Serhej Mikula je v poslední době jeden z nejhlasitějších zastánců hnutí za návrat domů. Neváhal otevřeně vystoupit ani v pořadu Reportéři ČT, který nedávno situaci volyňských Čechů mapoval. Nedůvěrou a obavami z počínání sousedního Ruska se učitel hudby dlouhodobě netají. Jeho rodina si zažila mnoho nepříjemností – otce i dědečka totiž zabili během stalinských čistek.
Z návratu k poměrům, které silně připomínají sovětskou éru, má Mikula strach i dnes. Otevřeně proto říká, že chce zpátky do České republiky. Byl mimo jiné jedním z iniciátorů petice, která v březnu zamířila k prezidentu Miloši Zemanovi.
Na vše prý nyní doplatil, když si minulý týden vyjel na kole. V jednom okamžiku ho skupina neznámých osob napadla a zmlátila. Přitom si údajně neodpustila ironickou poznámku o Mikulově úsilí o návrat domů. „Lidé kolem něj se domnívají, že důvodem je to, že se chce přestěhovat a jeho tvář i jméno byly zveřejněny ve filmu. Říkali, že ti útočníci zmínili něco jako 'Ještě se chceš stěhovat?'“ komentovala zástupkyně volyňských Čechů Věra Doušová.
Skutečnou motivaci incidentu ale nemůže nikdo potvrdit. „Nic u sebe neměl, co by mohli ukrást. Ale říct, že to je jenom kvůli jeho snaze vrátit se, to nelze,“ dodává členka krajanského spolku Anna Litviněcová. Fyzické napadení proto zřejmě zůstane bez objasnění a ukrajinským krajanům na klidu nijak nepřidá. Česká vláda je ale zatím opatrná.
Akutní nebezpečí zatím nehrozí, vzkázal šéf kabinetu
Premiér Sobotka ještě odpoledne nabádal k pečlivému posouzení situace. Zda o incidentu věděl, není jasné. Ani ministerstvu zahraničí ale nejsou detaily známy. „Pokud by našim krajanům hrozilo nebezpečí života nebo ohrožení zdraví, pak přirozeně by se česká vláda měla velmi rychle v této věci angažovat. Pokud je to otázka jenom, řekněme, sociální nebo otázka nějaké snahy žít někde jinde mimo Ukrajinu, tak si myslím, že máme dostatek času, abychom ty věci zanalyzovali,“ uvedl Sobotka. „Pokud vím, tak zatím se nejedná o ohrožení jejich života nebo bezpečnosti,“ doplnil.
Kvůli žádosti českých krajanů se dostal do sporu prezident s ministerstvem zahraničí. Zeman mimo jiné vyjádřil hlubokou nespokojenost s prací českého velvyslanectví v Kyjevě, které prý nemá dobrý vztah k volyňským Čechům. Ministerstvo se ale za ambasádu postavilo.
Seznam krajanů žádajících o repatriaci chce nyní Zeman předat ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD) s prosbou, aby řešení situace napomohl. Ministerstvo vnitra pak spolu s ministerstvem zahraničí vytvoří pracovní skupinu, která žádosti posoudí.
Zaorálek vyjádřil pochopení pro obavy příslušníků české komunity na Ukrajině z tamní situace i pro to, že se jich prezident zastává. „Tam jsou lidé ve velmi těžké situaci a on může mít pocit, že jim někdo nevěnuje dostatečnou pozornost. Já si dovedu představit, že tam takové obavy zní,“ uvedl ministr.
Z historie volyňských Čechů
Jen v letech 1868–1874 na Volyň přesídlilo patnáct tisíc Čechů a do konce století se jejich počet zvýšil na sedmadvacet tisíc. V oblasti při hranicích s rakouskou Haličí založili dvě stě vesnic a během dvou generací se stali jednou z nejbohatších vrstev. Z Čech totiž přinesli moderní hospodaření rakousko-uherského střihu i v Rusku neprovozovaná řemesla včetně pivovarnictví.
První reemigrace proběhla po druhé světové válce. Jednání se vlekla až do července 1946, kdy Stalina obměkčil teprve osobní dopis od prezidenta Edvarda Beneše. Po osmi tisících vojácích Ludvíka Svobody se tak do vlasti o rok později vrací 33 tisíc volyňských Čechů. Druhá vlna reemigrace volyňských Čechů následovala až po dalších čtyřiačtyřiceti letech. Více podrobností zde.