Prase, které si samo vyléčí rakovinu kůže. Pražští vědci vytvořili unikát

Nahrávám video

V pražské Laboratoři biologie nádorů mají světový unikát – vyšlechtěné miniaturní prase, které se umí samovolně vyléčit ze zhoubného nádoru kůže. To zjednodušeně znamená, že je schopno si samo zhojit melanom i přesto, že již založil vzdálené metastázy a onemocnění bylo pokročilé.

Liběchovská miniprasata neboli MeLiM, jak zní jejich oficiální pojmenování, se umí, na rozdíl od lidí, samovolně vyléčit ze zhoubného nádoru kůže. Melanomem jsou přitom tato zvířata dědičně postižená už od narození. Normálně by je čekala smrt. Toto miniprase ne. Vděčí za to fenoménu zvanému spontánní regrese: imunitní systém v určitém věku začne ničit nádorové buňky. Zvířata se tak ze zhoubného nádorového onemocnění dokážou samovolně vyléčit, i když už mají tělo plné metastází.

V Liběchově tato prasata vyšlechtili už před lety. Využili toho, že se u nich spontánní regrese občas vyskytuje i přirozeně. Co ji ale způsobuje, se dodnes neví. „Máme představu, které buňky za to mohou být zodpovědné, ale ty mechanismy jsou velmi složité,“ uvedla Monika Červinková z Laboratoře biologie nádorů. Jedna z hypotéz je, že spouštěcím mechanismem může být mikrobiom přítomný v nádrou – čili vlastně mikrobi přítomní v nádorové tkáni.

Jestli by případné rozluštění této hádanky ovlivnilo léčbu melanomu u lidí, se podle vědců nedá říci. Možné to ale je už proto, že prasečí organismus je tomu lidskému poměrně podobný.

„Zaměřujeme se na studium imunologických mechanismů působících při růstu a naopak při spontánním útlumu nádorů. S využitím zvířecích modelů studujeme přirozený nástup protinádorové imunity, i to jak specifickou imunitu a ústup nádorů navodit experimentálně,“ uvádí vědci z Laboratoře biologie nádorů.

  • Pojem melanom vymyslel francouzský lékař René Laennec, který zemřel 13. srpna 1826 v pouhých 45 letech na tuberkulózu. Popsal ho už v roce 1804, ještě jako student. Už tehdy sáhl do řečtiny, v níž mélas znamená černý.

„Linie miniaturních prasat MeLiM s dědičnou formou melanomu představuje jedinečný experimentální model, u kterého po období růstu nádoru spojené s tvorbou metastáz nastupuje spontánní útlum nádoru vedoucí k úplnému vyléčení. Regrese nádorů je spojená s infiltrací nádorové tkáně buňkami imunitního systému, ale jejich přesná úloha není známa.“ Vědci na těchto tvorech studují, jak se mění složení populací imunitních buněk v krvi a v nádorové tkáni v průběhu vzniku i zániku nádoru. Snaží se rozpoznat, které z látek fungují proti melanomu a jakým způsobem. Obecně je nejdůležitější poznat roli imunitního systému při zániku nádorů.

Proč je melanom tak zákeřný problém

Melanom je sedmým nejčastějším nádorem v Česku, více postihuje ženy, častěji na něj ale umírají muži, protože si méně všímají varovných změn na kůži. Melanom je nejzávažnější formou rakoviny kůže. Pokud se neodhalí včas, je velmi obtížně léčitelný. Ročně je v Česku diagnostikováno 2400 nových případů melanomu a přes 450 lidí na něj každý rok umírá. Přibližně 400 pacientů má nádor v pokročilém stadiu, který už není možné operovat.

Odhalit zhoubný kožní melanom v časném, dobře léčitelném stadiu, se díky osvětě daří v průměru v 67 procentech případů. Počty zjištěných onemocnění rostou, počty zemřelých nikoli.

Nahrávám video

Aby se melanom na kůži vůbec nevytvořil, nebo aby se již vzniklé onemocnění zachytilo v dobře léčitelném stadiu, postačí dodržet dvě zlaté zásady – opalovat se s rozumem a dostatečnou ochranou a případné neobvyklé změny na kůži bez odkladu konzultovat s kožním lékařem.

Melanom se tvoří z pigmentových buněk, třetina se vyvíjí z pigmentových znamének. Vedle genetiky a poruchy imunity přispívá k jeho vzniku hlavně opalování bez dostatečné ochrany. Nejčastěji se nádor vytvoří na původně zdravé kůži jako skvrna odlišné barvy, která se zvolna zvětšuje a přibývá na tloušťce, jindy se již existující mateřské znaménko změní tvarově i barevně v melanom.

Stačí se třikrát za život na slunci spálit, riziko rozvoje melanomu se hned znásobí. Více ohroženi jsou lidé světlého fototypu, s množstvím mateřských znamének a ti, v jejichž rodině se rakovina kůže vyskytla.

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje vyhýbat se přímému slunci mezi 11. až 15. hodinou, vyhledávat stín, chránit se oděvem a ochrannými krémy, které by se měly na kůži nanést alespoň 20 minut před pobytem na slunci a pravidelně během dne znovu natírat. Pro pobyt ve vodě existují voděodolné ochranné krémy. Děti do jednoho roku nemají být slunci vůbec vystavovány.

Vodítkem pro rozpoznání nebezpečného znaménka je ABCDE varovný systém, přičemž A je asymetrie (asymmetry), B ohraničení (border), C barva (colour), D průměr (diameter) a E vyvýšení (elevation).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 11 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 14 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 14 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 18 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 20 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...