Praha – Prezident Miloš Zeman jmenoval na Hradě u příležitosti výročí konce druhé světové války nové generály. Brigádním generálem se stal Milan Píka, syn Heliodora Píky. Náčelníka generálního štábu, generálporučíka Petra Pavla povýšil do nejvyšší hodnosti armádního generála. Zeman zároveň vyzval ministerstvo obrany k podpoře Pavlovy kandidatury do vysoké funkce v NATO. Hlava státu jmenuje nové generály v Den vítězství tradičně. Následoval pietní akt na Vítkově za oběti druhé světové války.
Zeman jmenoval nové generály, náčelníka štábu povýšil
Dvaapadesátiletý Petr Pavel vede generální štáb od roku 2012, ve stejném roce ho tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval do hodnosti generálporučíka. Pavel studoval v Británii a má za sebou práci v mezinárodních štábech. V roce 2003 například zastupoval českou armádu na velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení.
„Chtěl bych vyjádřit naději, že se Pavel v blízké budoucnosti stane jedním z čelných vojenských představitelů NATO,“ řekl Zeman. O kandidatuře prý jednal i s generálním tajemníkem NATO Andersem Rasmussenem. Prezident doufá, že s podporou ministerstva obrany bude výsledek úspěšný.
GALERIE
Prezident Zeman jmenoval Petra Mikulenku do hodnosti generála autor: Vít Šimánek, zdroj: ČT24
Armáda má ode dneška rovněž dva nové generály. Stali se jimi zástupce ředitele společného operačního centra ministerstva obrany Petr Mikulenka (49), který se významně podílel na výcviku českých pilotů pro nadzvukové stíhačky Jas-39 Gripen, a zástupce velitele vzdušných sil Jaromír Šebesta (51), který dříve vedl základnu vrtulníkového letectva v Přerově. Zeman povýšil oba z plukovnických hodností na brigádní generály.
GALERIE
videogallery_441089
Generály se stali i tři vojenští veteráni
Do generálských hodností prezident jmenoval tři vojenské veterány, kteří se účastnili bojů druhé světové války. Syn slavného generála Heliodora Píky, který byl komunistickým režimem v roce 1949 popraven, se stal brigádním generálem. Milan Píka (91) byl do generálské hodnosti jmenován i na Slovensku. Brigádním generálem je nově taky Emil Boček (91). Mikuláš Končický (89) se stal generálmajorem. Zeman zdůraznil, že Píku povýšil za jeho vlastní zásluhy. „Ale na druhé straně nemůžeme nevzpomenout na jeho otce Heliodora Píku, který byl zavražděn v roce 1949,“ řekl. Jeho popravu Zeman považuje za justiční vraždu.
Prezident Zeman si připíjí s válečným veteránem Mikulášem Končickýcm
Dosavadní plukovník ve výslužbě Milan Píka odjel v roce 1939 do Rumunska, kde vstoupil do československé zahraniční armády. Po porážce Francie odjel do Anglie. V Británii byl zařazen k 310. stíhací peruti RAF. Pro oční vadu byl však z leteckého výcviku vyřazen a vykonával administrativní službu. Válku ukončil jako velitel zásobovacího střediska RAF v hodnosti podporučíka. Jeho další osud byl ovlivněn politickým procesem a popravou jeho otce. Píka nemohl dokončit studium na vysoké škole. Bylo s ním také vedeno kázeňské řízení kvůli tomu, že roku 1948 vyjednával s několika lidmi o tom, jak pomoci svému otci uniknout z vyšetřovací vazby a utéct přes hranice.
Boček bojoval proti nacistům jako příslušník 312. perutě RAF v Anglii, později jako pilot 310. stíhací perutě RAF. V roce 2010 mu Klaus propůjčil Řád Bílého lva. Končický bojoval ve druhé světové válce jako příslušník prvního tankového praporu první československé samostatné tankové brigády. S jednotkou se zúčastnil všech bojových nasazení v někdejším Sovětském svazu a Československu. Po válce zůstal v armádě a působil ve vojenském školství. Za politické postoje v roce 1968 byl perzekvován a následně propuštěn ze služebního poměru.
Pietní akt k 69. výročí ukončení druhé světové války
Česko si dnes připomíná 69. výročí ukončení druhé světové války
Dnes je to přesně devětašedesát let od konce druhé světové války na evropském kontinentu. Německo tehdy podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. Bezmála po šesti letech tak skončil nejničivější a nejkrvavější konflikt v dějinách, kvůli kterému zemřelo přes 60 milionů lidí. Den vítězství si na Vítkově s veterány připomněly i české politické špičky, včetně prezidenta Miloše Zemana.
Pieta začala státní hymnou. Po přehlídce vojenských jednotek přinesli vojáci na nádvoří před památníkem za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci historické armádní prapory. Prezident a další politici, zástupci spolků a válečných veteránů následně položili k památníku věnce. Následovala minuta ticha za padlé vojáky a salvy vypálené čestnou stráží.
Akce na Vítkově se účastnili také předsedové obou parlamentních komor Milan Štěch a Jan Hamáček, premiér Bohuslav Sobotka, ministr obrany Martin Stropnický, pražský primátor Tomáš Hudeček, kardinál Dominik Duka a náčelník generálního štábu Petr Pavel, čerstvě povýšený do hodnosti armádního generála. Stropnický novinářům řekl, že je nutné si historické události připomínat vzhledem k nynější situaci na Ukrajině.
Pietní akt k 69. výročí ukončení druhé světové války
Zeman na závěr pietního aktu dekoroval prapor zabezpečení velitelství výcviku vojenské akademie, kterému propůjčil čestný název Plukovníka Ladislava Preiningera. Preininger bojoval v první světové válce. Při nacistické okupaci působil v odbojové organizaci Obrana národa. V červenci 1941 ho zatklo gestapo, v říjnu byl popraven. Pietní akty související s výročím ukončení války se dnes konají i v dalších českých městech.
Oslavy Dne vítězství se zítra přesunou z Vítkova na Olšanské hřbitovy, kde jsou pohřbeni padlí rudoarmějci. Pro bývalé země Sovětského svazu skončila válka až 9. května právě v Praze.
Konec druhé světové války si lidé připomínali po celé zemi. V Brně se pieta konala u pomníku Rudé armády a taky u Kounicových kolejí, ve kterých během okupace sídlila policejní věznice a popraviště gestapa. Pamětníci dnes přišli rovněž k Národnímu památníku války v Hrabyni. Stojí na místě bojů takzvané ostravsko-opavské operace v závěru druhé světové války. A poslední dny války si dnes připomněli taky v Rokycanech, kde vedla vojenská hranice. Oddělovala území, které osvobodily západní státy od toho, kde operovala Rudá armáda.