Psi jsou ve střední Evropě pohromou pro divoká zvířata, tvrdí polská studie

Nejlepší přítel člověka může být největší pohromou pro zbytek přírody. Podle vědců způsobili psi vyhynutí 10 živočišných druhů a dalších 156 druhů je jimi ohroženo. Mimo jiné tím, že šíří řadu chorob.

V září vyšla vědecká studie, která ukázala, jak velkým rizikem pro přírodu jsou divoké kočky. Nyní na ni navazuje další práce, která popisuje, jak velký je vliv divokých psů.

Dopad psů na životní prostředí podceňujeme, tak zní shrnutí práce polské vědkyně. Již předchozí studie popsala, že psi již způsobili vyhynutí 10 živočišných druhů a dalších 156 druhů je jimi ohroženo. Izabela Wierzbowska z Jagellonské univerzity v Krakově popsala ekologický dopad domestikovaných psů ve studii, která vyšla v odborném časopise Biological Conversation.

Využila toho, že Polsko je rozdělené do 49 loveckých oblastí, které musí každoročně vykazovat úbytky zvěře – a také jejich příčiny.

Mezi roky 2002-2011 psi každoročně zabili průměrně 33 000 kusů zvěře a dalších asi 280 kusů dobytka. Podle autorů práce jde však o značné podcenění reálného stavu; do těchto statistik se totiž uvádějí jen úmrtí, kde je příčina zcela jasná a primární – mnoho zabití psy se do ní tedy ani nedostane. 

Na rozdíl od koček, které zabíjejí především drobná zvířata, jako jsou ptáci či hlodavci (tedy v podstatě tvorové ve městech přemnožení), psi loví hlavně větší zvířata – například zajíce. U těch jsou psi v Polsku zodpovědní za přibližně polovinu všech úmrtí. Další kořistí se stávají také jezevci, tetřevi, ale také zvířata, která jsou již mezi chráněnými: například křeček polní nebo tetřívek obecný.

Psi zabíjejí tygry

Podle této studie je podíl psů na zabíjení divokých zvířat vyšší, než se čekalo, ale stále se nedá srovnat s tím, kolik zvířat padlo rukou člověka. Problém je v tom, že psi mají zřejmě na ekosystémy i další dopady: především tím, že šíří řadu chorob. Tou nejčastější je vzteklina a psinka. Právě druhá jmenovaná způsobuje v současnosti nečekané problémy u tygrů.

2 minuty
Lišky v Plzeňském kraji šíří nebezpečnou psinku a tasemnici
Zdroj: ČT24

Roku 2014 propukla psinka u tygrů sumaterských, kriticky ohrožené šelmy, která se už tak potýká s poklesem populace.

Jak je to možné? Zatímco dříve napadala tato nemoc pouze psy, už řadu let se šíří i mezi jiná zvířaty, například kočkovité šelmy a také mořské savce. Zřejmě mohla za vyhynutí vakovlka, v devadesátých letech 20. století zase způsobila vyhynutí třetiny lvů v Serengheti. Byly již objeveny také exempláře sibiřských tygrů nakažených psinkou.

Pouhá přítomnost psů mění ekosystémy

Psi jsou natolik obratným lovcem a dominantní šelmou, že jich stačí jen malý počet a už jen jejich pouhá přítomnost v novém prostředí mění chování zvířat. To studovali na příkladu velmi odlehlé oblasti v Andách američtí biologové. Výsledky zveřejnili v časopise Biological Conservation.

Jakmile se do oblasti dostali psi, zmizeli z ní čtyři ze třinácti zkoumaných původních druhů zvířat. Šest dalších druhů zvířat ubývalo a tři z nich změnilo dobu své aktivity. Týkalo se to i tak dominantních a silných zvířat, jako jsou medvědi. Psi mohou ohrozit i je, vítězí prakticky vždy díky tomu, že operují ve smečkách. Studie se zabývala jen savci, ptáky vůbec neřešila, ale vědci odhadují, že také u nich mají psi negativní dopad.

Vědci došli k závěru, že bez zásahu člověka se ekosystémy nejsou schopné s hrozbou psů vypořádat. Pokud však člověk do procesu vstoupí a psy v oblasti zlikviduje, dokáže se systém velmi rychle vzpamatovat a vrátit se do původního stavu.

V Indii zabijí psi více lidí než teroristé

Dalším zatím podceňovaným rizikem, které je se psy spojené, je jejich negativní vliv na člověka. BBC letos v březnu informovalo o tom, že v Bombaji zabili psi během 20 let více lidí než teroristé za stejnou dobu. Psí kousnutí, které přeneslo na člověka vzteklinu, tam připravilo o život 434 lidí, teroristé „jen“ 422. Za stejnou dobu pokousali psi 1,2 milionu obyvatel tohoto města.

V Indii představují divocí psi obrovské riziko, žije jich tam asi 30 milionů. Na vzteklinu tam umírá ročně asi 20 000 osob. Podle statistik jde o třetinu všech světových úmrtí na vzteklinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...