Psi mají po těžkém dni problémy se spaním. Stejně jako lidé

Podobnost mezi lidmi a psy je mimořádná, naznačuje maďarský výzkum psího spánku.  Tato zvířata mají při usínání a spaní podobné problémy jako lidé.

U lidí je to poměrně běžné: pokud má člověk během dne emocionální problémy, nebo byl den emocionálně vyčerpávající (třeba i pozitivně), jsou velice často důsledkem spánkové poruchy. Nyní skupina vědců popsala v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B to, jak podobně tento fenomén funguje také u psů.

Zatímco u lidí je tento jev vcelku dobře prostudován, téměř žádné práce na toto téma neexistují u zvířat. Vědci z Maďarska se tedy pokusili najít odpověď tím, že nahrávali a pak studovali mozkové vlny u spících psů.

Využili k tomu šestnáct psů nejrůznějších plemen, všichni patřili soukromým chovatelům a vyrůstali v lidské společnosti. Každé zvíře potom během dne vystavili buď pozitivnímu, nebo negativnímu zážitku.

Pokud šlo o pozitivní zkušenost, vybrali vědci něco, co měl konkrétní pes nejraději – mazlení, oblíbené jídlo, oblíbená zábava, případně kombinaci těchto činností. Za negativní zkušenost naopak zvolili něco nepříjemného – vědci například psa přivázali na delší dobu ke klice ode dveří, jeho majitel ho zcela ignoroval, anebo ho naopak výzkumník provokoval tím, že se mu upřeně díval do očí.

Čtení psího mozku

Poté výzkumníci psy vybavili senzory mozkových vln a umístili je do speciálních kotců, kde mohla být zvířata sledována a monitorována během spánku. Rozdíly byly velmi snadno pozorovatelné u všech. Psům, kteří byli vystavení nepříjemné zkušenosti, trvalo usínání přibližně dvakrát déle než psům, kteří zažívali během dne něco příjemného nebo neutrálního. Podobné závěry naznačovaly již starší studie na stejné téma.

Další fáze experimentu je však zcela nová. Vědci nechali psy spát po tři hodiny, celou tu dobu jim byly snímány mozkové vlny. Výsledky ukázaly, že relaxovaní psi měli průměrně o dvacet minut hlubokého spánku více než psi, kteří během dne zažívali stresující události. Nestalo se, že by neusnuli vůbec, jen kvalita spánku byla výrazně horší.

Ničíme spánek našich psů?

Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, nemůže jedna noc špatného spánku nějak výrazně ovlivnit zdravotní stav psa. Dlouhodobý stres a špatné zkušenosti by však už mohly mít dopady zásadnější.

Vědci přiznávají, že vzorek psů pro tuto práci byl poměrně malý, rádi by v něm pokračovali na větším množství zvířat, ideálně i takových, která pocházejí z horších podmínek. To by mohlo ukázat, jak moc jsou schopna se přizpůsobovat dlouhodobému stresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...