Vědci popsali nový orgán v lidském těle. Poprvé ho zakreslil už Leonardo da Vinci

Doposud bylo mezenterium (také mesenterium) popisováno v lékařské literatuře jako část pobřišnice, řasa připojující střevní kličky. Nový výzkum zveřejněný v prosincovém čísle odborného lékařského časopisu Lancet ale prokázal, že jde o zcela samostatný orgán.

Přestože struktura tohoto orgánu je dobře známá, jeho funkci zatím tak úplně nerozumíme. Jeho lepší pochopení by mohlo vést k lepším výsledkům v léčbě zažívacího ústrojí. Lékaři si dlouhou dobu mysleli, že mezenterium se skládá z mnoha fragmentovaných a oddělených částí, nový výzkum ho ale popisuje jako kompaktní orgán.

„Studie, která prošla recenzním posudkem, tvrdí, že máme v těle orgán, který až doposud nebyl uznáván,“ uvedl J. Calvin Coffey, vědec z Univerzitní nemocnice v irském Limericku, jenž byl prvním, kdo mezenterium jako samostatný orgán popsal. „Anatomický popis, který byl v učebnicích po dobu 100 let, není pravdivý. Tento orgán není vůbec fragmentovaný, je to jedna jediná struktura.“

Mezenterium
Zdroj: Lancet Gastroenterology & Hepatology
  • Henry Gray's Anatomy of the Human Body je klasická anglická učebnice lidské anatomie. Poprvé vyšla roku roce 1858, roku 2008 byla vydána v pořadí 40. britská edice knihy.

Tato změna už byla zveřejněna v nejdůležitější sérii učebnic anatomie, slavné Gray's Anatomy. Prvním, kdo mezenterium popsal a zakreslil, byl už renesanční všeuměl Leonardo da Vinci. Velké množství lékařů ho však ignorovalo, považovali mezenterium za nedůležitý přívěšek s nevalným významem pro organismus. Až Coffeyho výzkum, který započal roku 2012, dokázal změnit pohled na tento orgán. Definitivním potvrzením je právě práce vydaná v mezinárodně uznávaném Lancetu.

Má to nějaký význam?

Sice se tím prakticky nic nemění, přesto může mít tato změna jistý význam. Coffey vysvětluje: „Když budeme mezenterium chápat jako celistvý jedinečný orgán, můžeme k nemocem této části těla přistupovat s přihlédnutím právě k tomuto orgánu. Mohlo by to vést k lepším léčebným výsledkům.“

Podle Coffeyho by také klasifikace nového orgánu mohla přitáhnout vědce k intenzivnějšímu výzkumu jeho funkce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 4 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 22 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...