Praha – Každé volby mají vítěze a poražené. V historii českých eurovoleb ale nebylo vítězství jedné strany nikdy tak nejednoznačné. Mezi třemi stranami na vedoucích pozicích jsou rozdíly darovaných hlasů naprosto minimální. Trojice se tedy o první místa může symbolicky podělit. Kategorie poražených má však rozdělení zřetelné. Je si toho vědom i předseda neúspěšné strany Zelených Ondřej Liška, který rezignoval na svůj post předsedy.
Asistenční karty vs. sympatie aneb vítězové a poražení eurovoleb
Kdo se raduje?
Hnutí ANO získalo 16,13 procenta, TOP 09 15,95 procenta a ČSSD 14,17 procenta. Při konkrétních počtech hlasů to znamená, že mezi prvním a druhým je rozdíl dva a půl tisíce hlasů, mezi třetím a prvním devětadvacet tisíc hlasů. „To jsou naprosto minimální rozdíly,“ připomíná redaktor MF Dnes Jan Němec.
Babišova strana však neuspěla ani zdaleka tak, jak jí předvolební průzkumy prorokovaly. Němec vidí důvody v jindy protestním elektorátu, kterého eurovolby nezajímají, a nadhodil, zdali se tedy vůbec dá hovořit o vítězství. TOP 09 má totiž jen o 0,17 procenta méně hlasů než ANO a rozdíl mezi TOP 09 a ČSSD je jen necelá dvě procenta. V řeči mandátů to znamená, že všechny tři strany získají stejně křesel – čtyři. To podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga není málo. V té souvislosti připomněl rčení: „Tři vlasy na hlavě je poměrně málo, tři vlasy v polívce je poměrně dost.“
Právě TOP 09 tak může mít z výsledků dobrý pocit. Na celostátní úrovni ji sice předběhlo Babišovo hnutí, ale v Praze vyhrála na celé čáře, kde získala 26,96 procenta hlasů, naproti tomu hnutí ANO podpořilo v metropoli necelých 15 procent voličů. Pětiprocentní hranici v Praze překonali i Zelení a Piráti, kteří ale nakonec neprošli.
ČSSD se projevuje jako silná proevropská strana, výsledek 14,17 procenta ale asi zaskočil leckoho. Sociální demokraté si hrob vykopali nejspíš i díky sněmovním volbám, po nichž následoval puč a nestabilita uvnitř strany, na níž veřejnost nahlížela s nechutí. Právě to mohlo mít vliv na chabý výsledek, říká Němec.
- Strany, které ve volbách uspěly, dostanou od státu peníze. Za každý hlas 30 korun.
- Kvůli nízké účasti se ale peníze dané do kampaní většině stran nevrátí.
- Nejvíce dostane hnutí ANO - necelých sedm a půl milionu korun za 244 a půl tisíce hlasů. Přitom ale do kampaně investovalo přes osmnáct milionů korun.
- Na peníze od státu zároveň mají nárok všechny strany, které získaly alespoň jedno procento hlasů.
- Nejúspěšnější z těch, které se do europarlamentu nedostaly - Piráti -, dokonce na volbách vydělají.
Úspěch se slavil hlavně v táboře Strany svobodných občanů. Lídr Petr Mach totiž po pěti letech existence Svobodných zaznamenal výraznější úspěch, když ho voliči poslali do europarlamentu po překonání pětiprocentní hranice. Lídr a předseda Svobodných zamíří do Evropského parlamentu jako jediný zástupce strany. A vidí v tom šanci pro další úspěchy.
Pospíšil o členství v TOP 09 prý zatím neuvažuje
Díky preferenčním hlasům se raduje také Luděk Niedermayer a Jiří Pospíšil z TOP 09. Ten si udržel post jednoho z nejoblíbenějších politiků a i po odchodu z ODS neztratil na sympatii veřejnosti (hlavně v Praze) a získal přes 77 tisíc voličů. Vedení je vděčný, že za TOP 09 mohl kandidovat, o vstupu do strany ale prý zatím neuvažuje.
Díky více než čtrnácti tisícům preferenčních hlasů bude i v dalším období v europarlamentu sedět Miloslav Ransdorf. Kroužky voličů ho ze čtvrtého místa vynesli na druhou pozici. Podle Ransdorfa mohli mít komunisté v europarlamentu více než tři zástupce, kdyby vedli lépe kampaň.
Co se týče celkových vítězů v celé EU, převážně ve starých unijních zemí zaznamenaly nárůst popularity nacionalisticky zaměřené strany a stejně tak se navýší i počet euroskeptiků. Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení - více o výsledcích evropských voleb.
Sláva vítězům, čest poraženým
I přes všechny snahy se nedařilo bývalému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Jeho LEV 21 neuspěl ani poté, co vsadil na sociální témata nebo na ochranu spotřebitele a pracovního trhu. Paroubkova kandidátka nezískala ani půl procenta hlasů, dá se proto hovořit o fiasku. Podobně dopadl i lídr kandidátky Věcí veřejných Radek John. Navzdory masivní kampani dopadl stejně jako Paroubek.
GALERIE
Lídr evropské kandidátky Věcí veřejných Radek John zdroj: ČT24
Podle Johna euroskeptická většina českých voličů k volbám nepřišla, v důsledku toho prý 18 křesel obsadili eurooptimisté. „Euroskeptik nečekal, že eurooptimisti půjdou a žádní euroskeptici nepůjdou. On si myslel, že se to vyřeší za něj. Vyřešilo se to tak, že máme 18 europoslanců, kteří jsou pro utahování šroubů a bude větší vláda Bruselu,“ prohlásil John.
- „Ve Francii a ostatních západních zemích dali lidé jasné najevo, že nechtějí větší utahování šroubů a větší centralizaci Bruselu. Jediní Češi dali najevo, že na to kašlou,“ prohlásil John ve Studiu ČT24.
Voliče se před volbami snažil uplatit asistenční kartičkou společnosti podnikatele Antonína Charouze. Sliboval, že když bude zvolen, prvních sto tisíc u Charouze zaregistrovaných řidičů dostane kartu v hodnotě 1 800 korun.
GALERIE
videogallery_446110
Lesk a bída malých subjektů
S neúspěchem se potýkali i další. Počet odevzdaných hlasů Martinu Bursíkovi a jeho partnerce Kateřině Jacques za Liberálně ekonomickou stranu dosahoval 857. Ještě bídněji však dopadla lídryně Suverenity Jana Volfová s 276 hlasy. ODS sice získala dva mandáty se 7,67 procenta, otázkou však je, zdali to je - vzhledem k někdejší velikosti a moci strany - úspěch.
Hnutí Tomia Okamury získalo tři procenta hlasů a z uskupení zastoupených ve sněmovně dopadlo nejhůř. Okamura přesto výsledek za neúspěch nepovažuje.
Poraženě se rozhodně necítí Piráti se 4,78 procenta, kteří chtějí u Ústavního soudu napadnout pětiprocentní hranici do europarlamentu. Připojili se k nim Zelení se 3,77 procenty. Jak to ale bude s osudem druhé jmenované strany, není jisté, předseda Ondřej Liška totiž k 8. červnu rezignuje na post lídra.
Redaktor MF Dnes Němec: Eurokomisař může být i překvapení (zdroj: ČT24)