Umělec z Toronta využil umělé inteligence a vrátil tvář desítkám císařů z doby vrcholu antického Říma.
Umělé inteligence umožňují zpracovávat obrovské množství dat a některé z nich se dají vycvičit k tomu, aby se samy naučily, jak v tom nejlépe postupovat. Jedním z nejoblíbenějších postupů jsou umělé neuronové sítě, což jsou výpočetní modely napodobující chování živých organismů.
Neuronovou síť Artbreeder nyní využil mladý kanadský umělec Daniel Voshart k tomu, aby ukázal, jak mohli vypadat římští císaři. Jejich podobizny se dochovaly většinou až do současnosti v podobě bílých bust. Tyto modely Voshart využil, aby umělou inteligenci naučil vrátit císařům co možná nejvíce realistický vzhled.
Když už se stroj jednou tento úkol naučí, může ho aplikovat znovu, takže se Voshartovi podařilo s pomocí analýzy osmi stovek bust dát tvář 54 císařům z doby takzvaného principátu, tedy doby mezi roky 27 před naším letopočtem a 285 našeho letopočtu.
Neuronová síť se coby druh umělé inteligence se skládá z umělých neuronů, které napodobují biologický neuron – tedy mozkovou buňku. Umělé neurony jsou navzájem propojené a předávají si signály, úplně stejně jako v lidském nebo zvířecím mozku.
Neuronové sítě se používají mimo jiné i pro rozpoznávání a kompresi obrazů nebo zvuků, předvídání vývoje časových řad (například burzovních indexů), někdy dokonce k filtrování spamu.
V lékařství slouží k prohlubování znalostí o fungování nervových soustav živých organismů. Například perceptronová síť vznikla původně jako simulace fyziologického modelu rozpoznávání vzorů na sítnici lidského oka.
