Zelení mají bývalému textaři Katapultu zaplatit půl milionu

Praha – Strana zelených má za užití sloganu „A co děti? Mají si kde hrát?“ v předvolební kampani zaplatit půl milionu korun textaři skupiny Katapult Ladislavu Vostárkovi. Nepravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Zelení se také mají omluvit v médiích. Právník a bývalý textař Vostárek tvrdí, že ho užití sloganu výrazně poškodilo – jako advokát totiž zastupuje opačnou zájmovou skupinu, než jsou ekologové.

Úryvek z písně skupiny Katapult „Až“ se během kampaně v roce 2010 objevil např. na internetu, v novinách, na autech a zazněl i na některých předvolebních mítincích. Strana měla k použití sloganu povolení pouze od zpěváka kapely, a to soudu nestačilo. Vostárek chtěl po straně omluvu v celostátním deníku Blesk a půl milionu korun. Jako advokát prý totiž zastupuje klienty z oblasti průmyslu.  

„Až do současné doby zůstal na jejich internetových stránkách. Je to skutečně smutné, že politická strana ani neví, co má na svých internetových stránkách po dobu čtyř let,“ uvedla při zdůvodnění rozsudku soudkyně Jaroslava Lobotková s tím, že slogany musejí být odstraněny.

Vostárek chce dát peníze z vítězného sporu na dobročinné účely. U soudu prý chtěl hlavně dokázat, aby si politici nemohli dělat, co chtějí. „To, že vám někdo vezme vaše osobnostní práva a vy mu napíšete, že s tím nesouhlasíte a on to přesto udělá a vyhrožuje vám trestním stíháním pro vydírání, tak co můžete dělat? Jenom tohle, protože jinak si politici budou dělat, co chtějí,“ komentoval verdikt bývalý textař. 

Zelení podle svého místopředsedy Tomáše Průši počkají na písemné odůvodnění rozsudku, a pak se poradí o dalším postupu. Průša nesouhlasí s tím, že by strana slogan využívala několik let. „Pokud to písemné rozhodnutí bude skutečně v tomto směru, tak si myslím, že to odvolání je skutečně nasnadě.“

„Domníváme se, že ta částka 500 tisíc korun, která byla přiznána jako bezdůvodné obohacení, není částkou, která by byla s přihlédnutím ke všem okolnostem přiměřená,“ uvedl v Událostech, komentářích advokát Strany zelených Vladimír Štol. Ten poukazoval na jiné případy – např. kauzu Zdeňka Svěráka, kde soud přisoudil nižší částku.

Advokát Ladislava Vostárka Petr Pečený ale argumentoval tím, že jeho klient už dříve dílo prodal jiné společnosti za 250 tisíc, což dokládali smlouvou i u soudu: „Při výši odškodnění jsme vycházeli z toho, že autorský zákon v případě, že došlo k porušení práv – to znamená dílo bylo užito bez souhlasu autora – tak on může požadovat jako náhradu dvojnásobek obvyklé sazby, kterou by za takové užití díla získal.“

Soudkyně se během procesu marně snažila obě strany přimět ke smíru a mimosoudnímu vyrovnání. K tomu prý nedošlo kvůli neshodám o formě omluvy. Zatímco Zelení navrhovali písemnou nebo osobní omluvu a stažení zpráv o kampani ze svého webu, Vostárek požadoval omluvu v celostátních i regionálních médiích, která by prý stranu stála statisíce.    

V minulosti uspěl Svěrák i Poledňáková

České soudy řešily podobné případy i v minulosti. Průlomovým případem byl spor herce a scenáristy Zdeňka Svěráka a firmy Bauhaus. Ta v roce 2004 propagovala své zboží heslem „Postav třeba zeď“ - tedy útržkem známé Svěrákovy písničky. Herec nakonec vysoudil 200 tisíc korun, které věnoval fondu Paraple.  

A nebylo to naposledy, kdy Zdeněk Svěrák musel podobnou záležitost řešit. Loni na podzim se chtěl soudit kvůli větě z legendárního filmu Marečku, podejte mi pero – konkrétně „Hujer, metelesku blesku“. Jako popěvek totiž doprovázel volební mítinky bloku Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové. Autorem popěvku byl exposlanec ODS Tomáš Úlehla. V tomto případě nakonec Svěrák žalobu nepodal. 

  • Textař Jan Krůta získal od firmy Modrý Anděl 150 tisíc korun za neoprávněné užití sloganu „Říkal si hurikán“ na záchodcích restaurací
  • Režisérka Marie Poledňáková zase vysoudila 20 tisíc korun za užití názvu filmu „S tebou mě baví svět“ v reklamě na oděvy ve vestibulu metra 

Umělci se na soudy zpravidla obracejí, pokud mají pocit, že jejich dílo zneužili politici v kampaních nebo firmy v podnikání. „V okamžiku, kdy se to používá v běžné mluvě, kdy si tím lidé prošpikovávají maily nebo korespondenci, tak to v drtivé většině případů autoři vůbec neřeší,“ uvedl specialista na autorské právo František Vyskočil.