Praha – Ministerstvo spravedlnosti chce zvýšit platy pracujícím vězňům. Věří, že jim to po propuštění ulehčí návrat do normálního života a nebudou znovu páchat trestné činy. Případný růst mezd za mřížemi podporuje i Rada vlády pro lidská práva. O kolik se odměny zvýší, bude ještě předmětem jednání.
Ministerstvo chce přidat pracujícím vězňům
Odsouzení pracují za mřížemi většinou manuálně. Například vězenkyně ze Světlé nad Sázavou si jako uklízečka se sedmihodinovou pracovní dobou vydělá měsíčně 4 500 Kč. „Nechci být odkázaná na tatínka, který se mi stará o tři děti,“ vysvětluje svou motivaci k práci během výkonu trestu. Navíc musí platit náklady na výkon trestu, což je zhruba 1 500 korun měsíčně. Ve vězení je 6 let a jako řada dalších odsouzených si v něm vydělává hlavně na splácení dluhů.
Ministerstvo spravedlnosti proto teď zvažuje, jak plat vězňům zvýšit. Momentálně řeší dopady na státní rozpočet. Dosud se odměny vyplácí ve třech kategoriích – od čtyř do devíti tisíc korun. „Ocitnou se venku, nemají výdělek, nemají práci, nemají zázemí, ale dluhy jim zůstávají,“ popisuje nelehkou situaci vězňů po odpykání trestu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Právě z tohoto důvodu se pak do cely řada lidí opakovaně vrací.
Platy vězňů
Navýšení mzdy podporuje i Rada vlády pro lidská práva, která chce tento podnět předložit vládě. „Zaměstnávání vězňů je důležitý faktor v jejich návratu do běžného života. Nyní jsou ty odměny tak směšně nízké, že jsou málo motivující,“ míní ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier (ČSSD). „Když si něco našetří a plní závazky, třeba platí alimenty, tak s tím souhlasím,“ dodává poslanec opoziční TOP 09 František Laudát.
Proti případnému návrhu by nebylo ani ministerstvo práce a sociálních věcí. S čím ale nesouhlasí, je pravidelné navyšování mzdy. „Ta kategorie vězňů by byla snad kromě soudců jediná, která by měla uzákoněnou pravidelnou valorizaci, zatímco zbytek lidí v této zemi ne,“ vysvětluje postoj resortu ministryně Tominová.
Skeptičtější jsou někteří poslanci – zvyšování platů vězňům prý není na pořadu dne. „Má-li to být motivační, aby vězni víc pracovali, osobně mám velkou pochybnost. Kdo chce pracovat, pracuje. Kdo nechce, nepracuje, i když mzda vzroste,“ míní místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Nejdříve se musíme starat o práva obětí trestných činů, a pak bychom se měli starat o platy vězňů,“ tvrdí zas předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Radim Fiala.
Události: Vězňům vzrostou platy (zdroj: ČT24)
Loni z téměř 12 tisíc vězňů, kteří byli způsobilí, pracovalo průměrně skoro 8000. Třeba v ženské věznici Světlá nad Sázavou pracuje 60 % práceschopných, podobně jako jinde v republice.
„Vězni mají poměrně velký zájem pracovat. Ale je to spojeno s tím, zda pracovat mohou,“ dodává náměstek generálního ředitele Vězeňské služby Pavel Horák. Vězeňská služba je připravena o navyšování platů také jednat. Ministerstvo spravedlnosti slibuje, že konkrétní kroky začne podnikat začátkem ledna.
- Platy v současné chvíli rostou všem státním zaměstnancům; jde o 400 tisíc lidí. Většina dostala přidáno právě od listopadu, což se projeví v prosincové výplatě. Schválený růst činí 3,5 procenta.
- Hasiči, policisti a další ozbrojené složky včetně pracovníků ve vězeňství si mají o dalšího 1,5 procenta polepšit v lednu. Celkem budou mít 5 procent navíc. Stejně jako lékaři a sestry ve státních nemocnicích.
- Příští rok vzrostou i výdělky prezidenta, ministrů a zákonodárců. Pořád ale není jasné o kolik. Vláda slibovala jedno procento, sněmovní strany se dohodly zhruba na 14,5 procentech. Poslanecký základ by se tak zvedl o 8 tisíc. Podle premiéra je to moc a chce ještě jednat. Pokud se ovšem platy neupraví včas, od ledna automaticky poskočí o celých 26 %.