Zemřel profesor Jan Svoboda, jeden ze zakladatelů retrovirologie

Česká vědecká komunita ztrácí v Janu Svobodovi jednu ze svých nejvýznamnějších postav a výraznou osobnost s mimořádnou autoritou a osobními vazbami na vedoucí představitele ve virologii, genetice a onkologii.

V pondělí ve věku 82 let zemřel molekulární genetik Jan Svoboda, který patřil mezi světové zakladatele retrovirologie. Informovala o tom Miroslava Kaňková z tiskového oddělení Akademie věd. V Ústavu molekulární genetiky akademie Svoboda dosud působil a v 90. letech jej i vedl.

Retroviry způsobují nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukemii i AIDS. „Již na počátku 60. let profesor Svoboda vydával práce o biologii viru Rousova sarkomu, přenosném zhoubném nádoru drůbeže, vyvolaném specifickým rakovinovým retrovirem. Tato zjištění tvoří základ znalostí oboru,“ uvedla k působení Svobody akademie.

Práce klíčová pro moderní vědu

Další okruh prací Jana Svobody se týká retrovirové nádorové transformace a retrovirových onkogenů. V jeho laboratoři vznikla řada virových kmenů a buněčných linií doposud široce využívaných mezinárodní retrovirologickou komunitou. Jeho výzkum zásadně přispěl k pochopení replikačního cyklu retrovirů a definici proviru – retroviru trvale integrovaného do DNA hostitele. Klíčový význam jeho prací oceňovala i řada pozdějších nositelů Nobelovy ceny. 

Přes nepřízeň po srpnu 1968 a omezení mezinárodních styků dokázal Jan Svoboda i v té době rozvíjet tematiku retrovirů a onkogenů na špičkové světové úrovni. Profesor Svoboda vychoval celou řadu studentů, později mezinárodně úspěšných badatelů. Velmi důležité bylo i jeho působení ve funkci ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a v redakčních radách mezinárodních odborných časopisů.

Svoboda se loni stal spolupracovníkem Národní akademie věd ve Spojených státech. Za svou vědeckou činnost obdržel mnoho ocenění, například stříbrnou plaketu Gregora Mendela, čestné oborové medaile J. E. Purkyně za zásluhy v biologických vědách, Medaili Josefa Hlávky, národní cenu Česká hlava a cenu nadačního fondu na podporu vědy Neuron. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...