Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety. Inkové ji uctívali jako posvátnou. A dnes se kvinoa stává hvězdou mezi biopotravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti.
Kvinoa neboli merlík čilský už není pro biology tajemstvím: tým 33 vědců ze 4 světadílů rozlouskl její DNA. Informují o tom v článku, který vyjde jako hlavní materiál v únorovém čísle časopise Nature.
Kvinoa má sice obrovský potenciál, ale ten zatím nebyl naplněn – nebyla totiž nikdy úplně domestikována. Nový výzkum to ale může zásadně změnit. Vědci teď budou moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u ní nevyhovují.
Proč je kvinoa tak zásadní?
„Nikdy jsem nebyl nemocný, protože jím kvinou, kterou nám odkázali naši předkové,“ prohlašuje Agustín Flores, jehož rodina ji pěstuje na vysokohorských planinách jižní Bolívie už po tři generace. Pro něj je to důkaz toho, co dietetici v jiných zemích teprve objevují.
Na konci několikahodinové cesty v polopouštní krajině ve výšce 3700 metrů nad mořem leží vesnice Cotimbora v srdci „země kvinoy“, tedy Bolívie.
Tento jihoamerický stát je největším producentem merlíku na světě - v roce 2009 jeho produkce činila 29 873 tun této obiloviny, tedy 46 procent celkové nabídky; sousední Peru představuje 42 procenta a USA šest procent.
Za posledních deset až patnáct let kvinoa dobyla trhy v bohatých zemích: její výživová hodnota každý rok přiláká víc konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Připravují z ní rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří.
- Lidstvo získává dvě třetiny energie jen ze čtyř plodin – rýže, kukuřice, sóji a pšenice.
Merlík má vysoký obsah bílkovin, vláknin, vyrovnané množství mastných kyselin i omega 3 kyselin, je plný vitamínů E, B2, draslíku i železa. Je dobrý na prevenci revmatických zánětů či vysoký tlak, pomáhá při vývoji neuronů a mateřského mléka, popisuje úžasné vlastnosti malého světlého zrnka o velikosti 2,5 milimetru Rubén Miranda z univerzity v Oruru.
Předkolumbovské civilizace oslavovaly merlík jako „matku všech zrn“ nebo „zlaté zrno“. Rovněž Inkové ho uctívali, a to natolik, že samotný panovník každý rok sázel první zrnko nářadím vyrobeným ze zlata.
Prokletí bílého muže
Ovšem španělští dobyvatelé touto rostlinou pohrdali, zakazovali její pěstování a nutili indiány nahrazovat ji pšenicí. „Její nutriční hodnota z ní dělá potravinu budoucnosti,“ tvrdí Epifanio Murana, ředitel Asociace producentů kvinoy (Anapqui).
„Když je někdo unavený po pracovním dnu, dá si nápoj z kvinoy. Je to velmi vzpružující,“ vysvětluje Agustín. Ujišťuje, že jeho čtyři děti i on sám by tak dobře nezvládali drsné životní podmínky bez této obiloviny - konzumují ji ve formě polévek, placek i nápojů.
V oblasti Cotimbora-Challapata nikdo nepopírá dopady merlíkového boomu - od roku 2007 se jeho vývozní ceny téměř ztrojnásobily. Nyní je cena za jednu tunu 2900 dolarů.
- Badatelé z NASA ji považují za celistvou a vyváženou, velmi užitečnou pro potřeby astronautů. Je podle nich ideální potravinou, která bude zřejmě využívána pro dlouhé cesty lidské posádky do vesmíru.
„Vzdělání je v současnosti lépe dotováno, zlepšilo se stravování. Žijeme lépe,“ říká generální tajemník asociace Mario Alanoca. „Starosti nám ale dělá hrozba sucha.“ Nedostatek dešťových srážek na bolivijských planinách v listopadu a prosinci hrozí snížením úrody z nynější sezony až na 45 procent. Sklizeň připadá na duben a květen.
„Tady mělo být pole,“ ukazuje Agustín na vysušenou půdu. „A tamhle další. Není tu nic. Je to hlavně vinou sucha. Ztratili jsme 50 procent toho, co jsme toho roku zasadili.“
Výnos z hektaru je sice aktuálně neuspokojivý, obdělávaná plocha ale vzrůstá závratným tempem, ukazuje studie francouzského Výzkumného institutu pro rozvoj (IRD) se sídlem v La Pazu.
Podle institutu se pěstování kvinoy rozšířilo „do nížin, kde je větší nebezpečí zmrznutí“. „Zabírá také oblasti dosud určené pro pastvu, zvyšuje napětí ohledně přírodních zdrojů a vyhrocuje pozemkové spory“.
