Psi mají po těžkém dni problémy se spaním. Stejně jako lidé

Podobnost mezi lidmi a psy je mimořádná, naznačuje maďarský výzkum psího spánku.  Tato zvířata mají při usínání a spaní podobné problémy jako lidé.

U lidí je to poměrně běžné: pokud má člověk během dne emocionální problémy, nebo byl den emocionálně vyčerpávající (třeba i pozitivně), jsou velice často důsledkem spánkové poruchy. Nyní skupina vědců popsala v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B to, jak podobně tento fenomén funguje také u psů.

Zatímco u lidí je tento jev vcelku dobře prostudován, téměř žádné práce na toto téma neexistují u zvířat. Vědci z Maďarska se tedy pokusili najít odpověď tím, že nahrávali a pak studovali mozkové vlny u spících psů.

Využili k tomu šestnáct psů nejrůznějších plemen, všichni patřili soukromým chovatelům a vyrůstali v lidské společnosti. Každé zvíře potom během dne vystavili buď pozitivnímu, nebo negativnímu zážitku.

Pokud šlo o pozitivní zkušenost, vybrali vědci něco, co měl konkrétní pes nejraději – mazlení, oblíbené jídlo, oblíbená zábava, případně kombinaci těchto činností. Za negativní zkušenost naopak zvolili něco nepříjemného – vědci například psa přivázali na delší dobu ke klice ode dveří, jeho majitel ho zcela ignoroval, anebo ho naopak výzkumník provokoval tím, že se mu upřeně díval do očí.

Čtení psího mozku

Poté výzkumníci psy vybavili senzory mozkových vln a umístili je do speciálních kotců, kde mohla být zvířata sledována a monitorována během spánku. Rozdíly byly velmi snadno pozorovatelné u všech. Psům, kteří byli vystavení nepříjemné zkušenosti, trvalo usínání přibližně dvakrát déle než psům, kteří zažívali během dne něco příjemného nebo neutrálního. Podobné závěry naznačovaly již starší studie na stejné téma.

Další fáze experimentu je však zcela nová. Vědci nechali psy spát po tři hodiny, celou tu dobu jim byly snímány mozkové vlny. Výsledky ukázaly, že relaxovaní psi měli průměrně o dvacet minut hlubokého spánku více než psi, kteří během dne zažívali stresující události. Nestalo se, že by neusnuli vůbec, jen kvalita spánku byla výrazně horší.

Ničíme spánek našich psů?

Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, nemůže jedna noc špatného spánku nějak výrazně ovlivnit zdravotní stav psa. Dlouhodobý stres a špatné zkušenosti by však už mohly mít dopady zásadnější.

Vědci přiznávají, že vzorek psů pro tuto práci byl poměrně malý, rádi by v něm pokračovali na větším množství zvířat, ideálně i takových, která pocházejí z horších podmínek. To by mohlo ukázat, jak moc jsou schopna se přizpůsobovat dlouhodobému stresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 9 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 11 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled