EU k Šlechtové: Bez služebního zákona nedostanete ani korunu

• nre

4. 11. 20144. 11. 2014, 06:30|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Praha – Služební zákon a čerpání evropských peněz teď na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) řeší jeho nová šéfka Karla Šlechtová (ANO). Evropská komise totiž dala jasně najevo, že bez zákona o státní správě nedostane Česko ani korunu. V Bruselu povolí čerpání dotací zřejmě až po vyřešení prezidentovy ústavní stížnosti. Ve vysílání Hyde Parku ČT24 to řekla ministryně Šlechtová.

Česko je v čerpání evropských dotací stále nejhorší ze všech zemí EU a komplikace kolem přijetí služebního zákona situaci ještě zhoršují. Poté, co zákon vetoval prezident Miloš Zeman, volali prý Šlechtové přímo z Bruselu. „Pokud nebude služební zákon v platnosti, nepustíme vám ani korunu,“ tlumočila jejich vzkaz ve vysílání ČT24. Ministryně se zároveň domnívá, že Evropská komise s poskytnutím dotací počká až do doby, kdy bude vyřešena ústavní stížnost, kterou hodlá podat Zeman právě v souvislosti se služebním zákonem. 

Přestože Šlechtová s některými částmi zákona o státní správě také nesouhlasí, řešila by je novelami. Pokud by Česko zákon nepřijalo vůbec, byl by to totiž větší problém a z evropských peněz bychom skutečně nedostali vůbec nic.

Mluvčí komise pro regionální fondy sice v reakci přiznal, že přijetí úřednického zákona mohou v Česku potkat „překážky v politickém procesu“. Odmítl ale, že by Brusel přímo vzkázal, že Češi žádné evropské dotace v roce 2015 neuvidí. Hlavní podle Jakuba Adamowicze je, aby zůstal dodržen akční plán a další dohody.

O služebním zákoně čtěte více ZDE.

Šlechtová se po svém nástupu na ministerstvo před necelými dvaceti dny zaměřila na to, kolik nestihneme z evropské kasy do konce roku vyčerpat. „Optimistické číslo je pod dvaceti miliardami korun, ale to je pouze za splnění mnohých podmínek na straně řídících orgánů do konce roku,“ řekla. Mnohem pravděpodobnější se zdí rozmezí mezi 23 až 25 miliardami. Ten nejhorší scénář pak počítá až s 30 miliardami korun. Současný stav na začátku listopadu je takový, že z původních 700 miliard korun, které měla Česká republika k dispozici, nyní potřebuje dočerpat ještě 200 miliard. Kvůli služebnímu zákonu je ale nejisté i čerpání 560 miliard, které může Česká republika získat během následujících šesti let.

Nová ministryně za hnutí ANO nastoupila do rozjetého vlaku, ve kterém už řadu věcí bude dohánět velmi těžko. Například to, že je listopad a ještě nebyl schválen ani jeden operační program. Jiné věci ale změnit může. Ráda by například zvýšila kompetence svého úřadu, protože dnes má jen velmi omezený prostor, jak kontrolovat řídící orgány, tedy instituce, které nesou odpovědnost za realizaci operačních programů.

Stihla ale už například pozastavit NEN, tedy Národní elektronický nástroj určený pro zadávání veřejných zakázek, který je zatím ve zkušebním modu a ostře by měl být spuštěn od 1. ledna 2015. „Dosud mi zaměstnanci ministerstva nebyli schopni sdělit, k čemu by NEN měl sloužit, jaká jsou rizika tohoto nástroje, takže jsem se rozhodla a v pátek jsem vydala prohlášení, že tento projekt zastavuji,“ vysvětluje Šlechtová s tím, že si nechává zpracovat znalecký posudek.

Šlechtová si zkouší služební zákon nanečisto

Karla Šlechtová v pondělí změnila strukturu a vedení resortu, když odvolala náměstky Petra Smrčka a Jiřího Houdka a jejich sekce zrušila. „Ministerstvo bylo strukturováno velmi nelogicky,“ vysvětlovala. Oba náměstci byli nominovaní koaličními stranami, Houdka do vedení MMR poslali lidovci, Smrčka nominovala ČSSD. K jejich odvolání dostala podle svých slov souhlas, jak od předsedy lidovců Pavla Bělobrádka, tak od premiéra a předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky. Změny mají platit od 10. listopadu.

I tak by mohli Smrček a Houdek na ministerstvu zůstat, ministryně jim na svém úřadě nabídla jiné pozice. Jejich sekce cestovního ruchu, respektive uzemní a bytové politiky, Šlechtová úplně zrušila. Pro šéfku resortu je to prý zároveň test nového zákona o státní službě. „Pro mě je to již určitá příprava na zákon o státní službě, který říká, že každý ministr může mít až nejvýše dva náměstky nominované vládními stranami, ale zároveň neříká, že je to povinnost. Záleží tedy na každém ministrovi, zda si pozici politického náměstka vytvoří, nebo nevytvoří,“ dodala.

Šlechtová si od změny slibuje zlepšení efektivity práce resortu, který má na starosti spoustu nesouvisejících oblastí od regionální politiky přes cestovní ruch až například po pohřebnictví. Personální změny mezi zaměstnanci prý zatím na pořadu dne nejsou, záležet bude na vyhodnocení současných změn.