Lidé, kteří pracují z domova, ušetří peníze i čas za dopravu a neruší je neustále kolegové. Ale současně čelí mnohem většímu stresu než ti, kdo tráví pracovní dobu v kanceláři.
Práce z domova výrazně zhoršuje stres, varuje zpráva OSN
Studie, kterou OSN zpracovala, studovala problémy práce z domova v 15 státech a přišla s řadou zjištění. Zásadní je, že lidé, kteří nepracují v klasických kancelářích, jsou produktivnější. Ale současně je u nich vyšší riziko, že budou pracovat déle, intenzivněji a více jim to bude narušovat fungování domácnosti.
Vědci našli rozdíl mezi třemi skupinami zaměstnanců:
- Lidé, kteří pracují pravidelně z domova
- Lidé, kteří jsou velmi mobilní a pracují z různých míst
- Lidé, kteří pracují z domova i z klasické kanceláře
Všechny tyto skupiny trápily vyšší úroveň stresu a současně horší kvalita spánku než „klasické zaměstnance“.
Mezinárodní organizace práce je specializovaná část Organizace spojených národů, která má na starost prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Jejím úkolem je sledovat, jaké pracovní trendy jsou rizikové. A ukazuje se, že práce z domova má svá rizika – a je jich víc, než se doposud odhadovalo.
Události: Vývoj na trhu práce a mezd (zdroj: ČT24)
Práce z domova v současné době podle studie výrazně přibývá zejména kvůli pokroku v moderních komunikačních technologiích. Zaměstnanci mohou v řadě rolí pracovat z domova na počítači a pak přes internet výsledky své práce sdílet s kolegy nebo nadřízenými. Sdílené dokumenty na webu umožňují, aby lidé odkudkoliv na světě pracovali na jednom úkolu současně.
U přibližně 25 procent normálních zaměstnanců, kteří pracují většinou z kanceláře, se projevuje silný stres. U velmi mobilních zaměstnanců se však silný stres objevuje až v 41 procentech. Velmi podobná čísla se objevila také u nespavosti; hlásilo ji 42 procent „mobilních zaměstnanců“, ale jen 29 procent klasických kancelářských zaměstnanců.
Vědci, kteří na studii pracovali, tvrdí, že největší rizika vyplývají z propojení pracovního a soukromého prostředí a také času, kdy se stává nerozlišitelné, kdy daný člověk pracuje, a kdy ne. Spoluautor studie Jon Messenger přesto zaměstnavatelům doporučuje, aby alespoň někdy nechávali své zaměstnance z domova pracovat: „Dva nebo tři dny v týdnu je ideální počet.“ Podle něj jsou v běžném pracovním životě situace, kdy je výhodnější pracovat v kolektivu tváří v tvář s kolegy, ale jindy se vyplatí být zcela sám a v klidu domova. Rozumný zaměstnavatel by měl být schopný zaměstnancům nabídnout obě možnosti – a pochopitelně to není možné použít u všech povolání.
Údaje, které OSN shromáždila, ukazují, že v některých zemích, především těch asijských, existují ze strany zaměstnavatelů vůči práci z domova značné předsudky – zdaleka nejhorší je v tomto ohledu situace v Indii.