Komunisté znovu brojí proti přeběhlictví

Praha – Komunisté znovu přišli s návrhem trestat takzvané přeběhlictví poslanců a senátorů. Podle návrhu ústavní novely by zákonodárce mohl přijít o svůj mandát v případě, že by porušil slib nebo přešel do jiného klubu či jiné politické strany. Návrh podle očekávání Sobotkova vláda neschválila, v březnu 2013 ho sněmovna zamítla hned v prvním čtení: nová sněmovna by se však prý mohla zachovat jinak, soudí předkladatel návrhu Stanislav Grospič (KSČM). U sociálních demokratů ale návrh zřejmě podporu nenajde.

Konflikt spatřuje vláda v možné ztrátě mandátu kvůli přeběhlictví – takové opatření by totiž bylo v rozporu s jinými částmi ústavy. Ta mimo jiné uvádí, že zákonodárci vykonávají mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Podle stanoviska kabinetu rovněž novela KSČM hovoří o novém institutu „ztráty mandátu“, aniž by ji blíže vymezovala.

Podle předkladatelů narušuje přeběhlictví důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. „Je tady praxe a zkušenost velké části současných parlamentních stran s přeběhlictvím. Myslíme si, že problém je stále vysoce aktuální,“ řekl ve Studiu ČT24 Grospič.

Předsedkyně LIDEM Karolína Peake
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Podle něj za jasný případ nezískaného mandátu od voličů lze považovat uskupení LIDEM pod vedením Karolíny Peake, které se odtrhlo od Věcí veřejných a drželo dál při životě vládu Petra Nečase i po odchodu VV z kabinetu. „Uskupení LIDEM velice markantně působilo na politiku tehdejší vlády,“ připomněl. Podle komunistů chce návrh zabránit „výpovědi plné moci“ kandidáta vůči voliči a porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Podrobnosti ztráty mandátu by stanovily jednací řády obou parlamentních komor, odvolání by bylo možné k Ústavnímu soudu.

ČSSD na možné zbavování mandátu nekývne

Komunisté prý chtějí hledat podporu u všech sněmovních stran, předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák ale upozornil, že podporu pro svůj návrh s největší pravděpodobností nenajdou. Podle něj prostě strany musí dobře zvážit, které lidi dají na své kandidátní listiny a zda se jim dá pro případ zvolení důvěřovat. „Ale měnit Ústavu a připouštět možnost, že zbavím poslance či senátora mandátu jen proto, že třeba i změní názor, je, myslím, nebezpečné,“ dodává šéf sociálních demokratů ve sněmovně.

Pokuty za přeběhlictví u VV nezabraly, uvidí se u ANO

S přeběhlictvím se v minulosti pokoušely vypořádat například Věci veřejné, které ještě coby sněmovní nováček svým členům pro případ přeběhlictví hrozily pokutou 7 milionů korun. I přes vysokou sankci to rozpadu sněmovní frakce nijak nezabránilo. Sankci za porušení kodexu totiž nelze vymáhat.

Sedmačtyřicet poslanců zvolených za hnutí ANO v říjnových volbách 2013 podepsalo etický kodex, v němž se mimo jiné zavázali, že nepřestoupí do jiného poslaneckého klubu. V případě porušení slibu se musí vzdát jednoho měsíčního platu.

Pohyb mezi stranami není příliš neobvyklý

Senátor Vladimír Dryml odešel v srpnu 2012 z ČSSD do SPOZ kvůli údajné korupci, kterou je podle něj sociální demokracie prolezlá. Nikdy se netajil svou náklonností k čestnému předsedovi SPOZ Miloši Zemanovi.

Stanislav Huml zvolený do sněmovny za Věci veřejné odešel v dubnu 2011 z poslaneckého klubu strany kvůli údajnému uplácení poslanců Vítem Bártou a stal se členem klubu ČSSD. „Nezlobte se na mne, já nejsem přeběhlík, já jsem odpadlík a vyobcovaný element, který si potom jenom hledal cestu a usadil se tam, kde mu program byl nejbližší,“ vysvětloval Huml na schůzi sněmovny 5. února.

V roce 2006 byl Evžen Snítilý zvolen do sněmovny za ČSSD. Při volbě prezidenta se ale jako příliš loajální vůči své straně neukázal - bez udání důvodu oznámil, že v prezidentské volbě bude volit kandidáta ODS Václava Klause. Za to se od svých kolegů dočkal velké kritiky. Ještě téhož dne byl vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD. Prohlásil však, že nadále bude nezařazeným poslancem, který bude hlasovat stejně jako ČSSD.

Petr Wolf
Zdroj: ČT24

V současnosti stíhaný Petr Wolf je další z řady poslanců ČSSD, kteří se postavili své straně během volebního období. V návaznosti na údajné výhrůžky opustil Wolf v červnu 2008 poslanecký klub sociální demokracie a vzdal se členství ve straně. Poté obvinil tehdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka z vydírání při prezidentské volbě. Podle Wolfa mu předseda strany hrozil zveřejněním závěrů kontroly NKÚ ve Wolfově firmě. Wolf pak do pádu druhé Topolánkovy vlády v březnu 2009 několikrát hlasoval s vládní koalicí.

Miloš Melčák a Michal Pohanka prosluli svou nepřímou podporou druhé Topolánkovy vlády, když v roce 2007 odchodem z hlasovací místnosti pomohli vládě získat důvěru. Tím v podstatě ukončili sedm měsíců trvající vládní krizi. Následně po vyloučení působili jako nezařazení poslanci podporující vládu.

Michal Pohanka a Miloš Melčák
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK