V pátek večer nastane takzvané polostínové zatmění Měsíce, které bude možné celé pozorovat z území České republiky. Lidé budou moci sledovat neobvyklý jev zhruba čtyřicet minut.
Měsíc bude při zatmění vypadat, jakoby jej někdo shora „začadil“ černým kouřem, řekl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.
- Maximální fáze zatmění připadá na 20 hodin 54 minut.
- Většina českých hvězdáren bude nabízet pozorování tohoto úkazu kvalitními teleskopy.
„Kdybychom se při polostínovém zatmění nacházeli na povrchu Měsíce, mohli bychom pozorovat, jak Země zakryje část slunečního disku,“ uvedl vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal. Měsíc nad ČR vyjde přibližně v 19:10, časy se ale podle Rozehnala budou lišit podle místa, odkud se bude pozorovat. Zatímco na východě republiky vyjde Měsíc pět minut před devatenáctou hodinou, na západě v 19:22.
Ideální čas pozorování
„V okamžiku východu bude již část Měsíce ponořená do polostínu, což však okem nepostřehneme. Teprve po půl deváté večer si budeme moci všimnout, že horní okraj Měsíce je zřetelně tmavší než zbytek měsíčního disku. Nejlépe bude úkaz pozorovatelný v maximální fázi, která nastane pět minut před 21. hodinou,“ doplnil Rozehnal.
Po půl desáté večer úkaz bude už málo viditelný a výstup Měsíce z polostínu nastane šest minut před jedenáctou hodinou večer. V pátek ve 21:05 také nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový.
Další a opět polostínové zatmění Měsíce viditelné z ČR nastane až v sobotu 11. února příštího roku krátce po půlnoci. Výraznější zatmění, opět částečné, bude příští rok 7. srpna. Úplné zatmění Měsíce bude 27. července 2018, které bude nejdelším úplným zatměním Měsíce v tomto století.
Veřejná pozorování chystají hvězdárny po celém Česku. Lidé mohou úkaz také fotografovat a zapojit se do soutěží na Astro.cz a Za všechno může Měsíc jen.
Co je polostínové zatmění?
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce.
Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. To bude i případ pátečního zatmění.
