Na našich mapách vypadá Grónsko velké jako Afrika ‒ ve skutečnosti je však čtrnáctkrát menší. Na školách v Bostonu se to teď pokouší změnit.
Některé americké školy přecházejí na jiný typ map. Evropa i USA jsou na nich menší
Zobrazit třírozměrné těleso na dvojrozměrné ploše není snadné – vždy se přitom objeví nějaké zkreslení. Proto je tak obtížné vytvářet mapy a proto map existuje takové množství. Bostonské veřejné školy teď zavedly jako standardní výukové mapy, které mnoha lidem vyrazily dech. Zobrazují totiž svět jinak, než je většina obyvatel západu zvyklá.
Školy v Bostonu přechází na jiné mapy (zdroj: ČT24)
Klasické zobrazení zkresluje mapu tak, aby Evropa byla v centru a vypadala větší, než ve skutečnosti je. Tomuto zobrazení se říká Mercatorovo, vymyslel ho vlámský kartograf Gerhard Mercator. Povrch Země se v něm promítá na válec, který se pak rozloží do roviny – díky tomu vzniká známá pravoúhlá síť poledníků a rovnoběžek. Současně to ale znamená, že oblasti blíž k pólům se jeví jako větší než v realitě.
Nejlépe je to vidět na Grónsku: to v Mercatorově zobrazení vypadá velké asi jako celá Afrika – ve skutečnosti je ale 14krát menší. Pro Mercatorovu dobu to bylo ideální zobrazení, mapy totiž měly zachycovat koloniální trasy, jež vedly právě místy, kde jsou oblasti nejméně zkreslené. Že je Grónsko obří, nikomu nevadilo, žádné námořní trasy tudy nevedly.
Středem mapy a tedy světa je v Mercatorově pojetí právě jeho rodné Vlámsko, dnes to vypadá, že Německo. Je to pochopitelně jen kulturní záležitost, která se dá pojmout různě – tehdy byla tato oblast opravdu nejdůležitější na světě.
Mercatorova projekce
Proč ho ale používat dnes a navíc ve Spojených státech, zamysleli se v Bostonu. V polovině března zde tedy začali používat mapy s méně známou Petersovou projekcí, na níž jsou USA, Evropa a Británie zobrazeny realističtěji. Učitelé pracují s tímto zobrazením vždy společně se starými mapami – používají je jako ukázku toho, jak moc je pohled na svět ovlivněn touto půl tisíciletí starou tradicí.
Tradicí je například i to, že se zobrazuje na mapách sever nahoře – ani to však není nutné ani nevyhnutelné:
Obrácená mapa světa - jih je nahoře
Projekcí, jak se Země zobrazuje, je obrovské množství, tady jsou některé z nich:
GALERIE
Různé mapové projekce
Proč je tak těžké vytvořit mapu koule?
Povrch koule není rozvinutelný do roviny ‒ představte si to, jako byste se pokusili udělat rovnou plochu z oloupané slupky pomeranče. Neuděláte to, aniž byste ji nenarušili. Převod kulové plochy do roviny zkrátka vždy znamená, že je potřeba tvarově zkreslit alespoň část obsažených informací. Ve výsledném rovinném zobrazení na dvojrozměrné ploše nikdy nemohou být současně zachovány všechny hlavní údaje – délky, úhly a plochy. Vždy musí docházet ke zkreslení alespoň některého z nich. Tak velké množství různých zobrazení existuje práve proto, že vždy kladou důraz na jiný z důležitých údajů, nebo se pokouší co nejpřesněji zachytit některou konkrétní oblast světa.
Při vytváření map malých území (do několika set kilometrů čtverečních) je zkreslení téměř zanedbatelné, je-li však třeba zachytit na mapě větší oblast (kraj, stát, světadíl, oceán či celou Zemi), je nutné pečlivě volit mapové zobrazení tak, aby odpovídalo účelu mapy.
Česká republika v pohledu Křováka
Pro zobrazování České republiky se u nás používá Křovákovo zobrazení. Jeho autorem je inženýr Josef Křovák, který byl v období první republiky přednostou triangulační kanceláře. Měl za úkol vytvořit zobrazení, které bude nejvíce vyhovovat tehdejší republice.
Používá se dodnes jako závazné pro všechna státní mapová díla na Slovensku a v České republice. A to přesto, že má mnoho slabin ‒ například sever je na něm ne úplně nahoře mapy, ale lehce odchýlený doprava. Armáda ale používá od roku 1998 pro své účely jiné zobrazení (WGS-84), aby byla snazší koordinace se spřátelenými vojsky.
Černě Křovákovo zobrazení, oranžově WGS-84