Zatímco běžně učitel nejdříve vyloží látku a poté ji ilustruje v praxi, nová výuková metoda tento postup obrátila. Žáci k pochopení dovádí od konkrétního příkladu. „My dáváme úlohy, děti úlohy řeší, o úlohách diskutují a krůček po krůčku budují matematiku,“ popisuje základní myšlenku své metody profesor Hejný. Učitelé by se podle něj neměli soustředit jen na obsah učebnic, ale měli by vědomosti i dobře předat a v dětech i při výuce matematiky rozvíjet zvídavost a objevování.
Na druhém stupni se nová metoda zatím testuje ve 12 školách a jen v šestých třídách. Učebnice pro šesťáky se ale musí ještě předělat, protože nevyhovují všem dětem. Žáci, kteří prošli novou výukou i na prvním stupni, jsou v matematice o hodně dál. „Děti, které přichází z tradičních škol, se například se zlomkem ještě nesetkali,“ uvedl Hejný.
Úspěch nové metody ukáže srovnávací studie
Novou metodu převzaly i některé školy v zahraničí. Podle psychologů ale není vhodná úplně pro všechny. Potíže mohou mít například děti s abstraktním myšlením. Metoda je může brzdit a bránit jim ve vytváření pojmu čísla a množství. S Hejného matematikou tak bojuje i třeťačka Anežka. Podle své matky Simony Zpěvákové potřebuje klidný začátek a upevnění základů. Rodiče jí přitom moc nepomohou, metoda je příliš odlišná od té, kterou se učili sami. „Ty děti neporozumí desítkové soustavě, nerozumí poziční hodnotě číslic v čísle, nerozumí tři, třicet,“ upozorňuje Renata Wolfová z Pedagogicko-psychologické poradny Praha 9.
Národní ústav pro vzdělávání se chce proto na novou výukovou metodu podívat. Chystaná srovnávací studie má ukázat i to, jestli za selhávání dětí nemohou třeba učitelé. Jejich role v hodině se totiž Hejného metodou zcela mění. Nositeli pravidel a vzorečků už nejsou jen oni, s jejich pomocí je objevují samotní žáci. „Nejtěžší věc je zlomit v sobě zažitý způsob, jak jsme to donedávna učili,“ dodala docentka Darina Jirotková z Pedagogické fakulty UK v Praze.
