Nově objevená mnohonožka má 414 nohou, 200 jedových žláz a 4 penisy

Jedním z míst, kde se v poslední době daří nacházet neznámé zvířecí druhy, jsou hluboké neprozkoumané jeskyně. V jedné takové objevili američtí biologové velmi podivného tvora, který je zcela specializovaný na život ve světě beze světla.

Biologové Paul Marek, Jean Krejca a William Shear našli zatím jen jediný exemplář tohoto tvora – ale pro popis nového druhu to stačí. Mnohonožka dostala jméno Illacme tobini podle známého amerického speleologa, jenž v této oblasti prováděl průzkum. Žije ve velmi pozoruhodných jeskynních systémech v americkém národním parku Sequoia v Kalifornii. Obývá úzké prolákliny v tvrdých stěnách těchto jeskyní – tyto škvíry mohou být sice až stovky metrů dlouhé, ale jsou široké jen několik milimetrů.

Biologové zveřejnili svůj objev v odborném časopise ZooKeys. Popsali také některé informace o tom, jak bizarním způsobem tyto mnohonožky žijí. Protože jsou extrémně specializované na život v absolutní tmě, nepotřebují oči – a tak je ani nemají, jsou zcela slepé. Místo zraku se orientují hmatem, mají neobvykle vyvinuté různé senzorické orgány jak na hlavě, tak na zbytku těla.

Když se narodí, mají pouhých šest končetin. Ale s tím, jak rostou, jim na těle přibývají nové články a tedy i nohy. Funguje u nich jednoduché pravidlo: čím více končetin, tím starší mnohonožka.


Jinak je ale tento tvor pro biology velmi záhadný, například se zatím neví, čím se vlastně živí. Mají netypické zažívací ústrojí, které je zřejmě uzpůsobené konzumaci sliznatých částí hub a mechů nebo vyloženě tekuté stravy. Na těle mají 200 žláz, které vyměšují zatím neidentifikovanou tekutinu.

Na dvou článcích má mnohonožka po dvou orgánech, kterým se říká gonopody. Jejich funkce je stejná jako u penisu savců – tedy předat spermie samici.  

Rodina rekordmanek

Nejbližší příbuzný této mnohonožky byl objeven už roku 1926, také v kalifornských jeskyních. Vědci jej ale znovu neviděli až do roku 2005, kdy během velké expedice (stejný tým, který je za novým objevem) našli několik dalších exemplářů. Jde o zcela výjimečného tvora – je to zvíře, jež má vůbec nejvyšší počet nohou ze všech zvířat na Zemi. Průměrný exemplář jich měl 600, rekordman dokonce 750 nohou.

Jeskyně, kde byl nalezen nový druh mnohonožky
Zdroj: zookeys.pensoft.net

Mnohonožky nejsou stonožky

Mnohonožky jsou vzdálené příbuzné u nás známějších stonožek. Liší se však od nich nejen stavbou těla, ale také způsobem života. Mnohonožky mají na každém článku těla čtyři nohy, stonožky pouze dvě – od toho mají i jména: mnohonožky bývají výrazně nohatější než jejich příbuzné.

Základní rozdíl ale spočívá v chování: stonožky jsou predátoři vybavení velkými kusadly a chovají se velmi agresivně. Zato mnohonožky jsou pomalé, klidné a býložravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...