Nově objevená mnohonožka má 414 nohou, 200 jedových žláz a 4 penisy

Jedním z míst, kde se v poslední době daří nacházet neznámé zvířecí druhy, jsou hluboké neprozkoumané jeskyně. V jedné takové objevili američtí biologové velmi podivného tvora, který je zcela specializovaný na život ve světě beze světla.

Biologové Paul Marek, Jean Krejca a William Shear našli zatím jen jediný exemplář tohoto tvora – ale pro popis nového druhu to stačí. Mnohonožka dostala jméno Illacme tobini podle známého amerického speleologa, jenž v této oblasti prováděl průzkum. Žije ve velmi pozoruhodných jeskynních systémech v americkém národním parku Sequoia v Kalifornii. Obývá úzké prolákliny v tvrdých stěnách těchto jeskyní – tyto škvíry mohou být sice až stovky metrů dlouhé, ale jsou široké jen několik milimetrů.

Biologové zveřejnili svůj objev v odborném časopise ZooKeys. Popsali také některé informace o tom, jak bizarním způsobem tyto mnohonožky žijí. Protože jsou extrémně specializované na život v absolutní tmě, nepotřebují oči – a tak je ani nemají, jsou zcela slepé. Místo zraku se orientují hmatem, mají neobvykle vyvinuté různé senzorické orgány jak na hlavě, tak na zbytku těla.

Když se narodí, mají pouhých šest končetin. Ale s tím, jak rostou, jim na těle přibývají nové články a tedy i nohy. Funguje u nich jednoduché pravidlo: čím více končetin, tím starší mnohonožka.


Jinak je ale tento tvor pro biology velmi záhadný, například se zatím neví, čím se vlastně živí. Mají netypické zažívací ústrojí, které je zřejmě uzpůsobené konzumaci sliznatých částí hub a mechů nebo vyloženě tekuté stravy. Na těle mají 200 žláz, které vyměšují zatím neidentifikovanou tekutinu.

Na dvou článcích má mnohonožka po dvou orgánech, kterým se říká gonopody. Jejich funkce je stejná jako u penisu savců – tedy předat spermie samici.  

Rodina rekordmanek

Nejbližší příbuzný této mnohonožky byl objeven už roku 1926, také v kalifornských jeskyních. Vědci jej ale znovu neviděli až do roku 2005, kdy během velké expedice (stejný tým, který je za novým objevem) našli několik dalších exemplářů. Jde o zcela výjimečného tvora – je to zvíře, jež má vůbec nejvyšší počet nohou ze všech zvířat na Zemi. Průměrný exemplář jich měl 600, rekordman dokonce 750 nohou.

Jeskyně, kde byl nalezen nový druh mnohonožky
Zdroj: zookeys.pensoft.net

Mnohonožky nejsou stonožky

Mnohonožky jsou vzdálené příbuzné u nás známějších stonožek. Liší se však od nich nejen stavbou těla, ale také způsobem života. Mnohonožky mají na každém článku těla čtyři nohy, stonožky pouze dvě – od toho mají i jména: mnohonožky bývají výrazně nohatější než jejich příbuzné.

Základní rozdíl ale spočívá v chování: stonožky jsou predátoři vybavení velkými kusadly a chovají se velmi agresivně. Zato mnohonožky jsou pomalé, klidné a býložravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 5 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 23 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...