Krásní samci nemají kvalitnější spermie, dokázala práce českých vědců

Výzkum ptáků vyvrací až doposud populární hypotézu o vyšší kvalitě spermií u atraktivních samců.

Samci mnoha druhů ptáků, plazů a ryb vynikají výraznými žlutými, oranžovými či červenými ornamenty, zbarvenými pomocí tzv. karotenoidů. Mezi karotenoidy patří například antioxidant lutein, používaný jako doplněk stravy zlepšující zrak. Nápadné karotenoidní zbarvení často definuje atraktivitu samců, přičemž intenzivně zbarvení samci jsou pro samice mnohem přitažlivější než jejich bledší kolegové.

Vědci zabývající se pohlavním výběrem již dlouho předpokládali, že tyto výrazné ornamenty nemusí být pouze na okrasu, ale mohou fungovat i jako indikátory kvality samčích spermií, zejména pak odolnosti spermií vůči poškození volnými radikály. Jednoduše řečeno, předpokládalo se, že čím barevnější samec je, tím odolnější a zdravější má spermie.

Něco za něco – to je základní přírodní zákon

Vědci z Ústavu biologie obratlovců tuto hypotézu testovali na samcích zebřiček pestrých, což jsou drobní pěvci běžně využívaní při laboratorních experimentech. Výsledky překvapivě ukázaly, že u samců s intenzivnějším zbarvením zobáku došlo, na rozdíl od jejich méně atraktivních kolegů, po vystavení volným radikálům ke zpomalení pohybu jejich spermií. Zdá se tedy, že investice do atraktivity je u samců zebřiček možná pouze na úkor odolnosti spermií vůči volným radikálům, což je v rozporu s testovanou hypotézou.

Podávání luteinu, považovaného za antioxidant, negativní účinky volných radikálů překvapivě nijak nezmírnilo. Došlo však ke snížení výskytu abnormálních spermií v ejakulátu, což je jedna z hlavních příčin snížené plodnosti samců u mnoha druhů obratlovců, včetně člověka. To naznačuje, že karotenoidy jsou nezbytné pro správné zrání spermií a jejich nedostatek by tak mohl být jednou z příčin poruch plodnosti u mužů a samců obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...