Stopka pro homeopatii. Varuje před ní i Ruská akademie věd

Ruská akademie věd se připojila k většině dalších světově významných vědeckých institucí a vydala zprávu, která říká, že tento druh léčby nemá v ruském zdravotním systému místo.

  • Ruská akademie věd je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci. Zahrnuje také pomocné vědecké a společenské organizace, jako jsou knihovny, vydavatelství a nemocnice. Úkolem akademie a podřízených ústavů je organizace a provádění základního výzkumu ve všech oborech vědy. Akademie sídlí v Moskvě a je založena jako civilní, samosprávná a nevýdělečná organizace řízená vlastními samosprávnými orgány.

Komise proti pseudovědě a falzifikaci vědeckého výzkumu prezidia Ruské akademie věd vydala 7. února zprávu o homeopatii. Podle rozsáhlého memoranda odporuje tato léčebná metoda „známým chemickým, fyzikálním i biologickým zákonům“ a neměla by být součástí ruského systému zdravotní péče.

Komise tvrdí, že léčba extrémně nízkými dávkami různých látek používanými v homeopatii nemá žádný vědecký základ. Došla k tomu po důkladné analýze publikací v odborných časopisech, zprávách o klinických studiích, z metastudií i systematických přehledů.

Nahrávám video

Nejdůležitější je, že neexistuje přesvědčivé experimentální potvrzení účinnosti homeopatik. Homeopatická diagnostika a léčba by tedy měly být hodnoceny jako pseudovědecké.

Homeopatie jako forma alternativní medicíny již existuje déle než 200 let. Během této doby vznikla řada pokusů začlenit ji pod klasickou západní medicínu. Všechny však byly doposud neúspěšné, a to z jednoho prostého důvodu: navrhovaná teoretická vysvětlení možných mechanismů účinku homeopatie jsou v rozporu s vědeckými poznatky o struktuře hmoty i funkce živých organismů a léků. 

Ruští vědci také varují před opakovanou „pravdou“, že i kdyby homeopatie moc neléčila, tak je vlastně neškodná. „Homeopatie není neškodná: pacienti utrácí za neúčinná léčiva a tím jim chybí prostředky na léčbu s prokázanou účinností. To může vést k nežádoucím výsledkům, včetně úmrtí pacienta,“ uvádí zpráva.

Co s tím?

Komise doporučuje ministerstvu zdravotnictví, aby vyřadilo homeopatika z lékařského použití jak ve státních, tak i v obecních zdravotnických zařízeních. Homeopatika by již také neměla být zahrnuta v nových standardech péče. Na obalech homeopatik by mělo být jasně uvedeno, že u nich chybí důkaz prokázané účinnosti.

  • Zájem o léčbu homeopatiky v Česku neustále roste. Předloni se do lékáren dostalo přes milion osm set balení homeopatik, tedy o 250 tisíc víc než v roce 2010. V Česku je registrováno přes sedm set různých variant homeopatik. Protože nejsou oficiální léčebnou metodou, pojišťovny je nehradí.

 V listopadu s velmi podobnými závěry vůči homeopatii přišla i americké instituce Federální obchodní komise, která má za úkol sledovat dodržování dobrých mravů v obchodních záležitostech. Konstatovala, že „ žádné existující metody neprokazují efektivnost těchto výrobků“.

Co je homeopatie?

Podle psychiatrů je homeopatie nejrozšířenější příklad toho, jakou sílu může mít víra. „Je důležité věřit, ale tam je to o to lepší, že tomu věří nejen pacient, ale i doktor. Proto to má tak masivní efekt,“ domnívá se psychoterapeut a psychiatr Tomáš Rektor. Homeopatie se jako alternativní léčebná metoda objevila v Německu na začátku 19. století. Řada léků v té době ještě vůbec neexistovala. Například penicilin se objevil až o sto let později.

Homeopatie se prosazuje většinou tam, kde klasická medicína neuspěje. Mají při ní uzdravovat stejné látky, které nemoci způsobují, jen v extrémně zředěné podobě. Podle homeopatů se daná látka jen otiskne do vody, a tím z ní udělá lék.

Právě v tom ale vidí chemici problém. „Dívali jsme se, jak dlouho otisk ve vodě vydrží, a je to asi miliontina miliontiny vteřiny,“ poznamenal Pavel Jungwirth, fyzikální chemik z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Proti homeopatii nic nemá, vadí mu ale, když si půjčuje vědecká vysvětlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 1 hhodinou

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 5 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...