Čarnogurský šel z vězení rovnou do vlády

Praha – Bývalého disidenta a politika Jána Čarnogurského zatkla policie přesně před 25 lety. Z vězení vyšel 25. listopadu a dva týdny poté se stal místopředsedou federální vlády. Sám to označuje za „jeden z nejrychlejších politických vzestupů v tehdejší Evropě“. Na tehdejší události vzpomínal ve Studiu 6.

Čarnogurský a '89: Z vězení rovnou do vlády (zdroj: ČT24)

17. srpna 1989 si pro Čarnogurského přišla policie. „Ráno před šestou zaklepali policajti, my jsme neotvírali. Otevřeli jsme asi po půl hodině, když vyhrožovali, že vyrazí dveře. Udělali prohlídku a vzali mě do vazby, nejdřív do zadržovací, pak do normální,“ zavzpomínal. Čarnogurský byl obviněn z podvracení republiky, protože připravoval vzpomínkové akce k výročí srpnové okupace. Spolu s ním byl zadržen ještě Miroslav Kusý (jeden z prvních signatářů Charty 77) a další tři lidé byli obviněni - šlo o proces s tzv. bratislavskou pětkou. 

Ve vazbě byl až do 25. listopadu. O převratných událostech se dozvěděl zčásti z Rudého práva a Pravdy, které si do vězení mohl objednat, ale hlavně od svého advokáta. Jeho první kroky na svobodě vedly domů. „Bylo to trochu paradoxní. Jedno z obvinění, kvůli kterým jsem šel do vězení, byl požadavek svobodných voleb. A teď, když jsem šel domů, tak každý druhý dům měl na sobě nasprejováno: Chceme svobodné volby,“ popsal své pocity Čarnogurský.

Druhý den po propuštění měl projev na demonstraci na náměstí Slovenského národního povstání v Bratislavě. Třetí den už byl členem delegace opozice, která v čele s Václavem Havlem rokovala s tehdejším premiérem Ladislavem Adamcem o převzetí moci. „Čtrnáct dní poté jsem se stal místopředsedou federální vlády,“ rekapituluje svůj vzestup. Místopředsedou se stal 10. prosince. 

  • Ján Čarnogurský je bývalý československý politik a disident, kromě funkce místopředsedy federální vlády byl později i místopředsedou vlády ČSFR i ministrem spravedlnosti Slovenské republiky. Byl iniciátorem vzniku Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). Na jeho zakládajícím sněmu v únoru 1990 byl zvolen za předsedu. V této funkci působil až do roku 2000.
  • Vystudoval práva a za komunismu působil jako advokát. Zastupoval náboženské aktivisty a politické disidenty v rámci celého Československa. V osmdesátých letech ho z advokacie vyloučili kvůli obhajobě v politickém procesu. V roce 1988 začal vydávat samizdatový časopis Bratislavské listy.