Vědci popsali nový orgán v lidském těle. Poprvé ho zakreslil už Leonardo da Vinci

Doposud bylo mezenterium (také mesenterium) popisováno v lékařské literatuře jako část pobřišnice, řasa připojující střevní kličky. Nový výzkum zveřejněný v prosincovém čísle odborného lékařského časopisu Lancet ale prokázal, že jde o zcela samostatný orgán.

Přestože struktura tohoto orgánu je dobře známá, jeho funkci zatím tak úplně nerozumíme. Jeho lepší pochopení by mohlo vést k lepším výsledkům v léčbě zažívacího ústrojí. Lékaři si dlouhou dobu mysleli, že mezenterium se skládá z mnoha fragmentovaných a oddělených částí, nový výzkum ho ale popisuje jako kompaktní orgán.

„Studie, která prošla recenzním posudkem, tvrdí, že máme v těle orgán, který až doposud nebyl uznáván,“ uvedl J. Calvin Coffey, vědec z Univerzitní nemocnice v irském Limericku, jenž byl prvním, kdo mezenterium jako samostatný orgán popsal. „Anatomický popis, který byl v učebnicích po dobu 100 let, není pravdivý. Tento orgán není vůbec fragmentovaný, je to jedna jediná struktura.“

Mezenterium
Zdroj: Lancet Gastroenterology & Hepatology
  • Henry Gray's Anatomy of the Human Body je klasická anglická učebnice lidské anatomie. Poprvé vyšla roku roce 1858, roku 2008 byla vydána v pořadí 40. britská edice knihy.

Tato změna už byla zveřejněna v nejdůležitější sérii učebnic anatomie, slavné Gray's Anatomy. Prvním, kdo mezenterium popsal a zakreslil, byl už renesanční všeuměl Leonardo da Vinci. Velké množství lékařů ho však ignorovalo, považovali mezenterium za nedůležitý přívěšek s nevalným významem pro organismus. Až Coffeyho výzkum, který započal roku 2012, dokázal změnit pohled na tento orgán. Definitivním potvrzením je právě práce vydaná v mezinárodně uznávaném Lancetu.

Má to nějaký význam?

Sice se tím prakticky nic nemění, přesto může mít tato změna jistý význam. Coffey vysvětluje: „Když budeme mezenterium chápat jako celistvý jedinečný orgán, můžeme k nemocem této části těla přistupovat s přihlédnutím právě k tomuto orgánu. Mohlo by to vést k lepším léčebným výsledkům.“

Podle Coffeyho by také klasifikace nového orgánu mohla přitáhnout vědce k intenzivnějšímu výzkumu jeho funkce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...