Praha – Řád maltézských rytířů zřejmě získá pozemky v pražské Březiněvsi, které si nárokuje v rámci církevních restitucí. Státní pozemkový úřad uznal, že 120 hektarů lukrativní půdy zabavil řádu stát až v roce 1949, ačkoli dosud poukazoval na vládní rozhodnutí z 24. února 1948 – tedy den před datem, od kterého restituce začínají. Konečné rozhodnutí ale padne až za několik měsíců.
Březiněveská pole církvi? Podle pozemkového úřadu je to možné
K restitučním žádostem se vyjádřil i Národní památkový ústav – odmítl žádost Německých rytířů o hrad Bouzov a okolní pozemky. Řád podle ústavu nedoložil, že se mu mezi lety 1945 a 1948 podařilo získat zpět majetek zabavený nejprve Německem a potom Československem. Řád se chce obrátit na soud. Více o bouzovském sporu čtěte zde.
Pole v okolí Březiněvsi, které se mají změnit v cenné stavební pozemky, pravděpodobně bude vlastnit Řád maltézských rytířů. Státní pozemkový úřad uznal, že pro zabavení řádových polí státem není rozhodující datum 24. února 1948, kdy o zabavení pozemků rozhodla vláda – v tom případě by se však na březiněveská pole církevní restituce nevztahovaly, protože se týkají až majetku postátněného po 25. únoru. Pověřený ředitel pozemkového úřadu Martin Vrba však uvedl, že ve skutečnosti řád o polnosti přišel až další rok. „Okamžikem přechodu na stát je považováno faktické převzetí státem, které v tomto případě nastalo až 10. ledna 1949. Máme názor, že podle tohoto zákona bychom to vydávali,“ uvedl Vrba. Původně přitom úřad odmítal pozemky vydal, loni v prosinci odkazoval tehdejší ředitel Petr Šťovíček řeholníky na soud.
Právě lednem 1949 od počátku argumentovali maltézští rytíři. „Řád se zcela oprávněně domáhá vydání svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948,“ zdůraznila právnička řádu. Kancléř Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů Johannes Lobkowicz již dříve uvedl, že rytíři „žádali jen ty věci, které ukradli komunisté“.
Radnice se bojí prolomení února – a také ztráty stovek milionů
Nové stanovisko pozemkového úřadu nepříjemně překvapil březiněveského starostu Jiřího Haramula, který výklad s převzetím až v lednu 1949 odmítá. „Dojde k prolomení hranice 25. února 1948. To je z mého pohledu i z pohledu všech ostatních nepřijatelné,“ řekl starosta. Ten také dříve prohlásil, že vládní rozhodnutí z 24. února bylo rozhodnutím „předchozí demokraticky zvolené vlády“.
Restituce Bouzova a Březiněvsi se rýsují (zdroj: ČT24)
Restituce březiněveských polí by pro městskou část byla nemilá hlavně z finančního hlediska. V územním plánu na nich má vyrůst škola, zdravotní středisko a především desítky rodinných domků. Pokud by stát pozemky vydal, Březiněves by na jejich vykoupení potřebovala zhruba 300 milionů korun. Po pozemcích, které si Řád maltézských rytířů nárokuje, má vést také Pražský okruh.