Sci-fi guru Arthur C. Clarke předpověděl telekomunikační družice i mobilní telefony

Velmistra žánru sci-fi nejvíce proslavily romány 2001: Vesmírná odysea či Setkání s Rámou. Předvídal telekomunikační satelity, mobilní telefony, cestu člověka na Měsíc a vymyslel pojem „globální vesnice“. Jeho prózy přitom neztrácely humanistický rozměr. V sobotu uplyne od jeho narození rovné století.

Sir Arthur Charles Clarke se narodil v městě Minehead (hrabství Somerset) 16. prosince 1917 jako nejstarší ze čtyř dětí telegrafistky a telefonisty. V roce 1936 odešel do Londýna, kde pracoval jako úředník, ale také vstoupil do Britské meziplanetární společnosti (později byl i jejím předsedou) a právě ve věstníku tohoto spolku vydával první odborné články.

Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.
Arthur Charles Clarke

Během druhé světové války sloužil Clarke jako instruktor u radarových jednotek Britského královského letectva. Později vystudoval fyziku a matematiku na King's College v Londýně.

Do vývoje techniky zasáhl Clarke knihou o satelitních telekomunikacích. V roce 1954 napsal vedoucímu vědeckého oddělení meteorologické služby USA dopis o možnosti využití kosmických satelitů pro předpovídání počasí. Clarke dokázal předpovědět obrovské množství trendů, které se pak opravdu uskutečnily:

  • Roku 1976 na konferenci AT&T/MIT předpověděl, že budeme komunikovat přes klávesnice propojené s obrazovkami - tedy vlastně moderní podobu počítačů a internetu
  • Clarke v řadě románů předvídal, že lidé budou komunikovat pomocí videohovorů; služby jako Skype tak předvídal desítky let předtím, než vznikly
  • Roku 1976 věřil, že bude existovat síť, na které se propojí znalosti lidstva, které si na ní bude vyměňovat informace i obrázky
  • V této knihovně se měli lidé orientovat pomocí hledání, které bude ovládat nějaký stroj
  • Předpověděl, že dopisy se stanou elektronickými
  •  Předpokládal miniaturizaci telefonů tak, že budou moci být nošené v ruce
  • Popisoval i hodinky používané ke komunikaci 

Literární kariéra

První povídku mu uveřejnili už v roce 1946. Proslavila ho pak próza Konec dětství (1953, česky 1962). A v 60. letech už jednoznačně patřil k obecně uznávaným autorům žánru. Roku 1965 spolupracoval s režisérem Stanleym Kubrickem na scénáři k filmu 2001: Vesmírná odysea, který vycházel z Clarkovy povídky s názvem Hlídka (The Sentinel).

Hlavní myšlenku filmu Clarke později zpracoval ve stejnojmenné knize. Vize dalšího vývoje lidstva, případné kontakty s jinou inteligencí a pátrání po smyslu expanze do vesmíru, které v ní předestřel, mají trvalou platnost. Kniha má schopnost oslovit i čtenáře, kteří jinak tato témata moc neřeší.

Vysokou literární úroveň s mnoha technickými i filozofickými nápady si Clarke udržel i v dalších dílech. Z nich vyniká román Rajské fontány, kde popularizuje myšlenku kosmického výtahu. Anebo Setkání s Rámou, pojednávající o příletu mimozemské kosmické lodi na naši planetu.

Clarkovy povídky vynikají sevřenou formou a překvapivými pointami. Například v Betlémské hvězdě (The Star) se katolický kněz na palubě kosmické lodi vypořádává s náhlým zjištěním, že supernova, která na Zemi oznámila narození Ježíše, ve svém okolí současně zahubila velmi vyspělou mimozemskou civilizaci. 

Možná nejzajímavější část Clarkovy tvorby představují takzvané paranormální jevy, telekineze a další mimovědecké obory. Velké obliby došel televizní seriál Svět tajemných sil A. C. Clarka.

Čeština je Clarka plná

Celkem má Clarke na svém kontě více než 60 titulů, kterých se prodalo přibližně 50 milionů výtisků. Kromě povídek a románů mezi nimi figurují také futurologické studie, úvahy a eseje na nejrůznější témata. V češtině jsou k dispozici všechny jeho důležité knihy včetně životopisu Životní odyssea Arthura C. Clarka (1992, česky 1995).

Druhou polovinu svého života strávil Clarke, který byl téměř 20 let upoután na kolečkové křeslo, na Srí Lance, kde obrátil svoji pozornost od vesmíru k podmořskému světu.

Na kontě má četná ocenění, mimo jiné byl například roku 1994 nominován na Nobelovu cenu za mír. A v roce 2000 mu britská královna udělila šlechtický titul. Zemřel v březnu 2008, krátce po svých 90. narozeninách. V jeho osobě odešel poslední klasik vědeckofantastické literatury. A jeho jméno nese jedna z planetek či dinosaurus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
před 12 hhodinami

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
před 17 hhodinami

Léky na hubnutí mohou výjimečně způsobit slepotu, varují americké úřady

Americké úřady potvrdily podezření, že užívání moderních léků na hubnutí může vést ke vzácné poruše oka, která může skončit až úplným oslepnutím. Vědci zatím nedokázali popsat mechanismus, který toto způsobuje.
před 18 hhodinami

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
9. 11. 2026‌‌

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
9. 11. 2026‌‌

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
9. 11. 2026‌‌

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
9. 11. 2026‌‌

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
9. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.