Prase, které si samo vyléčí rakovinu kůže. Pražští vědci vytvořili unikát

3 minuty
Miniprase si umí vyléčit melanom
Zdroj: ČT24

V pražské Laboratoři biologie nádorů mají světový unikát – vyšlechtěné miniaturní prase, které se umí samovolně vyléčit ze zhoubného nádoru kůže. To zjednodušeně znamená, že je schopno si samo zhojit melanom i přesto, že již založil vzdálené metastázy a onemocnění bylo pokročilé.

Liběchovská miniprasata neboli MeLiM, jak zní jejich oficiální pojmenování, se umí, na rozdíl od lidí, samovolně vyléčit ze zhoubného nádoru kůže. Melanomem jsou přitom tato zvířata dědičně postižená už od narození. Normálně by je čekala smrt. Toto miniprase ne. Vděčí za to fenoménu zvanému spontánní regrese: imunitní systém v určitém věku začne ničit nádorové buňky. Zvířata se tak ze zhoubného nádorového onemocnění dokážou samovolně vyléčit, i když už mají tělo plné metastází.

V Liběchově tato prasata vyšlechtili už před lety. Využili toho, že se u nich spontánní regrese občas vyskytuje i přirozeně. Co ji ale způsobuje, se dodnes neví. „Máme představu, které buňky za to mohou být zodpovědné, ale ty mechanismy jsou velmi složité,“ uvedla Monika Červinková z Laboratoře biologie nádorů. Jedna z hypotéz je, že spouštěcím mechanismem může být mikrobiom přítomný v nádrou – čili vlastně mikrobi přítomní v nádorové tkáni.

Jestli by případné rozluštění této hádanky ovlivnilo léčbu melanomu u lidí, se podle vědců nedá říci. Možné to ale je už proto, že prasečí organismus je tomu lidskému poměrně podobný.

„Zaměřujeme se na studium imunologických mechanismů působících při růstu a naopak při spontánním útlumu nádorů. S využitím zvířecích modelů studujeme přirozený nástup protinádorové imunity, i to jak specifickou imunitu a ústup nádorů navodit experimentálně,“ uvádí vědci z Laboratoře biologie nádorů.

  • Pojem melanom vymyslel francouzský lékař René Laennec, který zemřel 13. srpna 1826 v pouhých 45 letech na tuberkulózu. Popsal ho už v roce 1804, ještě jako student. Už tehdy sáhl do řečtiny, v níž mélas znamená černý.

„Linie miniaturních prasat MeLiM s dědičnou formou melanomu představuje jedinečný experimentální model, u kterého po období růstu nádoru spojené s tvorbou metastáz nastupuje spontánní útlum nádoru vedoucí k úplnému vyléčení. Regrese nádorů je spojená s infiltrací nádorové tkáně buňkami imunitního systému, ale jejich přesná úloha není známa.“ Vědci na těchto tvorech studují, jak se mění složení populací imunitních buněk v krvi a v nádorové tkáni v průběhu vzniku i zániku nádoru. Snaží se rozpoznat, které z látek fungují proti melanomu a jakým způsobem. Obecně je nejdůležitější poznat roli imunitního systému při zániku nádorů.

Proč je melanom tak zákeřný problém

Melanom je sedmým nejčastějším nádorem v Česku, více postihuje ženy, častěji na něj ale umírají muži, protože si méně všímají varovných změn na kůži. Melanom je nejzávažnější formou rakoviny kůže. Pokud se neodhalí včas, je velmi obtížně léčitelný. Ročně je v Česku diagnostikováno 2400 nových případů melanomu a přes 450 lidí na něj každý rok umírá. Přibližně 400 pacientů má nádor v pokročilém stadiu, který už není možné operovat.

Odhalit zhoubný kožní melanom v časném, dobře léčitelném stadiu, se díky osvětě daří v průměru v 67 procentech případů. Počty zjištěných onemocnění rostou, počty zemřelých nikoli.

4 minuty
Události ČT: Proti melanomu budou lékaři znovu bojovat ve stanech
Zdroj: ČT24

Aby se melanom na kůži vůbec nevytvořil, nebo aby se již vzniklé onemocnění zachytilo v dobře léčitelném stadiu, postačí dodržet dvě zlaté zásady – opalovat se s rozumem a dostatečnou ochranou a případné neobvyklé změny na kůži bez odkladu konzultovat s kožním lékařem.

Melanom se tvoří z pigmentových buněk, třetina se vyvíjí z pigmentových znamének. Vedle genetiky a poruchy imunity přispívá k jeho vzniku hlavně opalování bez dostatečné ochrany. Nejčastěji se nádor vytvoří na původně zdravé kůži jako skvrna odlišné barvy, která se zvolna zvětšuje a přibývá na tloušťce, jindy se již existující mateřské znaménko změní tvarově i barevně v melanom.

Stačí se třikrát za život na slunci spálit, riziko rozvoje melanomu se hned znásobí. Více ohroženi jsou lidé světlého fototypu, s množstvím mateřských znamének a ti, v jejichž rodině se rakovina kůže vyskytla.

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje vyhýbat se přímému slunci mezi 11. až 15. hodinou, vyhledávat stín, chránit se oděvem a ochrannými krémy, které by se měly na kůži nanést alespoň 20 minut před pobytem na slunci a pravidelně během dne znovu natírat. Pro pobyt ve vodě existují voděodolné ochranné krémy. Děti do jednoho roku nemají být slunci vůbec vystavovány.

Vodítkem pro rozpoznání nebezpečného znaménka je ABCDE varovný systém, přičemž A je asymetrie (asymmetry), B ohraničení (border), C barva (colour), D průměr (diameter) a E vyvýšení (elevation).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 3 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 15 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 16 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 19 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 20 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 21 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
9. 11. 2025

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025
Načítání...