Mlhová vlna, která ráno 5. prosince 1952 zasáhla Londýn, byla výjimečná – fotografie z té doby ukazují, že město se úplně ponořilo do šedožlutého dýmu. Místní tomu nepřikládali větší význam, britská metropole byla zvyklá na ledasco.
Úřady nezakročily, ani když vzduch začal páchnout po zkažených vejcích a barva smogu se změnila na úplně žlutou. Viditelnost poklesla na pět až deset metrů, celé to trvalo asi pět dní. To nejhorší ale nastalo až 9. prosince, když londýnské nemocnice jako každý týden vydaly čísla o hospitalizovaných pacientech. Bylo jich o 150 tisíc více než normálně.
- Slovo smog vzniklo kombinací slov smoke (dým) a fog (mlha). Označuje se tak chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností.
Podle posledních výzkumů zemřelo na bezprostřední následky „Velkého smogu“, jak byl pojmenován, nejméně 12 tisíc mužů, žen i dětí. Okamžitě poté začalo velké vyšetřování, které správně popsalo, že hlavní příčinou bylo uhlí. Ale přesný popis toho, k čemu vlastně došlo, vědcům desetiletí unikal.
S tím přišli teprve nyní čínští vědci, kteří se pokusili popsat rizika nejrůznějších podob smogu. Výsledky jejich práce vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academies of Sciences.
Velký smog se vrací
Tým vedený Renji Zhangem chtěl na základě historických dat popsat, co může čekat čínská města nejvíc postižená smogem – Peking a Si-an. V laboratorních podmínkách napodobili stav, který před šedesáti lety panoval v Londýně.
Z jejich analýzy vyplývá, že hlavním viníkem byly sírany. Tyto sloučeniny se vážou na kapičky vody v přirozené mlze. Udrží se v nich díky chemické reakci s oxidem dusičitým.
Pro srovnání: jak vypadá smog v dnešním Pekingu:
Sírany i oxid dusičitý vznikají spalováním uhlí a také ve výfucích automobilů. Sírany pak pomáhají tomu, aby se formovaly jiné sloučeniny, což dále zhoršovalo kvalitu ovzduší. Jak voda v mlze vysychala, kyselina se v ovzduší koncentrovala – v této podobě se pak usazovala na povrchu předmětů i v lidských plicích.
Velmi podobné chemické procesy panují i v Číně, tam je však navíc situace ještě zhoršená o chemická hnojiva, která se do smogu dostávají kvůli erozi: například do Pekingu se dostávají obrovská mračna písku a svrchní zeminy ze severnějších částí země.
Velký smog zachránil statisíce životů
Velký smog v Londýně sice připravil o život asi 12 tisíc osob, ale s určitostí jich ještě mnohem více zachránil. Stav, kdy jeden smog zabrání sto tisícům lidí ze zdravotních důvodů pracovat, byl totiž pro politiky neudržitelný. Město a později celá Velká Británie poprvé v dějinách začaly opravdu vědecky řešit, jak se s takovou situací vypořádat.
Právě Velký smog byl vlastně počátkem moderní meteorologie. Aby se taková situace již neopakovala, začalo se po něm v Londýně poprvé předpovídat počasí pro nadcházející dny. Dnes to sice pokládáme za samozřejmost, tehdy se však jednalo o revoluční novinku.
Další pozitivní změnou byly zákazy spalování odpadků a nekvalitních uhelných produktů. V důsledku těchto změn se Londýn rozhodl roku 1954 schválit první vyhlášku o čistém vzduchu. Na ni navázaly další a v důsledku se podařilo v do té doby nejznečištěnějším městě planety ovzduší výrazně zlepšit.
