VIDEO: Rok s Nautilem. Nejmodernější vědecká loď zkoumala tsunami, chobotnice i vraky

EV Nautilus je obrovská plovoucí laboratoř, kterou provozuje legendární oceánograf Robert Ballard – muž, který objevil vraky Titaniku a Bismarcku.

Nautilus je v současnosti nejmodernějším plavidlem, které zkoumá hlubiny světových moří a oceánů – a navíc je placen čistě z privátních zdrojů.

Jde o jednu z mála lodí na světě, která je schopná zkoumat oceány od hladiny až do hloubky 6000 metrů. Tým vědců každoročně zveřejňuje video, ve kterém shrnuje to nejdůležitější, nejzábavnější a nejpůsobivější, co se podařilo za uplynulý rok objevit. Tady je:

Nadace Ocean Exploratin Trust, která Nautilus provozuje, byla založená roku 2008 Dr. Robertem Ballardem. Jejím primárním účelem je poznávání neznámých částí světových oceánů – především stále nepoznaného mořského dna. Mezi jeho hlavní úkoly patří mapování tvarů mořského dna, studium životních forem, které se tam vyskytují a analýza chemických a fyzikálních procesů, jež tam probíhají.

Nautilus E/V
Zdroj: Wikimedia Commons

Mobilní laboratoř pro 21. století

Více informací, videa a fotografie na http://www.nautiluslive.org/

Nautilus a jeho přístroje fungují jako velmi inovativní druh laboratoře. Celá loď je neustále on-line a vše, co zkoumá, vysílá do světa. Díky tomu mohou vědci z řady zemí využívat jeho data, fotografie i videa při analýzách procesů, které je zajímají. Přitom nejde jen o „čistý primární výzkum“, řada výzkumů má zcela praktické výsledky – jde například o aplikace věnované klimatologii, zemětřesením nebo tsunami, přeneseně také bezpečnosti přístavů a námořní dopravy.

64metrové plavidlo s posádkou 17 námořníků a 31 vědců je pro úkol „poznávat a zkoumat“ vybavené špičkovými přístroji. Základ tvoří dvě dálkově ovládané miniponorky Hercules a Argus. Ty dohromady představují systém, který se dostane i na ta nejhlubší místa v oceánech. Hercules se potápí do hloubky kolem 4000 metrů, má dvě robotické manipulační paže na sbírání vzorků, silné reflektory a špičkovou digitální kameru. Argus tvoří „oči“ systému – potopí se ještě o 2000 metrů hlouběji, stabilizuje Hercules a pomáhá mu nasvítit ideálně cíl výzkumu.

Bývalý důstojník amerického námořnictva přednášel řadu let na University of Rhode Island. Je expertem na podmořskou archeologii, zejména na potopené lodě. V tomto oboru je největší žijící autoritou: roku 1985 našel potopený RMS Titanic, roku 1989 vrak německé bitevní lodi Bismarck a roku 1998 vrak americké letadlové lodi USS Yorktown. 

Robert Ballard
Zdroj: Wikimedia Commons

Stroje by ale nemohly fungovat bez špičkového sonaru na Nautilu – ten dokáže efektivně mapovat dno v hloubce mezi 10 metry a 7 kilometry. Přístroj sbírá informace o vodě i dnu a pomáhá tam robotům, aby si mohli vybírat jen ta opravdu důležitá místa na oceánském dně.

Výzkum roku 2016

  • Letos E/V Nautilus vyrazil na svou vědeckou expedici v květnu. Plavil se podél západního pobřeží Spojených států amerických a zkoumal tam řadu vědeckých otázek:
  • Průniky metanu do vody z mořského dna: tento fenomén může způsobovat změny v oceánech, které přisuzujeme globálním změnám klimatu.
  • Vrak SS Coast Trader: Za druhé světové války potopená dopravní loď leží u kanadského pobřeží a je domovem řady živočišných druhů.
  • Ekosystém podmořských kaňonů u Kalifornie: tato místa jsou pro konvenční metody průzkumu špatně dostupná a ukrývají pozoruhodné ekosystémy.
  • Tektonika Channel Islands: Výzkum mořského dna v této oblasti ukázal, jak vypadá stav tektonických desek a zlomů.
  • Jižní okraj Kalifornie: Tato oblast je pro USA ekonomicky nesmírně důležitá, zejména kvůli zásobám ropy a plynu. Výzkum měl ukázat, jak je tato oblast citlivá vůči rizikům, jako jsou tsunami, zemětřesení a sesuvy půdy.

Ve Slovníku spisovné češtiny ještě toto slovo není uvedené – tento přírodní úkaz u nás neexistoval. Podle Pravidel českého pravopisu by se měl jako základní forma používat výraz cunami, slovo tsunami totiž odpovídá anglickému zápisu. Nový akademický slovník cizích slov uvádí jako přijatelné obě podoby, tedy cunami i tsunami je správně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 33 mminutami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 4 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 7 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 9 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...