Do vedení ERÚ míří Vesecká, může pomáhat i s podezřelými případy

Praha – Do vedení Energetického regulačního úřadu přichází bývalá nejvyšší žalobkyně Renata Vesecká. Počínaje dneškem se stala místopředsedkyní pro legislativně-správní oblast, jak uvedl server Lidovky.cz. Po odchodu z Nejvyššího státního zastupitelství Vesecká dosud působila v královéhradecké advokátní kanceláři. Do ERÚ přichází v situaci, kdy jeho šéfka Alena Vitásková stojí před soudem kvůli spornému povolení dvěma solárním elektrárnám.

Mluvčí ERÚ: Vesecká je dlouholetá odbornice s vysokým kreditem (zdroj: ČT24)

Právě kriminálními případy v souvislosti se „solárním byznysem“ by Vesecká podle serveru mohla pomáhat řešit. Sama přitom dlouhodobě čelila podezření kvůli několika kauzám. Někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ji kvůli tomu v roce 2010 nechal ze zastupitelství odvolat. Její pověst prý srážela důvěru v justici.

Renata Vesecká na Energetickém regulačním úřadu obsadí čtvrtou pozici místopředsedy. Poslední rok byla neobsazená, ale úřad post obnovil. Dospěli k názoru, že je pro daný úsek lepší, když partneří ERÚ jako státní zástupci mohou jednat s místopředsedou. Na Veseckou čeká v nové úloze široké portfolio, které zahrnuje vydávání licencí, správní řízení nebo ochrana spotřebitele. „Vesecká bude odpovědná za všechny oblasti týkající se práva, kterými se úřad zabývá,“ dodal mluvčí Jiří Chvojka. Její zkušenosti by měly napomoci vyřešit komplikovanou situaci úřadu, kam ho dostaly žaloby i vpády do nezávislosti ERÚ.

Šéfka ERÚ Alena Vitásková oceňuje Veseckou jako dlouholetou profesionálku: „Její příchod na úřad velmi vítám a těším se, že pod jejím vedením se podaří zvládnout nápor komplikovaných sporů, které musí úřad zejména kvůli zátěži z minulosti řešit,“ uvedla Vitásková. Veseckou si vybrala bez výběrového řízení, místopředsedové jsou jmenovanou funkcí. Podle mluvčího splňuje Vesecká kvalifikační předpoklady a je dlouholetou odbornicí s vysokým kreditem, který jí přineslo několik let ve vedení státních zástupců.

Renata Vesecká by podle svých slov chtěla „pomoci Energetickému regulačnímu úřadu a předsedkyni v řešení komplikovaných právních problémů, kterých v poslední době na poli trestním i v oblasti správního práva přibývá,“ sdělila ČTK. Za zásadní rovněž považuje legislativní práce, které mohou zlepšit situaci v odvětví energetiky.

Stín justiční mafie

Kariéře Renaty Vesecké ublížil hlavně údajný korupční případ senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Předchůdkyně Vesecké Marie Benešová v prosinci 2007 označila v souvislosti s Čunkovou kauzou Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, bývalého místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru, exministra spravedlnosti Pavla Němce, náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala a žalobce Arifa Salichova za „zákulisní justiční mafii, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury“.

V červnu 2007 Vesecká odebrala dohled nad vyšetřováním případu Čunka přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ho Salichovi, který poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. Postup Vesecké kritizovala tehdy opoziční ČSSD, která výměnu státního zástupce označila za snahu tehdejší vlády Mirka Topolánka „zamést Čunkův případ pod koberec“. Vesecká ale v rozhovorech v tisku odmítla připustit, že by v kauze Čunek selhala nebo se zachovala nesprávně.