Psi mají po těžkém dni problémy se spaním. Stejně jako lidé

Podobnost mezi lidmi a psy je mimořádná, naznačuje maďarský výzkum psího spánku.  Tato zvířata mají při usínání a spaní podobné problémy jako lidé.

U lidí je to poměrně běžné: pokud má člověk během dne emocionální problémy, nebo byl den emocionálně vyčerpávající (třeba i pozitivně), jsou velice často důsledkem spánkové poruchy. Nyní skupina vědců popsala v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B to, jak podobně tento fenomén funguje také u psů.

Zatímco u lidí je tento jev vcelku dobře prostudován, téměř žádné práce na toto téma neexistují u zvířat. Vědci z Maďarska se tedy pokusili najít odpověď tím, že nahrávali a pak studovali mozkové vlny u spících psů.

Využili k tomu šestnáct psů nejrůznějších plemen, všichni patřili soukromým chovatelům a vyrůstali v lidské společnosti. Každé zvíře potom během dne vystavili buď pozitivnímu, nebo negativnímu zážitku.

Pokud šlo o pozitivní zkušenost, vybrali vědci něco, co měl konkrétní pes nejraději – mazlení, oblíbené jídlo, oblíbená zábava, případně kombinaci těchto činností. Za negativní zkušenost naopak zvolili něco nepříjemného – vědci například psa přivázali na delší dobu ke klice ode dveří, jeho majitel ho zcela ignoroval, anebo ho naopak výzkumník provokoval tím, že se mu upřeně díval do očí.

Čtení psího mozku

Poté výzkumníci psy vybavili senzory mozkových vln a umístili je do speciálních kotců, kde mohla být zvířata sledována a monitorována během spánku. Rozdíly byly velmi snadno pozorovatelné u všech. Psům, kteří byli vystavení nepříjemné zkušenosti, trvalo usínání přibližně dvakrát déle než psům, kteří zažívali během dne něco příjemného nebo neutrálního. Podobné závěry naznačovaly již starší studie na stejné téma.

Další fáze experimentu je však zcela nová. Vědci nechali psy spát po tři hodiny, celou tu dobu jim byly snímány mozkové vlny. Výsledky ukázaly, že relaxovaní psi měli průměrně o dvacet minut hlubokého spánku více než psi, kteří během dne zažívali stresující události. Nestalo se, že by neusnuli vůbec, jen kvalita spánku byla výrazně horší.

Ničíme spánek našich psů?

Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, nemůže jedna noc špatného spánku nějak výrazně ovlivnit zdravotní stav psa. Dlouhodobý stres a špatné zkušenosti by však už mohly mít dopady zásadnější.

Vědci přiznávají, že vzorek psů pro tuto práci byl poměrně malý, rádi by v něm pokračovali na větším množství zvířat, ideálně i takových, která pocházejí z horších podmínek. To by mohlo ukázat, jak moc jsou schopna se přizpůsobovat dlouhodobému stresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 12 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 15 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...