Nově objevená mnohonožka má 414 nohou, 200 jedových žláz a 4 penisy

Jedním z míst, kde se v poslední době daří nacházet neznámé zvířecí druhy, jsou hluboké neprozkoumané jeskyně. V jedné takové objevili američtí biologové velmi podivného tvora, který je zcela specializovaný na život ve světě beze světla.

Biologové Paul Marek, Jean Krejca a William Shear našli zatím jen jediný exemplář tohoto tvora – ale pro popis nového druhu to stačí. Mnohonožka dostala jméno Illacme tobini podle známého amerického speleologa, jenž v této oblasti prováděl průzkum. Žije ve velmi pozoruhodných jeskynních systémech v americkém národním parku Sequoia v Kalifornii. Obývá úzké prolákliny v tvrdých stěnách těchto jeskyní – tyto škvíry mohou být sice až stovky metrů dlouhé, ale jsou široké jen několik milimetrů.

Biologové zveřejnili svůj objev v odborném časopise ZooKeys. Popsali také některé informace o tom, jak bizarním způsobem tyto mnohonožky žijí. Protože jsou extrémně specializované na život v absolutní tmě, nepotřebují oči – a tak je ani nemají, jsou zcela slepé. Místo zraku se orientují hmatem, mají neobvykle vyvinuté různé senzorické orgány jak na hlavě, tak na zbytku těla.

Když se narodí, mají pouhých šest končetin. Ale s tím, jak rostou, jim na těle přibývají nové články a tedy i nohy. Funguje u nich jednoduché pravidlo: čím více končetin, tím starší mnohonožka.


Jinak je ale tento tvor pro biology velmi záhadný, například se zatím neví, čím se vlastně živí. Mají netypické zažívací ústrojí, které je zřejmě uzpůsobené konzumaci sliznatých částí hub a mechů nebo vyloženě tekuté stravy. Na těle mají 200 žláz, které vyměšují zatím neidentifikovanou tekutinu.

Na dvou článcích má mnohonožka po dvou orgánech, kterým se říká gonopody. Jejich funkce je stejná jako u penisu savců – tedy předat spermie samici.  

Rodina rekordmanek

Nejbližší příbuzný této mnohonožky byl objeven už roku 1926, také v kalifornských jeskyních. Vědci jej ale znovu neviděli až do roku 2005, kdy během velké expedice (stejný tým, který je za novým objevem) našli několik dalších exemplářů. Jde o zcela výjimečného tvora – je to zvíře, jež má vůbec nejvyšší počet nohou ze všech zvířat na Zemi. Průměrný exemplář jich měl 600, rekordman dokonce 750 nohou.

Jeskyně, kde byl nalezen nový druh mnohonožky
Zdroj: zookeys.pensoft.net

Mnohonožky nejsou stonožky

Mnohonožky jsou vzdálené příbuzné u nás známějších stonožek. Liší se však od nich nejen stavbou těla, ale také způsobem života. Mnohonožky mají na každém článku těla čtyři nohy, stonožky pouze dvě – od toho mají i jména: mnohonožky bývají výrazně nohatější než jejich příbuzné.

Základní rozdíl ale spočívá v chování: stonožky jsou predátoři vybavení velkými kusadly a chovají se velmi agresivně. Zato mnohonožky jsou pomalé, klidné a býložravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 18 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...