její půdě za symboly Evropy a evropské myšlenky, kde byli po staletí Češi a Němci spolu. Před projevem převzal zlatou pamětní medaili UK.
Gauck: Okupace byla smutným vrcholem soužití Čechů a Němců
Německý prezident dnes na návštěvě Česka nazval dějiny česko-německých vztahů dějinami utrpení. Čechy a Němce podle Gaucka spojuje zkušenost s komunismem a skutečnost, že oba národy dokázaly tento režim překonat. Za svůj vzor označil prvního polistopadového československého prezidenta Václava Havla, který podle něj zůstal „nebojácným, neúplatným a nezlomeným ani roky strávenými ve vězení a svůj národ přivedl k demokracii a do Evropy“. Zároveň vyzdvihl odpůrce proti okupaci, jakými byli studenti v roce 1939 nebo Jan Palach.
Prezident Joachim Gauck:
„Češi a Němci mají společně v Evropě jednu povinnost: už nikdy nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem - nikdy a nikde,“ zakončil svůj projev německý prezident.
Před projevem na půdě Karolina německý prezident převzal z rukou rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy zlatou pamětní medaili UK. Ocenění obdržel za své zásluhy o rozvoj spolupráce a vzájemné porozumění mezi národy. Během dnešního rána se setkal také s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem. Podle Hamáčka se Gauck zajímal například o investice v závodu společnosti Škoda Auto, která patří největší německé automobilce Volkswagen. Zajímal se o budoucnost společnosti a postoj vlády. Později Gauck pooobědval s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Probírali hlavně ekonomickou spolupráci i dopravu, například lepší vzájemné spojení na železnici, dotkli se ale i válečných a poválečných událostí.
Německý prezident Joachim Gauck v Karolinu
Gauck uctil památku obětí terezínského tábora
Gauck dnes v doprovodu prezidenta Miloše Zemana navštívil Terezín, kde byl za nacistické okupace největší koncentrační tábor v českých zemích a židovské ghetto. Prošel terezínskou Malou pevnost, která sloužila jako vězení pražského gestapa. Na třetím nádvoří se státníci poklonili pomníku popravených, na národním hřbitově potom vzdali hold všem, kteří
internaci ať už v Malé pevnosti, nebo v židovském ghettu nepřežili. Pietní akt zakončil židovskou modlitbou pražský rabín Karel Sidon.
Dnes je to přesně 69 let poté, co Terezín opustil poslední nacistický voják. Táborem prošlo 155 tisíc lidí, přímo v něm zemřelo na 35 tisíc z nich, velkou většinu pak transportovali do vyhlazovacích táborů. Přežil jen zlomek vězněných. Při své první cestě do Česka ve funkci v roce 2012 Gauck uctil v Lidicích jako první německý prezident památku obětí nacistického vyhlazení této obce.
Gauck přiletěl do Prahy v neděli večer a na cestě ho doprovází jeho životní družka Daniela Schadtová. Pro čtyřiasedmdesátiletého bývalého bojovníka za občanská práva v někdejší Německé demokratické republice je to druhá návštěva České republiky ve funkci prezidenta. Tu první absolvoval krátce po svém nástupu do úřadu v roce 2012. Svou návštěvu České republiky Gauck završí ve středu prohlídkou mladoboleslavského závodu společnosti Škoda Auto.
Uvítání prvního páru Německa na Pražském hradě
Joachim Gauck (nar. 24. ledna 1940) je prvním prezidentem Spolkové republiky Německo, který pochází z bývalé NDR, a je zároveň prvním nestraníkem v této funkci. Narodil se v Rostocku v námořnické rodině, otec i matka byli členy NSDAP. Jeho otce v 50. letech odvezli komunisté a bez vědomí rodiny odsoudili k 25 letům nucených prací na Sibiři, v gulagu strávil čtyři roky. V roce 1965 dokončil Gauck studium teologie a působil jako evangelický pastor v Meklenbursku.
Před pádem komunismu byl Gauck spoluzakladatelem protirežimního hnutí v Meklenbursku a stal se členem a mluvčím rostocké organizace Nového fóra, které zastřešovalo činnost opozičních skupin v tehdejší NDR. Po pádu berlínské zdi se ujal vedení úřadu Spolkového zmocněnce pro dokumenty ministerstva státní bezpečnosti (Stasi) bývalé NDR. Tato instituce, která byla první svého druhu v bývalém sovětském bloku, se stala symbolem vůle zúčtovat s komunistickou minulostí a odkrýt zločiny tajné policie. V čele úřadu, kterému se běžně přezdívalo „Gauckův“, byl Gauck do října 2000. Hlavou státu je od března 2012.
GALERIE
videogallery_440644