Psi jsou ve střední Evropě pohromou pro divoká zvířata, tvrdí polská studie

Nejlepší přítel člověka může být největší pohromou pro zbytek přírody. Podle vědců způsobili psi vyhynutí 10 živočišných druhů a dalších 156 druhů je jimi ohroženo. Mimo jiné tím, že šíří řadu chorob.

V září vyšla vědecká studie, která ukázala, jak velkým rizikem pro přírodu jsou divoké kočky. Nyní na ni navazuje další práce, která popisuje, jak velký je vliv divokých psů.

Dopad psů na životní prostředí podceňujeme, tak zní shrnutí práce polské vědkyně. Již předchozí studie popsala, že psi již způsobili vyhynutí 10 živočišných druhů a dalších 156 druhů je jimi ohroženo. Izabela Wierzbowska z Jagellonské univerzity v Krakově popsala ekologický dopad domestikovaných psů ve studii, která vyšla v odborném časopise Biological Conversation.

Využila toho, že Polsko je rozdělené do 49 loveckých oblastí, které musí každoročně vykazovat úbytky zvěře – a také jejich příčiny.

Mezi roky 2002-2011 psi každoročně zabili průměrně 33 000 kusů zvěře a dalších asi 280 kusů dobytka. Podle autorů práce jde však o značné podcenění reálného stavu; do těchto statistik se totiž uvádějí jen úmrtí, kde je příčina zcela jasná a primární – mnoho zabití psy se do ní tedy ani nedostane. 

Na rozdíl od koček, které zabíjejí především drobná zvířata, jako jsou ptáci či hlodavci (tedy v podstatě tvorové ve městech přemnožení), psi loví hlavně větší zvířata – například zajíce. U těch jsou psi v Polsku zodpovědní za přibližně polovinu všech úmrtí. Další kořistí se stávají také jezevci, tetřevi, ale také zvířata, která jsou již mezi chráněnými: například křeček polní nebo tetřívek obecný.

Psi zabíjejí tygry

Podle této studie je podíl psů na zabíjení divokých zvířat vyšší, než se čekalo, ale stále se nedá srovnat s tím, kolik zvířat padlo rukou člověka. Problém je v tom, že psi mají zřejmě na ekosystémy i další dopady: především tím, že šíří řadu chorob. Tou nejčastější je vzteklina a psinka. Právě druhá jmenovaná způsobuje v současnosti nečekané problémy u tygrů.

2 minuty
Lišky v Plzeňském kraji šíří nebezpečnou psinku a tasemnici
Zdroj: ČT24

Roku 2014 propukla psinka u tygrů sumaterských, kriticky ohrožené šelmy, která se už tak potýká s poklesem populace.

Jak je to možné? Zatímco dříve napadala tato nemoc pouze psy, už řadu let se šíří i mezi jiná zvířaty, například kočkovité šelmy a také mořské savce. Zřejmě mohla za vyhynutí vakovlka, v devadesátých letech 20. století zase způsobila vyhynutí třetiny lvů v Serengheti. Byly již objeveny také exempláře sibiřských tygrů nakažených psinkou.

Pouhá přítomnost psů mění ekosystémy

Psi jsou natolik obratným lovcem a dominantní šelmou, že jich stačí jen malý počet a už jen jejich pouhá přítomnost v novém prostředí mění chování zvířat. To studovali na příkladu velmi odlehlé oblasti v Andách američtí biologové. Výsledky zveřejnili v časopise Biological Conservation.

Jakmile se do oblasti dostali psi, zmizeli z ní čtyři ze třinácti zkoumaných původních druhů zvířat. Šest dalších druhů zvířat ubývalo a tři z nich změnilo dobu své aktivity. Týkalo se to i tak dominantních a silných zvířat, jako jsou medvědi. Psi mohou ohrozit i je, vítězí prakticky vždy díky tomu, že operují ve smečkách. Studie se zabývala jen savci, ptáky vůbec neřešila, ale vědci odhadují, že také u nich mají psi negativní dopad.

Vědci došli k závěru, že bez zásahu člověka se ekosystémy nejsou schopné s hrozbou psů vypořádat. Pokud však člověk do procesu vstoupí a psy v oblasti zlikviduje, dokáže se systém velmi rychle vzpamatovat a vrátit se do původního stavu.

V Indii zabijí psi více lidí než teroristé

Dalším zatím podceňovaným rizikem, které je se psy spojené, je jejich negativní vliv na člověka. BBC letos v březnu informovalo o tom, že v Bombaji zabili psi během 20 let více lidí než teroristé za stejnou dobu. Psí kousnutí, které přeneslo na člověka vzteklinu, tam připravilo o život 434 lidí, teroristé „jen“ 422. Za stejnou dobu pokousali psi 1,2 milionu obyvatel tohoto města.

V Indii představují divocí psi obrovské riziko, žije jich tam asi 30 milionů. Na vzteklinu tam umírá ročně asi 20 000 osob. Podle statistik jde o třetinu všech světových úmrtí na vzteklinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...