Praha – V Česku se nachází více než 17 000 mostů. Podle Ředitelství silnic a dálnic je téměř každý pátý ve špatném technickém stavu. Nejhorší hodnocení „havarijní stav“ si vysloužilo 85 objektů. Na rekonstrukci všech nevyhovujících mostů by byly potřeba miliardy korun. Jenže stát, kraje ani obce takové prostředky k dispozici nemají, a tak se většina oprav zatím odkládá.
Ve špatném stavu jsou tři tisíce mostů. Peníze na opravy chybí
Tři tisíce českých mostů jsou ve špatném stavu (zdroj: ČT24)
Při včerejším zřícení opravovaného mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku zahynuli čtyři lidé, další dva skončili se zraněními v nemocnici. Podle kraje byl technický stav kamenného mostu z roku 1924 relativně dobrý – při poslední kontrole loni v listopadu byl hodnocen stupněm 4 až 5 na sedmistupňové škále, kde 7 je nejhorším stavem.
V Česku jsou paradoxně asi 3 000 mostů, které dostaly při bezpečnostních kontrolách horší známku než most ve Vilémově – a mnohé z nich se běžně používají. Jejich rekonstrukce by stála miliardy korun, které správci silnic (stát, kraje či obce) nemají. Většina oprav se proto odkládá. Odborník na stavbu mostů František Menšík v této souvislosti upozornil, že nejdůležitější je respektovat dopravní značky, které na nevyhovujících mostech omezují provoz (většinou určují maximální povolenou hmotnost).
Počet mostů v Česku: 17 541
- špatný technický stav 2 319 (13,2 %)
- velmi špatný technický stav 621 (3,5 %)
- havarijní stav 86 (0,5 %)
zdroj: ŘSD
Například Správa a údržba silnic (SÚS) Jihomoravského kraje se stará o 1 176 mostů na silnicích druhých a třetích tříd. Podle provozního náměstka Aloise Vybírala jsou v havarijním stavu zhruba dvě desítky. „Většinou jsou to mosty na nedůležitých silnicích, kde máme omezení tonáže a připravujeme projekty na jejich opravu,“ upřesnil Vybíral.
Na opravy ale většinou není dost peněz. „Od roku 2001 jsme dělali opravy na 232 mostech a vynaložili jsme na ně víc než 1,6 miliardy korun. Velké věci financujeme z evropských peněz, kde jsme z programu ROP opravili 57 mostů, do roku 2015 bude následovat dalších 22, kde bude prováděna generální oprava,“ uvedl Vybíral. To však nestačí. Mosty na silnicích druhé a třetí třídy by jen na jižní Moravě aktuálně potřebovaly další půl miliardy korun.
Tragického zřícení mostu se jihomoravští silničáři nebojí, stavby si podle Vybírala dobře hlídají. „Každý most musíme jednou za rok prohlédnout a udělat běžnou kontrolu. A u mostů, které mají na stupnici jedna až sedm stavební stav od čtyř výš, tedy špatný až havarijní, se dělá prohlídka dvakrát ročně. Máme přehled o tom, jak mosty vypadají,“ uzavřel Vybíral. Na opravy čeká třeba stoletý most v Tetčicích na Brněnsku, jehož nosnost je kvůli špatnému stavu omezena na 13 tun.
ZÁSAH VE VILÉMOVĚ: DESÍTKY ZÁCHRANÁŘŮ VČETNĚ ELITNÍHO TÝMU USAR
Akce ve Vilémově na Havlíčkobrodsku byla největším letošním zásahem záchranných složek na jednom místě. U tragédie pomáhalo 120 záchranářů a desítky policistů. Doplnil je posttraumatický tým a dva psychologové.
Na místě zasahovala také elitní hasičská jednotka USAR (Urban Search and Rescue Team neboli Vyhledávací a záchranný tým pro obydlené oblasti). Podobných útvarů jsou na celém světě jenom tři desítky. Speciálně vycvičení hasiči musí být schopni nepřetržité desetidenní práce. A musí být úplně soběstační – mimo jiné mají mít s sebou při zásahu dostatek vody a potravin.
Kromě hasičů jsou v jednotce také psovodi, lékaři a statik. Všichni jsou připraveni vyrazit k zásahu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu – do dvou minut musejí nasednout do aut a vyjet do akce. Ke skutečným případům ale většinou vyrážejí jednou za rok. Stejně často probíhají i cvičení při simulovaném zásahu.
Členy speciálního útvaru vybírají velitelé běžných hasičských jednotek. Pro pražský a ostravský útvar dnes slouží skoro 70 lidí. Pomáhali nejen v Česku, ale i v zahraničí, například při ničivých zemětřeseních v Íránu nebo Turecku.
Zásah ve Vilémově: největší letošní akce záchranářů (zdroj: ČT24)
Ve špatném stavu rozhodně nejsou jen mosty v malých obcích, zanedbané mosty lze najít i v Praze. Asi nejhůř je na tom ten Libeňský – byl postaven už v roce 1928 a nyní potřebuje generální opravu za dvě miliardy korun. Magistrát s rekonstrukcí počítá, most ovšem dál slouží, byť s omezením.
Pokud se silničáři rozhodnou některý z mostů kvůli technickému stavu úplně uzavřít a opravu se nedaří zajistit, nejrychlejším řešením jsou mobilní mosty. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) jich má celkem sedm kilometrů. „Instalace mostních provizorií je technicky náročná. Nejkratší doba je dva dny, ale podle délky a šířky to může být i týdny,“ vysvětlil šéf SSHR Pavel Švagr.