Nejhorší pravdu o Vánocích většina dětí odhalí v osmi letech, ukázala velká mezinárodní studie

V době Vánoc spousta rodičů zápasí s tím, jak před dětmi utajit pravdu o skutečném fungování tohoto svátku. Snaží se, aby kouzlo stromečku a dárků fungovalo co nejdéle a aby v něj děti věřily, dokud to jde. Nová mezinárodní studie ale ukazuje, že kolem osmi let už většina ratolestí tajemství Vánoc prohlédne.

  • Titulek článku je úmyslně nejednoznačný. Nechtěli jsme napsat explicitně nic o neexistenci Ježíška nebo Santa Clause. Roku 2014 to udělala britská stanice BBC a setkalo se to s rozsáhlou kritikou. 

Tato práce vznikla ve Velké Británii, takže se vědci ptali na Santa Clause, ale její závěry se podle nich dají použít i na ostatní bytosti, které mají na Vánoce roznášet dětem dárky – výsledky na otázky totiž přicházely z celého světa. Vědci odhalili, že většina dětí po osmém roku už sice na nadpřirozenou postavu roznášející dary nevěří, ale mnoho z nich před rodiči tuto víru nadále předstírá. A nejčastější příčinou, která vede k její ztrátě, bývá přeřeknutí otce nebo matky.

Hlavním autorem práce je psycholog Chris Boyle z univerzity v Exeteru. Ptal se pomocí dotazníků lidí po celém světě, jestli by mu nepopsali, jak se měnil jejich postoj k Santovi a jestli prozření o jeho neexistenci nějak změnilo jejich důvěru v rodiče nebo ovlivnilo vnímání Vánoc.

Celkem profesor Boyle získal přes 1200 odpovědí; výsledky zpracoval v jediné podobné práci, která na toto téma vznikla. Shrnul je do osmi základních bodů:

  1. Kolem 34 procent lidí si i v dospělosti přeje, aby dál věřili na Santu.
  2. Asi 34 procent lidí, kteří se zúčastnili ankety, uvedlo, že víra v existenci Santa Clause zlepšila v dětství jejich chování; 47 procent si to nemyslí.
  3. Průměrný věk, kdy lidé přestali věřit v Santu nebo Ježíška, byl osm let.
  4. Asi 65 procent respondentů hrálo s rodiči „hru na víru v Santu“, přestože na něj už nevěřili.
  5. Kolem 56 procent lidí tvrdí, že jejich důvěru v rodiče a obecně dospělé nepravdivý příběh o Santovi nijak negativně neovlivnil. 30 procent naopak uvedlo, že to jejich postoj k dospělým zhoršilo.
  6. Třetina dotázaných uvedla, že poznání pravdy o Vánocích je naštvalo, 15 procent cítilo, že je rodiče zradili.
  7. Asi 31 procent rodičů prohlásilo, že když se jich děti na existenci Santy přímo zeptaly, tak jim zalhali.
  8. Kolem 72 procent rodičů si vyprávění s dětmi o vánočním mýtu a Santovi užívá.

Profesora Boyla nejvíc překvapilo obrovské množství lidí, pro které bylo prozření ohledně neexistence kouzelné vánoční bytosti velmi důležitým momentem v životě.

„Bylo úžasné zaznamenávat, kdy lidé začali vnímat, že je Santa vymyšlený. Hlavní příčinou byly buď náhodné, nebo záměrné činy jejich rodičů. Ale některé děti se pravdy dobraly úplně samy, kousek po kousku,“ uvedl vědec. „Tento výzkum je sice odlehčený, ale odpovědi ukazují, že pocity zklamání z odhalení této vánoční lži v dětech hodně rezonují,“ dodal.

Jeden z účastníků například popsal, že u nich doma nechávali před domem odložené jídlo pro Santu a jeho soby. Že nejsou reální, pochopil, když viděl své rodiče, jak pochoutky sami pojídají. Jedenáctiletý chlapec zase odhalil, že dárky nenosí Santa, když se probudil a uviděl otce dávájícího dárky pod stromeček.

Chyby rodičů…

Nečekaně velké množství rodičů udělalo chybu, která vedla k tomu, že dítě „konspiraci“ odhalilo. Jeden respondent si například v sedmi letech všiml, že dárek, který dostal, ležel několik týdnů na skříni v ložnici rodičů. Jiný zase objevil dopisy pro Ježíška v psacím stole, další si všiml, že Santa a jeho otec mají úplně stejné písmo.

Nahrávám video

Jiné rodičovské chyby byly ještě očividnější: patřila k nim například kniha od Ježíška, která byla i s věnováním od rodičů, časté jsou také zapomenuté cenovky se jmény známých obchodů.

…i okolí

Mnoho prozření o vánoční realitě následuje i po chybách jiných lidí. V anglosaském prostředí jsou častí Santové, kteří se s dětmi baví v obchodech, školkách a na jiných veřejných místech. Jeden respondent takhle v sedmi odhalil, že Santa je ve skutečnosti jeden z vychovatelů ve školce.

Bizarně zní příběh ze Spojených států, kde dostaly děti ve druhé třídě ve škole za úkol napsat esej na téma „Kdy jsem zjistil/a, že Santa neexistuje.“ Jiný respondent vzpomínal, že se v sedmé třídě dozvěděl, že na Severním pólu nikdo nežije, což se lišilo od informací, které měl o Santa Clausovi.

Malí géniové

Profesor Boyle ale narazil také na děti, které se poznání o podstatě Vánoc dobraly samy, bez pomoci ostatních. Typickým příkladem bylo devítileté dítě, jež uvedlo: „Učili jsme se o matematice, přírodě, cestování. Spočítala jsem si, kolik dětí žije na naší planetě a poměřila to s velikostí Santových saní. Tehdy mi to došlo.“ Anglický respondent zase vzpomínal, že v osmi letech mu nikdo nedokázal vysvětlit ekonomický paradox: „Žádný dospělý mi neuměl říct, proč Santa prostě nedonese jídlo dětem z těch chudších částí světa.“

Někteří lidé vzpomínali i na to, že se podstaty Vánoc dobrali díky experimentům. Devítiletý chlapec ze Skotska například poslal bez vědomí rodičů dopis Santovi na Severní pól – když nedostal jediný z dárků, které si v něm přál, pochopil, že dárky nosí někdo úplně jiný.

Obecně se často objevovaly odpovědi, které ukazovaly, že dětem dochází podstata Vánoc při návštěvách obchodních domů – tedy díky poznání toho, jak funguje ekonomický systém a nakupování obecně. Mnohokrát se také opakovalo, že dětem přišlo nesmyslné, aby jedna sebemocnější magická bytost stihla během jediné noci obdarovat dárky stovky milionů dětí po celé planetě. Pro řadu byla také nelogická specifická podoba, jakou Santa Claus mívá. „Bylo pro mě nepředstavitelné, jak by se mohl tak tlustý chlap spustit dolů komínem,“ zněla jedna zaznamenaná vzpomínka.

Profesor Boyle pokládá svůj výzkum jen za předběžný – další odpovědi teprve zaznamenává; chce je rozšířit ještě na další části planety a zvýšit jejich množství nejméně na trojnásobek. Ukázalo se totiž, že existují znatelné rozdíly mezi zeměmi, odkud odpovědi přicházejí: například ve Skotsku rodiče pokládají na rozdíl od Anglie za mnohem přijatelnější lhát dětem o Vánocích. Definitivní výsledky tohoto výzkumu profesor Boyle zveřejní na konci roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.