Vědci popsali nový orgán v lidském těle. Poprvé ho zakreslil už Leonardo da Vinci

Doposud bylo mezenterium (také mesenterium) popisováno v lékařské literatuře jako část pobřišnice, řasa připojující střevní kličky. Nový výzkum zveřejněný v prosincovém čísle odborného lékařského časopisu Lancet ale prokázal, že jde o zcela samostatný orgán.

Přestože struktura tohoto orgánu je dobře známá, jeho funkci zatím tak úplně nerozumíme. Jeho lepší pochopení by mohlo vést k lepším výsledkům v léčbě zažívacího ústrojí. Lékaři si dlouhou dobu mysleli, že mezenterium se skládá z mnoha fragmentovaných a oddělených částí, nový výzkum ho ale popisuje jako kompaktní orgán.

„Studie, která prošla recenzním posudkem, tvrdí, že máme v těle orgán, který až doposud nebyl uznáván,“ uvedl J. Calvin Coffey, vědec z Univerzitní nemocnice v irském Limericku, jenž byl prvním, kdo mezenterium jako samostatný orgán popsal. „Anatomický popis, který byl v učebnicích po dobu 100 let, není pravdivý. Tento orgán není vůbec fragmentovaný, je to jedna jediná struktura.“

Mezenterium
Zdroj: Lancet Gastroenterology & Hepatology
  • Henry Gray's Anatomy of the Human Body je klasická anglická učebnice lidské anatomie. Poprvé vyšla roku roce 1858, roku 2008 byla vydána v pořadí 40. britská edice knihy.

Tato změna už byla zveřejněna v nejdůležitější sérii učebnic anatomie, slavné Gray's Anatomy. Prvním, kdo mezenterium popsal a zakreslil, byl už renesanční všeuměl Leonardo da Vinci. Velké množství lékařů ho však ignorovalo, považovali mezenterium za nedůležitý přívěšek s nevalným významem pro organismus. Až Coffeyho výzkum, který započal roku 2012, dokázal změnit pohled na tento orgán. Definitivním potvrzením je právě práce vydaná v mezinárodně uznávaném Lancetu.

Má to nějaký význam?

Sice se tím prakticky nic nemění, přesto může mít tato změna jistý význam. Coffey vysvětluje: „Když budeme mezenterium chápat jako celistvý jedinečný orgán, můžeme k nemocem této části těla přistupovat s přihlédnutím právě k tomuto orgánu. Mohlo by to vést k lepším léčebným výsledkům.“

Podle Coffeyho by také klasifikace nového orgánu mohla přitáhnout vědce k intenzivnějšímu výzkumu jeho funkce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...